Psí život - ještě horší, než jsme čekali

8. ledna 2008

 Pokud jste byli zvědaví na nový televizní pořad na programu České televize Psí život, asi jste zasedli k nedělním podvečerním obrazovkám a zvědavě očekávali dlouho avizovaný a reklamou propagovaný pořad, který, jak tvůrci tvrdili, byl veleúspěšný v zahraničí a má pomáhat opuštěným psům nacházet nové domovy.

Překvapilo mne, že takovéto reality show věnuje televize 30 minut času, zatímco vzdělávací pořad na ochranu zvířat Chcete mě nemá ani polovic tohoto vysílacího času a jeho reprízy se posouvají do stále nezajímavějších časů (14:55 nebo 2:50 ap). Zajímal mne také výběr klientů tohoto pořadu, kteří se potřebovali psa zbavit a zviditelnit se, po mých několikaletých zkušenostech s lidmi, kteří dávají pryč psa, jsem očekávala, že to nebudou ti, kteří opravdu jsou v zoufalé situaci, ale skutečnost daleko předčila jakékoliv očekávání.

Místo vážné nemoci majitele či úmrtí v rodině a podobných důvodů, které by člověk čekal a mohl i pochopit, se v pořadu ukazovaly majitelky s banálními důvody, ze kterých neuměle čouhal základní fakt, že pes se jim prostě do současného života nehodí a obtěžuje je se o něj starat.

Vrcholnou neprofesionalitou byl i rozhovor moderátorky s jejím manželem a velmi nepřesvědčivá byla i zkouška přítomného veterináře, jestli nová majitelka ovládá psa tím, že se psem, který skákal rád a s chutí sám o sobě, skákala přes překážky, nebo učení chůze se psem v rušném městě na louce. Naše země má opravdu mnoho kynologických odborníků, kteří by byli schopni pejskaře leccos naučit, nechápu tedy tento výběr.

Reakce slečny na telefonu na horké lince pořadu už byla pouhou třešinkou na dortu, kdy tvrdila, že konzultují s útulky etiku umístění psů - ráda bych věděla, se kterými konkrétně, pokud mám zpětnou vazbu, všechny útulky tento pořad pobouřil a opět se zaklínala zahraniční úspěšností cizí verze pořadu..

Nechápu, kdo a proč dal zelenou, aby se vyplýtvalo tolik peněz poplatníků a vysílacího času na tuto trapnou šarádu, která podporuje lidi v nezodpovědnosti a ukazuje jim, jak snadno se psa lze zbavit a ještě se stát středem pozornosti, a dle mého názoru nemá ve veřejnoprávní televizi co dělat. Nemyslím, že zaklínat se zahraniční úspěšností takového citově dryáčnického a informačně nulově přínosného pořadu je šťastná cesta, kterou jako jedinou obhajobu uvedli tvůrci pořadu. Když už si Česká televize, která by měla především lidi vzdělávat, hodlá vylepšovat sledovanost pořady na bázi reality show, mohla sáhnout po daleko úspěšnějším modelu pořadu Buď já nebo pes, vysílaném v zahraničí, kde cvičitelka dojíždí do rodin s problematickými psy a učí majitele s nimi zacházet a vylepšovat jejich soužití.

Jestli toto má být ten nový, svěží, novoroční vítr v ČT, tak prosím, raději zavřete dveře a takové příchody si raději cvičte na jevišti, ale pokud možno, rovnou do propadliště.

Dana Bočková

Text: Mgr. Dana Bočková

www.utulky.estranky.cz

Autorka zasílá řediteli ČT otevřený dopis v podobném znění.

Redakce se ztotožňuje s názorem autorky.