Americký kokršpaněl


Historie:

Je to nejmladší potomek rodiny kokršpanělů. Pochází z anglického kokršpaněla, kterého vyšlechtili chovatelé v Anglii, v Americe si chovatelé vyšlechtili svůj vlastní typ, který se dnes od původního kokršpaněla výrazně odlišuje. Zvláštní na tom je, že přikřížení jiných plemen nebylo nutné. Prostě se jen cíleným selektivním chovem vyšlechtilo plemeno nové. Za vyšlechtění tohoto nového plemene vděčíme americkému klubu anglického kokršaněla. Nový typ se stal brzy velmi oblíbený a tak byl roku 1940 vypracován vlastní standard který byl brzy po sobě schválen nejprve britským Kennel Clubem po té Americkým Kennel Clubem a jako poslední jej uznala FCI roku 1951.

Využití a povaha:

Na rozdíl od anglického kokršpaněla je ten americký pouze výstavním a společenským psem. S jeho dlouhou srstí by se jako lovecký jen težko uplatnil. Je to milý temperamtní velice mrštný pes. Je veselý, v žádném případě není bázlivý. V krvi mu sice koluje krev slídičů, ale dnes je jeho funkce čistě společenského psa tou jedinou. Je vhodný i pro méně zkušeného majitele, který bude mít dostatek času na úpravu jako dlouhé hedvábné srsti, která spočívá nejen v kartáčování ale i trimování případně i v práci s holícím strojkem. Jeho aktivní duch vyžaduje hodně pohybu a sportovní vyžití. Je inteligentní, schopný rychle se učit, vhodný jak pro život ve městě tak i na venkově. Přestože má přibližně stejné lovecké schopnosti jako anglický kokršpaněl, je v Evropě používán k lovu pouze výjimečně.

Vzhled:

Jak bylo řečeno v úvodu, je to nejmenší pes rodiny kokršpanělů a to s výškou pod 40 cm. Od anglického se však neliší pouze výškou a mírou osrstění ale také zakulacenější lebkou, výraznějšími nadočnicovými oblouky, markantnějším stopem, kratší mordou a čtvercovým rámcem těla. Ideální výšku v kohoutku udává standard u psa kolem 38,1 cm a u feny kolem 35,6 cm tolerance je +/- 1,27 cm. Srst je hedvábná, na hlavě krátká, na těle je srst středně dlouhá. Srst je rovná, případně mírně zvlněna. Barevná škála je opět jako u jeho anglického příbuzného velice široká.

 

Péče:

Jeho srst vyžaduje důkladnou péči a časté kartáčování, jinak srst zplstnatí. Pokud je srst dobře upravena, stává se z něj velmi efektivní výstavní pes. U výstavních jedinců se setkáme se zatřiháváním srsti.

 

Text: Eva Černohubová

Foto: Chovatelská stanice Danako

www.danako.com

 


Admin -
Aktualizováno: 27.11.2007 20:58:20
Napsáno: 22.4.2007 19:29:58

Forum.

Vložit príspěvěk

5.2.2008

gabca

ten ma ale dlouhe chlupy!!!

16.2.2008

Terka

Páni nikdy jsem netušila, že má nějaký pes tákhle dlouhý chlupy

16.8.2008

DENISA A ARON

MRKNI NA Odkaz

23.10.2008

Sam

Jsou úžasný

6.12.2008

Demi Levato

jsou nadherní škoda že je nechováme

25.12.2008

sarlota

moc se mi líbí

10.2.2009

maxíček

spousta lidi je chova jsou moc hezci

7.3.2009

lidstrom18

Odkaz

17.3.2009

Gina

Amerického kokršpaněla mám doma,je to užastny pes.Odkaz

29.3.2010

lidstrom18

Odkaz - americký kokršpaněl Mikie Gold Hamistu

7.7.2010

terezka

terko tak se podivej na afganskeho chrta

17.12.2010

Katerina Kubínová

Dobrý den ty jsou užasný miluji je jsou staršně přítulný a krásný měli jsme takového ale když jsme se stehovali tak zůstal u tchýně..tak scháníme ...

20.2.2011

Divertimento

Odkaz

5.8.2011

rex

je hodný vhodný i k malým dětem

24.4.2012

luciq bojkova

wow jsou uzasni presne jako ten nas!!! <3 :-*

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz