Bergamský ovčák


Historie

Některé prameny uvádějí, že kořeny plemene zasahují až do dávnověku. Údajně se předci bergamského ovčáka dostali do své domoviny – severní Itálie - s finskými cestovateli. Podle některých pramenů se zde chovali už v 6.-7. století př.n.l. K jeho nejpravděpodobnějším předkům patřili východní salašničtí psi, jejichž postupnou plemenitbou vznikla dnešní podoba plemene. Toto staré plemeno hlídačů stád se rozšířilo ve všech oblastech italských Alp, celkové množství těchto psů bylo zvláště velké v bergamských údolích, kde byl velmi rozvinutý chov ovcí. Odtud také pochází pojmenování plemene. Jeho charakteristická srst smotaná do vřetýnek mu sloužila nejen jako tepelná izolace, ale rovněž ho ochraňovala před zuby nepřátel. Po 2. světové válce ztratilo pastevectví přitažlivost a s úbytkem stád se snížilo i množství chovaných psů. Naštěstí však jeho vzhled i povaha jsou natolik specifické, že si plemeno zachovalo řadu příznivců, kteří se jeho chovem zabývají dodnes. Původní plemenný standard byl uznán roku 1989. V České republice se můžeme setkat jen s několika zástupci tohoto plemene.

 

Povaha a využití

Úkolem bergamského ovčáka je hlídat a provázet stáda, pro což má výborné předpoklady díky své ostražitosti, koncentraci a psychické vyrovnanosti. Jeho ochota učit se, spolu s umírněností a trpělivostí, jej činí vynikajícím hlídacím a společenským psem, vhodným pro mnoho různých úkolů. Vytváří si blízké vztahy s lidmi. Je vytrvalý, inteligentní a přirozeně sebevědomý. K cizím je ostražitý. Má neobyčejně citlivé smysly. Svého pána miluje, přestože se mu příliš nevnucuje.

 

Vzhled

Bergamský ovčák je pes střední velikosti, prostého vzhledu, s bohatou srstí pokrývající všechny části těla. Mohutná stavba je dobře proporční. Celkový vzhled odpovídá psovi středních proporcí a kvadratického rámce.

Nejvýraznějším znakem plemene je srst. Je velmi bohatá, dlouhá a lišící se podle oblastí. Textura je hrubá (kozí srst), zvláště na přední části těla. Od poloviny hrudníku k zádi a na všech končetinách má sklon tvořit prameny, nebo je tvoří, v závislosti na věku jedince. Tyto prameny začínají na linii hřbetu a spadají po stranách těla. Na hlavě je srst méně hrubá a zakrývá oči. Na končetinách musí být rovnoměrně rozložená ve tvaru měkkých chomáčů, spadajících k zemi, vytváří dojem sloupů na předních končetinách, na zadních končetinách tvoří prameny, ale ne praporce. Podsada je tak krátká a hustá, že není snadné vidět kůži. Na omak musí být mastná.

Barva je jednobarevná šedá nebo šedé skvrny všech možných odstínů od nejjemnější šedé ke světlejšímu odstínu šedé a k černé. Isabela a světle plavá jsou povolené. Jednobarevná černá srst je povolena, pokud je černá opravdu temná. Jednobarevná bílá srst není povolena.
Kohoutková výška: ideální kohoutková výška psů je 60 cm s tolerancí 2 cm, pod i nad ideál. Ideální kohoutková výška fen je 56 cm, také s tolerancí 2 cm, nad i pod.

Hmotnost:psi: 32 – 38 kg, feny: 26 – 32 kg.

 

Péče

Srst bergamského ovčáka se může kartáčovat jen do jednoho roku. Výjimkou představuje hlava, která se pročesává po celý psův život. Od jednoho roku je naopak žádoucí nechat srst plstnatět, je však nutné předcházet vzniku velkých ploten plsti jejich ručním dělením. Rozhodně se tento pes nehodí pro život ve městě. Spokojený bude na vesnici na velkém pozemku s volným pohybem a pravidelnými procházkami po okolí.

 

Zdroj: F.C.I.-Standard č. 194 / 01.06.1992 / GB www.cmku.cz


Vanda Ročková
Napsáno: 3.9.2011 16:59:44

Forum.

15.8.2015

dana cardova

Je v cechach chovna stanice

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz