Bázlivost


Bázlivost nebývá vnímána majiteli tak palčivě, jako je tomu u dominantní psí agresivity. Je to z pohledu majitele pochopitelné - agresivní pes může podstatně hůře ovlivnit chod domácnosti, životy a zdraví lidí, s ním přicházejících do styku. Přesto však překonání bázlivosti je mnohdy daleko složitější a zdlouhavější proces než převýchova dominantního psa. Navíc i u bázlivého psa se můžeme setkat s defenzivní agresivitou, tomu se však budeme věnovat blíže v kapitole agresivita. Zkušený cvičitel vždy raději sáhne po dominantním než po bázlivém psovi, protože ví, že s bázlivým psem se mnohem více nadře a nedosáhne takových výsledků ve výcviku jako se psem dominantním. 

Bojácnost psa se nejčastěji projevuje jako nepřiměřený strach z neznámých situací, nových nebo strach vzbuzujících pachů (veterinární ordinace), z nových osob, zvířat či věcí a hlasitých zvuků. Příčinou strachu bývá vrozené založení psa, nedostatečná socializace psa v rané štěněcí fázi. Bázlivost může pes získat také kopírováním chování jiného psa - velmi často se tak štěňata naučí bázlivosti od bázlivé matky nebo se jejich plachost dostaví jako důsledek nevhodného zacházení ze strany člověka. Často však bývá příčinou různá kombinace těchto faktorů. Bázlivý pes reaguje útěkem, třesem, schováváním se do temných koutů, kňučením, štěkáním, pomočováním nebo pokálením se, případně i defenzivní agresivitou. Tato reakce se může stupňovat až do paniky.

 

 Pokud je příčinou strachu počáteční výchova v izolaci od ostatních psů i lidí, je nutno počítat s tím, že se bázlivost psa patrně nikdy nepodaří odstranit úplně a lze ji pouze zmírnit. V zásadě však platí, že něco s bojácným psem lze dělat vždycky, vždy lze stav upravit a zmírnit.

Setkala jsem se s fenkou německého ohaře, kterou se snažil myslivec zbavit vrozené bázlivosti před výstřelem tím, že jí do těla zapíchal zavírací špendlíky, na které uvázal provázky, za něž fenu přivázal a opodál střílel v domnění, že díky bolesti fena bude přinucena zůstat na místě a na střelbu si zvykne. Jak to dopadlo, je asi každému jasné. Naštěstí se fenku podařilo od myslivce zachránit dřív než ji zastřelil. Fena jevila všechny znaky týraného psa – třásla se, jektala zuby, pomočovala se a neustále pokňourávala - a to i několik měsíců potom, co se jí myslivec zbavil.  Ujali se jí lidé, kteří ji sice poskytli základní potřeby, ale neměli čas se jí věnovat. V kotci být nemohla, protože byla hlučná a kotec demolovala, v bytě byla nečistotná. Venku na procházce se chovala nervózně, nesoustředila se, na výcvik reagovala bázlivě. Zdálo by se, že se jedná o beznadějný případ, avšak fena měla štěstí a ujali se jí mladí manželé, kteří s ní měli velkou trpělivost, naučili jí čistotě v bytě, dopřáli jí hodně pohybu a velmi intenzivně se jí věnovali, takže všechny příznaky se u ní podařilo podstatně zmírnit.

Jak tedy zacházet s takovým pejskem a jak mu pomoci? Především je třeba s ním navázat kontakt a vzbudit jeho důvěru, pokud se jedná o bázlivce, kterého jste si čerstvě pořídili. Nespěchejte a nesnažte se násilně u psa strach zlomit, docílili byste pravého opaku. Pokud máte druhého pejska a ten je dobře socializovaný a psa nevnímá nepřátelsky, i ten vám může v procesu převýchovy velmi pomoci. Pejska krmte z ruky po kouskách, aby si na vás zvykl, dopřejte mu někde klidné místo, odkud k vám může sám přicházet. Jestli vám to umožňuje uspořádání bytu, zařiďte ho předem tak, aby pes nemohl zalézat pod nábytek. Pokud tak učiní, počkejte, až vyleze sám, vy sami se chovejte naprosto přirozeně a uvolněně.

 

V případě, že pes už k vám vybudovaný vztah má a věří vám, pracujte na posílení své vedoucí pozice ve smečce. Pes vás musí respektovat a věřit vám a být si jistý, že vy ho ochráníte za každých okolností. K tomu je potřeba dobrý nácvik základních povelů. Cvičte je napřed tam, kde se pes cítí jistý. Traumatizující prostředí zpočátku úplně vypusťte. Pak postupně můžete zvyšovat náročnost okolního prostředí, ale nikdy až do té míry, kdy se projeví u psa strach.

 

Pokud se tak stane, majitel by neměl dopustit, aby se pes otočil a utekl domů nebo se psem z traumatizujícího místa sám rychle utekl. V chůzi pokračujte směrem k podnětu stále stejným tempem a neuhýbejte od něho, pokud se pes zastaví, trhněte rázně vodítkem a pokračujte, případně můžete zkusit strachový podnět překonat s rozeběhem (například jezdící schody v metru).

 

Pokud se pes bojí rušného prostředí, je třeba ho vodit na pevném vodítku s odolnou karabinou a dobře dotaženým obojkem, aby pes v panice neuprchl a nevběhl třeba pod kola auta nebo se neztratil. V panice může pes reagovat i agresivně, a to i takový pes, který se agresivně dříve nikdy neprojevil. Pokud takovou reakci můžete očekávat, psu nasaďte raději košík. V případě, že pes projeví strach, ho v žádném případě nesmíte chlácholit a utěšovat. Přestože to zní krutě a spoustu majitelů s tím má problém, snažte se akceptovat, že takovými projevy byste strach psa podpořili, pes by získal dojem, že se děje opravdu něco mimořádného, čeho je třeba se obávat.

 

Majitel musí směrem ke psu stále vysílat klidnou jistotu, aby si pes byl vědom, že se nic neděje. Pokud majitel změní své pohyby a intenzitu hlasu, případně projeví jiné nestandardní chování ve snaze psa uklidnit, pes si to spojí s obávaným podnětem a vyhodnotí situaci jako závažnou, na kterou jinak reaguje i sám majitel, což psa posílí v ujištění, že se jedná o opravdové nebezpečí. Pokud pes projeví strach z nějakého předmětu, můžete například k předmětu přistoupit, dotyčný předmět poplácat a hovořit k té věci normální intonací. Když pes jeví potřebu předmět očichat, umožněte mu to, již máte téměř vyhráno. Jestliže máte možnost zareagovat dostatečně včas - například vidíte se blížit obávaný předmět, osobu či zvíře, přivolejte psa, připněte ho na vodítko a cvičte s ním základní poslušnost či si hrajte a odměňujte jeho žádoucí chování pochvalami a pamlsky. Takto psa zabavujte celou dobu, po kterou trvá obávaná situace. Pochvalu psovi uštědřete až strachový podnět překoná a opět kráčí klidně vedle vaší nohy.

 

U těžších případů můžete přistoupit k systematické desenzibilizaci behaviorální metodou. Co si pod tím máte představit? Kdysi jsem měla příležitost přihlížet na katedře klinické psychologie v Amsterdamu behaviorální metodě, se kterou odstraňovaly u klientů fobie z létání. Pomocí audiovizuální techniky byla postupně předváděna letištní hala, později odbavování pasažéra, nástup do letadla až po přistání. Klientům byl měřen tep a kožní odpor a podle naměřených hodnot byla sledována míra stresu. Když tyto hodnoty překročily určitou hranici, zastavila se projekce a s klientem se počala provádět relaxace. Až po nastolení normální hodnoty se mohlo pokračovat v projekci. Některým klientům stačila zbavení se chorobného strachu z létání dvě sezení, někdo jich potřeboval třeba 18–20.

 

Podobně si budete počínat i s odstraňováním chorobného strachu u pejsků. Míru stoupajícího stresu však musíte odhadovat z projevů vzrůstající nervozity psa. Při strachu z konkrétního prostředí, osoby nebo zvuku začněte psa navykat velmi postupně. Převýchova bude náročná na čas a musíte se obrnit velkou trpělivostí. Podstatou je postupné zvyšování intenzity strach vzbuzujícího podnětu až na normální míru. Během převýchovy nesmí být nikdy zvíře vystaveno nepříjemnému zážitku v plné síle, aby se v něm probudil strach, jinak můžete začít opět znova. 

 

Začněte s nejnižší intenzitou podnětu - u prostředí, osoby nebo psa je to vzdálenost, u zvuku jeho hlasitost a postupně se přibližujte - tak, aby zvíře během celého procesu nepocítilo strach, ale maximálně mírnou nervozitu. Během vystavení psa nepříjemnému podnětu si se psem hrajte, pokud zvíře neprojevuje strach, odměňujte ho pamlsky, chvalte ho a zaměstnejte ho výcvikem. K zesilování intenzity podnětu přikročte až tehdy, pokud pes zvládá beze strachu a nervozity předchozí míru podnětu.

 

Pro řadu majitelů bývá problém veterinární ošetření a následná domácí péče o psa. Čištění uší, česání, koupání a podobné úkony jsou pro některé pejsky velmi traumatickou záležitostí. Pokud máte pejska odmala, tyto úkony nepodceňujte, pejska zlehka česejte, zvykejte na hřeben i na kartáč tak, aby mu to bylo příjemné. Naučte ho bez odporu si nechat otevřít tlamu i  nechat si vyčistit ouška. V momentě, kdy má pes například bolestivý zánět v uších a na ty si nenechá sáhnout, je už na nějaké učení pozdě a následný boj s pejskem, kterého se pokoušíte ošetřit, nemusí být pro vás vítězný, pro psa bude velmi traumatický a pro vás rovněž. Mnoho majitelů se mi svěřovalo, že si po takovém zákroku připadají jako neúspěšní padouchové a bojí se, že pes k nim ztratí důvěru. Řada z nich raději psa neléčí nebo o něj nepečuje, případně to svěřují cizí osobě, v obavě, že by u pejska ztratili sympatie. Toto v žádném případě nelze doporučit. Nemocného psa musíme ošetřit a nepříjemné zákroky pes musí přijímat právě od pána, kterému věří.

 

U starších pejsků postupujte tak, jak bylo zmíněno výše, navažte napřed kontakt a důvěru a posléze upevňujte poslušnost. Před případným ošetřením psa přivolejte. Pokud pozná, co se chystá, uteče a skryje se a na povel přivolání nereaguje, ignorujte ho do té doby, než se vynoří z úkrytu, pak ho přivolejte, krátce si s ním pohrajte, pokud se brání a vy ho nezvládnete, poproste někoho, aby vám psa přidržel, nechlácholte ho a proveďte to, co je třeba. Mějte po ruce připravené pamlsky a až se pes uklidní, pochvalte ho a odměňte ho.

 

Za čas, až psík pozná, že mu nehrozí žádná smrtelná hrůza, úkonu se nevyhne žádným vykrucováním a na závěr dostane i pamlsek, jeho strach bude postupně slábnout. Pokud vrčí nebo chňape, nasaďte mu košík nebo fixační náhubek z obvazu. Po čase se můžete dočkat i toho, že až začnete chystat čistící pomůcky nebo injekci, pes bude místo strachu radostně kroužit kolem vás, vrtět ocáskem a očekávat pamlsek. Velmi užitečné je podávání nějakého speciálního pamlsku,  ke kterému se pejsek jinak než po ošetření nedostane a který mu velmi chutná.

 

Při převýchově extrémně bázlivých pejsků nám může pomoci i veterinární specialista na poruchy chování podáváním psychiatrických léků, které zpočátku můžou celý převýchovný proces usnadnit a urychlit, ovšem bez převýchovného procesu a pouze působením léků se problému rozhodně nezbavíte.

 

Text: Dana Bočková, www.utulky.estranky.cz

Foto: Marie Lokingová

 


zuzana smejkalova
Aktualizováno: 17.12.2007 14:02:33
Napsáno: 26.10.2007 13:11:58

Forum.

Vložit príspěvěk

26.10.2007

M.J.

Děkuji za uvedení článku,je podnětný ale každý pes reaguje individuelně.Mám fenku,která do roku žila ve smečce se svými rodiči,sourozenci a neprojevoval se u ní strach.Po změně majitele,i když je opět v prostředí,kde má psí kamarády a milující "páníčky",je velice bázlivá.Na cizí lidi i psi reaguje útěkem na místo,kde sleduje,kdy konečně oni"vetřelci"opustí její domov.V cizím prostředí se třese,nejí,nepije,nemočí-vydrží to i celý den(výstava psů).Pokoušela jsem se jí pozvolna přivykat na jiné lidi a zvířata,ale marně.Je stále, v takovýchto situacích,vyděšená.Jakmile přijde domů,je okamžitě vpohodě. Mám to vzdát? M.J.

9.9.2008

LUCKA

Dobry den,chtela bych poradit.Mame z utulku pejska belgického ovcaka-malinois,ale je velice bojacny ve smyslu,ze kdyz ho chceme vzit ven,tak to sam spontanne nedokaze,musime ho brat do naruce,nebo ho nalakat na nejaky pamlsek,ale to uz taky moc nezabira.Snazime se i cekat pred domem,aby vysel sam z domu,ale treba vyjde,ale zase utece zpatky do domu.Na voditku sice jde,ale porad se ohlizi kolem sebe,boji se psu i lidi,zacne s sebou cukat,couvat,ale jakmile prejdou tak zase jde relativne v pohode.Pejskovi je sedm mesicu,je v rodinnem domecku,takze je i na zahrade ale zvykl si spise byt vevnitr domku.Odnaucili jsme jej vykonavat potrebu doma,to docela zvlada,ale nekdy jeste treba sice jednou ale vycura se doma,za to ho samozrejme potrestame,takze si myslim,ze si uvedomuje ze to doma nesmi delat.Snazime se i s pejskem hrat si,miluje vodu,v ten okamzik pokud je venku,reka je jeho.Kdyz jej dame na volno bez voditka,jde s nami a neutece nam,sice treba odbehne dal nez ma,ale vrati se.Jenom nas trapi ty vychazky na voditku,ze nechce vyjit sam,beze strachu.dekuji predem za odpoved,muj email:LucVag.seznam.cz

25.9.2008

Vítek

Dobrý den. Přivezli jsme si domů 6ti týdenní fenku Ridgebacka. Osamotě ale pořád kňučí a dožaduje se pozornosti. Prosím poraďte nám.

1.11.2008

Ivana

Máme tady i článek strach ze samoty!!! O kousek výš než byl tenhle článek. Myslím že stačí si jej přečíst. Malá poznámka: štěně má 6 týdnů, to si myslíte že bude spokojené o samotě? Sotva jste ho odtrhli matce a najednou chcete aby bylo samo. Je třeba se mu věnovat a trávit s ním co nejvíc času. Pokud na něj nemáte čas, tak proč jste si jej pořizovali?

1.11.2008

Ivana

Lucce: Chce to čas, štěně pravděpodobně zažilo něco špatného. Musíte být trpěliví a nesmíte ho zbytečně stresovat a nesmí zažit nějakou další špatnou situaci. Časem se zlepší, uvidíte :-)

28.2.2009

Milan

Náš pes míša dostal z ničeho nic křeče.Celý ztvrdnul a úplně se složil na zem.Byl jsem u veterináře na injekce a křeče zmizely.Jenže křeče ho přešly a začal se všeho bát.Nechce jít ze schodů,nechce vyskočit na postel acelou noc i den prochodí,všude čuchá a hlavně nespí.Jenom pije a jí.Poradťe.Děkuji.Milan.Je to Kavalír King CHarles Sˇpaněl

14.3.2009

Iris

Je to dost zvláštní případ, řekl vám veterinář z čeho měl ty křeče? Já bych asi hned šla zase k veterináři. Není to normální.

11.4.2009

Psovodka

Mám roční fenku, která je velice hravá a kamarádská. Poslední dobou se mi stává, že mi na některé lidi štěká a utíká před nima. Po dlouhém přemlouvání se uklidní a nechá se i pohladit. Nevím v čem by mohl být problém. Mezi lidmi vyrůstala a do psí smečky se také dostane. Prosím poraďte mi.Čekají mě výstavy a nevím, jak jí naučit, aby byla zase klidná.

9.7.2009

Katka

Ahoj.Měla by jsem menší dotaz.Mám 6 měsíční štěně bernského salašnického psa.Pejsek se bojí lidí.K nám co s ním žijeme má velkou důvěru a žádný strach neprojevu.avšak ,ksdyž s ním chodíme na procházky a potkáváme lidi ,kteří by jsi ho rádi pohladili,pejsek se nikdy nenechá a většinou se snaží utéci.Prosím o radu co ,by jsem měla udělat ,aby se pejsek přestál bát cizích lidí?Děkuji za odpověd!

1.12.2009

RONY

MAM 3 MĚSÍČNÍHO BANDOGA BOJÍ SE LIDÍ, CHODIM SNÍM NA PROCHÁZKU , STÁLE SE TŘESE POPOSEDÁVÁ A OTÁČÍ SE PROSTĚ SE BOJÍ

9.7.2010

teeky

Zdravím, je to už rok,co jsme si z útulku pořídili asi půl r.fenečku křížence.Tehdy nám bylo řečeno,že je ze 7 nalezených štěňat nejbázlivější.Ale ani tak nás to neodradilo.Nyní je mi vůči ní líto,jak "trpí" když musí na procházku.Většinou se jí nechce ani z bytu ven,a když už vyleze,tak se pořád třepe a tahá domů,a to i když nikde nikdo není.Pořád kouká do oken,leká se jakéhokoliv šustnutí,apod.Co se týče odměňování venku,za vykonaný povel,je tak nervózní,že ani pamlsky nechce.Opravdu už nevíme,jak bychom to mohli zmírnit.Doma je úplně báječná,bezproblémová(teda,pokud není někdo na chodbě,to stáhle ocas a uteče)...Za každou radu děkuji...

23.1.2014

vlcice

Díkybohu za článek, kde se zmiňuje, že bázlivý pes může být stejně nebezpečný (co se rizika kousnutí týče)jako ti "dominantní" (v úvotzovkách proto, že bázlivost není submisivita a dominance agresivita. Dokonce se již etologové přou jestli není dominantní pes již přežitý termín a spíše dominanci popisují jako výsledek situace. To jen tak na okraj). Ovšem lidé říkající, to nic to on nekousne on se jenom bojí... si to asi bohužel nepřečtou. Měla bych jen jednu připomínku a to k onomu trhnutí vodítkem. Osobně bych ěncvo takového nedoporučovaal a ani jakýkoli nátlak, když už dojde k situaci, že pes odmítá jít dál, měl by se povzbuzovat a ve výcviku se vrátit o krok zpět, nikoliv manipolovávat nátlakem.

23.1.2014

vlcice

Omlouvám se za překlepy. Inu, nová klávesnice je nezvyk

9.3.2014

Jana H.

Mám asi pulroční čivavu, a když jsme si ho přivezly bal se lidí i psu, ačko-li bylimenší než on. Vždy šelbaž na konec 3 m.voditka, už se to o malinko zlepšilo, ale pořád se bijí. Co s tim mám dělat? Na pamlsky ani nic takového nereague. Předem děkuji za odpověď.

28.6.2014

katka

mame noveho psa z utulku abal se jenom tam je to mozne

28.6.2014

kolin

ne neni

2.7.2014

Janka

Ja si prinesla taky pejska z utulku. Je mu asi 8 let buh vi co ma za sebou... Byl dost vystraseny, rychle zacal byt na mne zavisly. Kdyz jsem odjela, tak vyvadel, zavijel a kousal do steny... Veterinar mi poradil obojek Adaptil s feromonama a musim rict ze uz po tydnu zacal byt Marlon klidnejsi. Nosi ho uz 3 mesice/kazdy mesic kupuji novy a uz se nemusim bat nechavat ho samotneho. I kdyz venku je jeste porad ve stresu. Ale doporucuji.

23.1.2015

Lucie

Dobrý den, mám 7 měsíční fenku, kterou jsem si pořizovala při cestě po jížní Francii, tehdy jí bylo 7 týdnů a byla strašně střelená a neměla vůbec z ničeho strach. Vyrůstala ve smečce 3-5 psů. Když měla 5 měsíců, vrátila jsem se sni do Prahy. Je strašně plachá, bojí se lidí, skoro všeho, až na psy, který zbožnuje, především psy velkého plemene. Neustále mi je v patách:) Snažím se jí brát všude aby si zvykla- metro, tramvaj, bary, mezi lidi. Jak dlouho ještě může trvat, než si zvykne na městský život? Když jsme byli ve Francii byla od rána do večera venku v přírodě. Předem děkuji za rady:)

30.6.2015

Gabika

Dobrý deň, máme doma čivavu ktorá sa vždy keď k nám príde návšteva, priatel alebo sused od strachu začne triasť schová sa pod gauč. Najhoršie je ked prejde okolo nej človek tesne blízko alebo sa ju chce niekto pohladkať pocika sa alebo pokaka. Dá sa s tym nieco robit ? Ďakujem za rady

27.4.2016

Dominika

Dobrý den.Mám doma štěně. Je křížený s Bíglem. Má 5-6 měsíců. Mám ho asi 2 nebo 3 měsíce. Mám s ním samé problémy, ale pryč ho dát nechci. Např.: Pořád mi utíká, všechno nám kouše (hlavně boty a plyšáky) Nemá rád obojek ani vodítko. Když ho zavolám tak mě vůbec neposlouchá a ještě schválně utíká. Vůbec nevím co mám dělat. Předem děkuji za radu :(

10.9.2016

deep

Dobrý den vzali jsme si z útulku 3 mesicni štěně pitbula kříženeho se sharpejem ted je pejskovy okolo 10 mesicu. Je hodne bojacny prvnich par tydnu sme ho ven museli nosit, pak byl nejaky cas hrozne vystresovany at sme sli kamkoliv furt koukal okolo sebe za sebe nebo tahl domu, ted uz tedy chodi s nami na prochazce kdyz ho pustime z voditka tak se drzi u nas, a na povel pribehne doma plni i zakladni povely, ale mezi cizimi lidmi je hrozne vystresovany, vystraseny je uplne mimo, a to i mezi temi ktere vída docela casto, ani po nekolika mesicich na ne neprestava stekat a ani nahodou na sebe nenecha sahnout to je schopny v te chvili mozna i ublizit, snazime se ho brat vice mezi lidi ale nezda se mi ze by se neco menilo. Nejaka prosím?

27.12.2016

Sbt

Dobrý den,moje štěně amstaffa ( 5 měsíců,fenka) začala mít strach z cizích lidí na procházce jak mile někoho uvidí začne poštěkávat když je člověk blíž začne štěkat a vrčet ocas má stáhnutí dolů a je naježená když byla menší (cca do 4 měsíce to nedělala)myslím že je to moje vina moc jsem sní nechodila na cvičák (do 4 měsíce ano i do města mezi lidi)až ted se u ní projevuje ta bázlivost tak budeme asi chodit na cvičák a mezi lidi aby si opět zvykla a přestala se bát.nebo mi poradte co dělat.děkuju

28.8.2017

Jana

Dobrý den,máme pejska (Rodherský rideback) jsou mu 4 roky máme ho z útulku máme s ním problèm jak si lehne nemůžem ho pohladit ani nad něj dát ruku bojì se zavrčí a ožene se.máme doma šestiletého kluka a po něm se už ohnal stiskl mu ruku podle nás co jsme vypozorovali tak mu ubližovali rukou teď nevìme jak na něj venku je v pohodê tam s nìm nenì problèm jakmile si lehne má strach máme doma I fenečku a s tou je kamarád ty je 8 let.Děkuji

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz