Konejšivé signály


Objev konejšivých signálů se stal jakýmsi celosvětovým revolučním poznáním v etologii psů. Naši psi s námi totiž během dne neustále komunikují. Samozřejmě každý ví, že pes se nám snaží něco sdělit, když štěká, ale málokdo tuší, že ke komunikaci využívá celé své tělo. Pokud se člověk na chování svého psa začne soustředit, brzy zjistí, že projevuje různá „gesta“ a pohyby. Občas si zívne, tu se olízne, jindy „z ničehož nic“ si začne kousat nohu, nebo uhýbat hlavou. Člověk tomu zřídkakdy přikládá hlubší význam a na psovy dotazy a prosby nereaguje.

 

Co jsou konejšivé signály?

Olíznutí se – rychlé, nepatrné olíznutí, nebo naopak jasně viditelné olizováni se.
Zívnutí – pejsek si zívne a často následuje ještě další konejšivý signál.

Odklonění hlavy – je ze strany psa jakýsi projev toho, že se chováte „neslušně, nezdvořile“, pes otočí hlavu, nebo ji mírně odkloní. Velmi často se takto děje při střetu s fotoaparátem.

Přivření očí/rychlé mrkání – je často doprovázeno právě odkloněním hlavy, či olíznutím se a je používáno zejména v situacích, kdy pejsek nemá možnost volby jiného signálu.

Přesměrované chování – pes v klidu leží, když v tom se kolem něj začne dít něco, nerozumí tomu a je z toho zmatený, začne si třeba kousat nohu, lízat si břicho atd.

Čmuchání – na vycházce si psa zavoláte, ale on najednou začne čuchat, natahovat čumák do vzduchu, jakoby lapal nějakou překrásnou vůni, nebo naopak začne čumákem rejdit po zemi a vy nabudete dojmu, že vás neslyší, nebo nechce poslechnout. Ve skutečnosti vás třeba jen konejší.

Ztuhnutí - tuto pozici pes často použije ve chvíli, kdy se potkává s jiným psem, zpomalí svůj pohyb, až dočista „zmrzne“. Napjatě stojí a nehýbe se.

Když se pes otočí k někomu bokem nebo zadkem, vysílá silně konejšivý signál.

 

Kdy je psi projevují?

Psi používají konejšivé signály jako určitý druh komunikace. Snaží se dát jinému psovi (nebo člověku) najevo, že s ním mají přátelské úmysly a nehodlají se prát. Olíznutím, zívnutím či jiným signálem dává pes tvorovi, kterého právě potkává, najevo, jaké úmysly s ním má. V případě využití konejšivých signálů tedy říká, že jen ty dobré. Jednou ze situací, kdy pes vyšle konejšivý signál, je například seznámení.

 

Používá je i v jiných situacích?

Určitě ano, představme si situaci: pejsek leží v předsíni, na svém oblíbeném baculatém polštáři a odpočívá. Najednou zazvoní zvonek, členové jeho domácnosti jdou otevřít a do dveří se hrne několik lidí. Všichni se bouřlivě vítají a objímají, sem tam zavýskne pětileté děcko a strýcovi upadne kovová lžíce na dlaždice. Je zmatená atmosféra a pejsek se v ní nemůže vyznat, začne používat konejšivé signály jakožto informaci o tom, že útočit nechce, ale tato situace je mu nepříjemná a rád by, aby skončila. Pokud si jeho majitel všimne, že je pes nesvůj, může mu pomoci a poprosit hosty o trochu klidu. Pohlazení psa po tváři, směrem od koutků mu také může pomoci uklidnit se (psi se koutků vzájemně dotýkají ve chvíli, kdy se záměrně usmiřují a vykazují projevy přátelství). Během chvilky už vrtí ocasem a začne být spokojený z nově příchozích hostů. Pokud se ale bude pro pejska stresová situace stupňovat, může od neslyšitelných signálů přejít k těm, které jsou zvučné (štěkání, zakňučení nebo zavrčení). Až v tu chvíli nepozorný majitel zjistí, že je něco v nepořádku. A pes dostane vyhubováno, co si dovoluje štěkat… Majitel si totiž ani neuvědomí, že pes o svém neklidu upozorňoval konejšivými signály již dříve. Stejně tak je pes může začít vysílat v situaci, když před něj postavíte fotoaparát a hodláte si chlupatého čtxřnožce zvěčnit. Pes začne uhýbat, olizovat se a zívat… V tom případě „konejší fotoaparát“ a je z toho patřičně nervózní. Jsou tedy situace, kdy pes vysílá konejšivé signály, jelikož tím chce někomu naznačit dobré úmysly, nebo ho uklidnit, vidí-li, že je neklidný. Ale pak nastávají situace, kdy je pes ve stresu, neví, co se kolem něj děje, vysílá konejšivé signály a na vás je, abyste ho z nepříjemné situace dostali a pomohli mu. Konejšivé signály můžete pozorovat na stole u veterináře nebo při úpravě srsti v kadeřnickém salonu. To jsou chvíle a prožitky, které neovlivníte a pes je musí přečkat. Někdy pomůže vyslat konejšivý signál směrem k psovi a ten se tak uklidné. V jiné situaci vyslání konejšivého signálu může mít opačný efekt. Přirovnáním je situace, kdy se vás chodec zeptá „Kolik je hodin?“ a vy mu odpovíte „Kolik je hodin?“, tím pádem tu otázku vrátíte a je to bez efektu. Je potřeba se naučit a vědět, kdy signál použít a kdy je pouze vrácením otázky bez odpovědi zpět na stranu psa. Konejšivé signály pejsek často vysílá i při výcviku. Začne-li při poslušnosti vysílat „calming signals“, je něco špatně…  Dejte si přestávku, nebo začněte trénovat jiným způsobem. V tomto případě pouhé vrácení signálu nepomůže. Jdete-li davem lidí a váš pes začne tyto signály vysílat, můžete mu je vrátit a uklidnit ho tím. Nepomůže-li to, pak by se měl člověk snažit psa z nepříjemné situace dostat a zbytečně ho nestresovat (přejít na druhou stranu ulice, kde je méně lidí apod.)

Zeptám-li se lidí v mém okolí, jestli chtějí porozumět řeči svého psa a oni mi odpoví „ne“, zcela na ně měním názor. Podle mě jsou totiž sobečtí… A teď budu citovat Turid Rugaas „Jsme-li my (lidé) ti chytřejší, měli bychom se naučit porozumět jim (psům), nikoliv naopak“.

Jestli vás konejšivé signály zajímají a chtěli byste se o nich dozvědět více, doporučuji vám přečtení knihy Konejšivé signály od Turid Rugaas vydanou nakladatelstvím PLOT. Do českého jazyka ji přeložila Štěpánka Horáková. A to hlavní na konec - pozorováním psů a používáním signálů se toho v praxi dozvíte a naučíte také hodně! A mně již nezbývá, než vám popřát hodně zdaru!

 

Text: Veronika V.

 

Prohlédnout si fotky psů v konejšivých postojích můžete například zde.

 

Příklady:

 - Když na vás pes štěkne nebo zavrčí, otočte hlavu na stranu a pes pochopí, že máte mírumilovné úmysly.

 - Pokud se ocitnete v blízkosti psa, který se bojí a vy cítíte, že nemá situaci úplně pod kontrolou, zpomalte nebo úplně zastavte; psa to uklidní.


Vanda Ročková
Napsáno: 20.6.2010 16:57:38

Forum.

Vložit príspěvěk

2.7.2010

Míša

tak pod tohle se plně podepisuji, mám s tím velké zkušenosti. Jen signály těla jsem navázala nonverbální komunikaci se spoustou psů za ploty, i se "Zlými" plemeny. Chce to jen klid a trpělivost, a samozřejmě komunikaci na jejich úrovni, ne na lidské.

25.10.2012

penam

ano, přesně tak :) je to opravdu pravda, sama se s tím setkávám skoro každej den :) jsem ráda, že jsem se tohle naučila, že jsem se naučila rozumnět psům :)

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz