Co je to nebezpečný pes?


V první řadě si musíme uvědomit, že pes je v podstatě šelma (i když domestikovaná). Takže každý pes (i ten váš) je potenciálně nebezpečný! Je to živý tvor, který má své nálady a pocity, svou osobnost a povahu. Jsou mu vlastní sympatie a antipatie jak k ostatním svého druhu, tak i k lidem.

 

Tento článek je určen především pro rodiče dětí. Vzhledem k tomu, že stále dochází k případům, kdy pes napadne dítě a tyto kauzy jsou pak vděčným tématem všech médií (a bohužel to hází špatné světlo na všechny psy), je dobré připomenout si některá pravidla…

Každý rodič by měl vycházet z předpokladu, že jakýkoliv CIZÍ PES je potenciálně nebezpečný a měl by dítěti vysvětlit, jak se má chovat, aby odvrátil případnou nebezpečnou situaci.

 

1. Nikdy se neptám majitele psa, jestli si ho můžu pohladit! Vždyť majitel psa se taky neptá, jestli může podrbat vašeho Honzíka či Evičku na bříšku. Uvědomte si, že pejskovi to může být nepříjemné. Asi by se vám nelíbilo, kdybyste šli s dvouletým Honzíkem na procházku a každý druhý člověk by se s ním chtěl mazlit. Možná si řeknete, že je to něco jiného, jenže i majitel pejska může mít obavy a může mu to být nepříjemné. Takže dočkáte-li se odpovědi, že si pejska pohladit nemůžete, nedivte se.

Nikdy, zdůrazňuji nikdy, neposílejte svou ratolest pohladit si cizího psa! Víte snad s jistotou, že ten roztomilý pudl stojící opodál není nemocný či nervózní? Víte jistě že nezaútočí? Nepředpokládejte, že čím menší pes, tím je hodnější. Opak je často pravdou. Velký pes nemá zapotřebí si štěkotem a agresí nic dokazovat, budí respekt svou velikostí, malý pes naopak akusticky dává najevo, že je tady a umí se bránit. Něco ve smyslu: "Pozor, já umím i kousnout." Takže chcete-li si pejska pomazlit, projevte zájem o plemeno psa (samotného psa zatím ignorujte), pochvalte ho majiteli a vyčkejte, až vás sám vyzve, zda-li si ho nechcete pohladit.

 

2. Buďte klidní tiší a nedělejte prudké pohyby. Není nic horšího než ječící a klátivé stvoření, které se žene neuvěřitelnou rychlostí k psovi a jeho páníčkům a přitom šišlá něco jako: "Ty šeš klášněj pejsáček pocem já tě pohladím". Tak za tohle bych vás kousla i já. Psa tím uvedete do naprostého stresu, ohrožení a děsu. Je to nejlepší způsob, jak se nechat pokousat.

Stejné je to s dětmi - děti jsou přirozeně ječící, pobíhající a rukama rozhazující stvoření. Nejlépe uděláte, pokud své ratolesti vysvětlíte, že na takové chování může pes reagovat podrážděně. Sami víte, že tři ječící děti jsou i na vás po několika minutách moc… Co potom chudák pes? S několikanásobně lepším sluchem ho to vyděsí skoro k smrti. reakce pak může být nevyzpytatelná.

 

3. Psa hlaďte jen po zádech. Nikdy nehlaďte psa po hlavě, většina psů to nemá ráda, navíc je to projev dominance vůdce smečky. A to jako náhodný kolemjdoucí opravdu nejste. Pes pak může reagovat podrážděně při snaze o udržení své pozice. Netahejte ho za uši, ocas, nezvedejte psa ve slabinách (pod pažemi má pes mnoho nervových zakončení), je to pro něj velmi bolestivé. Přece vás páníček psa taky netahá za uši nebo za nohu. Většina majitelů psů v dnešní době vede chlupaté svěřence k určité rezervovanosti vůči lidem, takže bez upozornění majitele, že jste kamarád, na psa nikdy nesahejte. Nechte se nejdříve očuchat, nabídněte psovi otevřenou dlaň - znamená to nejsem tvůj nepřítel a nechci ti ublížit. Pokud vám ji pes olízne, můžete ho pohladit, dovolil vám to.

 

4. Pes za plotem pracuje - hlídá! Takže kdokoliv se k plotu přiblíží, je vetřelec a přestavuje nebezpečí. Tím, že prostrčíte ruku plotem, byť s dobrým úmyslem, říkáte „pozor útočím na tvé území a chci se na něj dostat!“ Pokud je pes i podprůměrný hlídač, tak vám tu ruku ukousne.

A že by vás to nenapadlo? Buďte upřímní, někoho by to opravdu napadlo. Naopak znám z osobní zkušenosti několik příkladů, jak matky posílají své ratolesti si pohladit to či ono zvíře, hlavně když je za plotem.

Dva neuvěřitelné příklady vám snad otevřou oči: Sedmiletý lední medvěd vystupující v cirkuse ve stoje měřil 3,2 metru. Na denním pořádku bylo slyšet matky a babičky jak říkají "běž si pohladit medvídka v kleci". To, že méďa poslouchal svou cvičitelku a dělal to, co mu řekla, neznamená, že se nejedná o nebezpečné zvíře. A ač ho vychovala od miminka a sedm let mu věnovala potřebnou péči, milý Míša ji při jednom představení zabil a doslova roztrhal.

Malé roztomilé prasátko - Za plotem se pohybuje 20 - 30 divokých prasat plus selata. Tyto malá ještě pruhovaná stvoření jsou opravdu krásná a roztomilá a v každém evokují touhu se s nimi pomazlit. Ovšem musíte si uvědomit, že zaprvé matka bude selata hlídat a chránit a zadruhé chvíli sledujte jak se ti pruhovaní drobečci chovají mezi sebou a položte si otázku "Snese takové zacházení moje dítě?" a zatřetí dětská ruka je i pro sedmikilové selátko zákusek. Překousne totiž hravě kost, takže dětskou ručičku opravdu lehce rozdrtí, nemluvě o následné komplikaci, jako je infekce. Nicméně u jedné nejmenované obory jsem vyslechla matku s babičkou jak přemlouvají asi tříletou holčičku, ať si jde pohladit prasátko za plotem. Tohle už není neinformovanost, to již opravdu hraničí s naprostou hloupostí a absencí pudu sebezáchovy.

Smutné je, že většina matek se chová stejně, když potká psa. V dnešní době se setkávám pouze s dvěma typy reakcí - přehnaně přátelská a přehnaně ustrašená. V obou případech si doslova říkáte o malér.

 

5. Nikdy nenechávejte děti se psem o samotě. A to ani s vaší rozmazlenou čivavou! Nechali byste dítě o samotě s cizím člověkem? Ne? Tak kde jste vzali dojem, že se psem je to bezpečné?! Nikdy nevíte, co dítě vymyslí a jak na to pes zareaguje. Pes může dítěti nechtěně ublížit (omylem ho strčí a dítě spadne na hlavu apod.) Hysterické matky volají neustále po krvi psů a zodpovědnosti majitelů, ale zapomínají na to, že začít by měli u sebe a svých ratolestí. Dítě, které poleje psa benzínem a zapálí ho, se diví, že ho pes pokouše. Tříletý chlapeček nemající rozum nacpe retrívrovi 10 cm hluboko do sluchovodu pastelku. To je pozadí většiny pokousaných dětí... Zamyslete se. Nebylo by tedy rozumnější děti hlídat a vysvětlit jim, jak se chovat ke zvířeti?

V případě, že se jako matka obáváte psů, nereagujte vyděšeně, pokud okolo vašeho potomka projde pes. Vyděsíte psa a navíc v něm můžete vyvolat reakci - hele pískající hračka. Zkuste zavolat do nějaké psí školky nebo ve svém okolí kontaktovat nějakého zkušeného chovatele nebo kynologa. Většina vám ráda vysvětlí, jak se chovat ke psům a naučí vás s nimi v klidu žít.

Neječte a nestrkejte dítě před sebe či sobě za záda. Zůstaňte klidná, pes si vás většinou ani nevšimne a projde. Tím, že začnete ječet a panikařit ho akorát vyprovokujete ke zvědavosti a může po vás začít třeba skákat. Než začnete odsuzovat šmahem majitele psů a vybraná plemena, začněte u sebe. Zamyslete se, jaký vztah máte ke zvířatům a jak se k nim chováte?

 

Pár obecně rozšířených omylů o psech

1. Pes, který štěká, nekouše! Omyl! Štěkot a vrčení je jeden z komunikačních projevů psa, ale rozhodně neznamená, že když štěká, nekousne. Spíše naopak se vám zuřivým štěkáním snaží naznačit POZOR.

2. Pes, který vrtí ocasem, nekouše! Omyl! Vrtění (pohyb) ocasu u psa má několik významů. Posazení oháňky také není jediným komunikačním signálem. Je nutné všímat si i polohy uší, celkového postoje psa a samozřejmě i případného štěkotu či vrčení. Poznáte na intonaci a hloubce vrčení, kdy jde o hru a kdy o agresi? Stejně tak jako nízko posazená oháňka bez dalších projevů těla nemusí být nutně projevem agrese či strachu.

3. Pes útočí bez příčiny! Úplný omyl! Pes nikdy neútočí bez příčiny - útok psa vždy vychází ze strachu nebo v důsledku zranění, nemoci, či nejistoty a špatné socializace (psychické lability).

 

Závěrem

Každý pes je potencionálně nebezpečný a agresivního psa můžete poznat podle několika základních znaků.

1. štěká a zvedá při štěkání pysky, případně jen vrčí

2. oháňka je téměř vždy nízko posazená a může s ní i prudce pohybovat, nebo naopak a to převážně u samců je oháňka v pravém úhlu vůči tělu a je naprosto bez pohybu.

3. pes se nachází v obraném postoji - přední nohy jsou položeny téměř na  zem a pes celkově přenáší váhu na zadní nohy, aby měl při případném útoku co nejlepší odraz a dostal se tudíž do vyšších partií vašeho těla.

4. uši jsou položeny těsně na hlavě a směřují dozadu.

Agresivní pes je ten, který k čemukoliv přistupuje s agresí, aniž byste mu zavdali příčinu. On ale nějaký důvod má. Může být zraněný, nemocný, vyděšený nebo psychicky labilní… Nemuseli jste ho vyděsit pravě vy, ale někdo před vámi a po vás se to jen sveze. Bohužel někdy vyvěrá nepřiměřená agresivita i v důsledku zanedbané výchovy a špatné socializace. Pes, který nemá řád totiž trpí nejistotou a strachem. Takový pes je potom opravdu dost často agresivní. Výjimečně se agresivita vyskytuje v důsledku psychické lability, což se zvyšuje v poslední době u kříženců - něco jako německý ovčák, a pak naopak u toy plemen.

 

Text: Olga Fučíková

Článek byl s laskavým svolením přejat z www.stafbullterier.com


Vanda Ročková
Aktualizováno: 4.6.2011 15:25:48
Napsáno: 4.6.2011 15:23:11

Forum.

Vložit príspěvěk

15.6.2011

Martas

Vystihující článek:)

15.6.2011

Tomáš

Opravdu velmi dobrý článek. Snad jen v závěru ohledně agresivity bych přidal info o predispozicích některých plemen, případně vlivu určitých typů výcviku.

16.6.2011

Zdeněk Spies

Výborně, výborně, výborně! Skvělý článek!!!

19.6.2011

rennecke

NEMAM CO DODAT SKVELE TOTO BY MELI CIST VSICHNI JE MOC DUVODU PROC PES JE AGRESIVNI A NEMUSI DOCHAZET K UTRACENI PSA PO NAPADENI

19.6.2011

natalka holubova

Ten muj ne ale taky zlobý...

19.6.2011

Martin

Kdyby to četli i lidé co na takové věci s...u bylo by fajn mám mocit že na těchto stránkách to nepadá moc na urodnou půdu, protože si myslím že tady jsou lídé kteří to prakticky vše ví:-) ale fajn článek!!!!

5.7.2011

Alca

Jsou hlavně nebezpeční majitelé, kteří vlastní psy, kteří se stávají nebezpečnými.Proto by každý budoucí i stávající majitel i ten který vlastní čivavu měl mít velký zájem o správnou výchovu psa a pokud neví jak na to, hned si má najít profesionála, který s ním během několika hodin projde základ výchovy cca 2-3 hodinky. Tento základ výchovy by měl probíhat i přímo u chovatele, kde si štěndo lze koupit.Bohužel zájem od kupujích je minimální a pak když jim pejsek přeroste přes hlavu svádí to na špatný chov, hloupost psa a nebo jej omlouvají, že zrovna nemá náladu, nebo dokonce chudinka on se bojí! Odstraňuji nežádoucí chování psů a většinou mně kontaktují lidé když už jejich pejsek někoho pokouše, ale jsou to ti zodpovědnější, kteří pejska nedají hned do útulku, ale snaží se to napravit. Někteří jsou úžasní a během první konzultace přijdou sami na to, že pejska pokazili oni a okamžitě s pejskem pracují jak jim je doporučeno - zde dojde k nápravě během několika dní, ale jsou i tací, kteří chtějí pomoci, ale pokud jim něco poradím začnou hledat problém proč to tak nejde a to je pro mne vyčerpávající a bohužel někdy k nápravě pejska nedojde a to jen proto,že majitel prostě nebude dělat to co jim doporučím. V tomto případě bych do útulku zavřela takového majitele. Úžasne je, jak pes jde rychle dostat do "normálu" jen musíte vědět jak. Ke článku bohužel nemohu souhlasit se závěrem : popis agresivního psa není přesný a nelze se zaměřit jen na jednu část těla. Dále nelze stanovit vyšší či nižší agresivitu u křížence nebo čistokrevného zástupce plemene. Ve většině případů je agresivita a dominance způsobena jen špatnou výchovou! Samozřejmě jsou dány některé genetické předpoklady, ale správnou výchovou lze agrese i dominance potlačit a dostat ji pod kontrolu. "Genetická" agrese a dominance je dle mého způsobena šlechtěním, jelikož se spíše zaměřuje chov na exteriér a nikoliv na povahu a zdraví jedince. V případě, že máte nějaké dotazy nebo potřebujete správně vychovat nebo převychovat Vašeho pejska kontaktujte mne na e-mailu: recpsu@seznam.cz nebo tel: 774 225 362

22.8.2011

stafík

for: ALca mílá Alco, tak se mi zdá, že tu tak trochu vaříte z vody. Jednak evidentně netušíte co je to chov čistokrevných jedinců, čili tvrzení, že se chová jen na exteriér je naprosto zcestné, a je evidentní, že nemáte vůbec představu, že existuje něco takového jako selekce chovu. Doby, kdy vznikala plemena tzv. čistokrevných jsou již ty tam a i tehdy se z chovu vyřazovali jedinci s extrémní dominancí. Za druhé jakýkoliv standart čistokrevného plemene zahrnuje i standart povahy!!!!! Což i u plemen, které jsou dodnes používány jako pracovní, znamená, že i zde je nanejvýš nežádoucí extrémní dominance. Dnes, kdy se většina PP psů chová spíše na domácí mazlíčky je na povahy kladen ještě větší důraz. Co se týče zdraví, toto plně zabezpečuje Chovný řád FCI, cituji chov na nemocném či postiženém zvířeti je týrání chovem, víte-li o takovém jednání je Vaší povinnosti takového množitele ihned nahlásit. Agresivní chování se i ze statistik Veterinární spávy opravdu vyskytuje nejčastěji u kříženců, či tzv. čistokrevných bez PP, což je ostatně také pouze kříženec. Je to způsobeno jednak neřízeným chovem - není pečlivě vybírán rodičovský pár, a jednak absencí jakékoliv výchovy a socializace. cit."Genetická" agrese a dominance je dle mého způsobena šlechtěním, jelikož se spíše zaměřuje chov na exteriér a nikoliv na povahu a zdraví jedince." Tak to jste mně rozesmála, nic takového jako genetická predispozice k agresivitě neexistuje, predispozice k dominanci - ano, ale né agresivitě. Tímto jste mi jenom potvrdila, že jste další odpůrce čistokrevných jedinců a další z řad naprosto nevzdělaných kynologů. Autorka tohoto článku pracuje se psy již více než 25let a opravdu dokázala zvládnout několik agresivních psů zkažených výchovou. Tento článek vychází jen z jejích zkušeností, takže pokud máte zájem se něčemu přiučit, myslím, že si o tom s Vámi klidně popovídá.

27.8.2011

Jitka

Úžasně napsáno. Jen škoda, že většina těch, co by si to měli přečíst si to stejně nepřečtou a kdyby nějakým omylem ano, tak nebudou rozhodně hledat chybu u sebe. Ono je přece tak jednoduché ji hledat u toho druhého. Mám jak dítě (2,5roku) tak psy, takže to vidím z obou stran a občas, ač mám psy už taky nějaký ten pátek, stále nepřestávám žasnout nad reakcemi nepejskařů, matek, ale i některých pejskařů s menšími psy. Občas je mi z toho hodně smutno. :-(

30.9.2011

Sara

mam dobrmana

3.10.2011

HELENA

Máme 10ti letou pitbulku,je 5měsíců po kastraci a poslední 3dny u ní sledujeme změnu chování,ale jen venku.Zastaví se začne se točit do kolečka,skáče po nás a snaží se kousat.V domácím prostředí je naprosto klidná.

27.10.2011

sabinka

Mame 3 letou fenku maltezačka vůbec nechce poslouchat venku je jako vistřelená z prachu, nekouše jen když chce se hrát ,ale máme 8 měsíčního chlapečka a je nanho hodná ale když ho posadíme a dem pro něco ta ho olizuje =(

24.2.2012

Mass

Na hlavě psa nehladit, ale ani po zádech, pokud nejste jeho pán, to ukazujete psovi svou nadřazenost. Naopak hladit na krku pod bradou a na bocích a předních nohách, tím vyjadřujete svou pokoru a respekt ke psovi. Nejlépe otevřenou dlaní a zepředu.

5.1.2013

iona

skvele napsaní clanek mame domadobrmanku a toje konec chovani a tovse kolem ní hruuuza a to chodíe na cvicak.

25.1.2013

markéta

Dobře napsáno!

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz