Rusko-evropská lajka

Historie

Toto plemeno bylo vyšlechtěno v 19. století z loveckých lajek severní oblasti evropské části Ruska. V současné době se rusko-evropská lajka ve velkém počtu rozšiřuje ze své původní oblasti do střední části Ruska. Už mnoho let je toto plemeno chováno ve velkých chovných stanicích.

Vzhled

Rusko-evropská lajka je středně velký pes, který má silnou a suchou konstituci. Kostra tohoto plemene je silná a osvalení je dobře vyvinuté. Hlava tohoto psa není příliš velká, oči jsou oválné a tmavé. Pes dorůstá 52 až 58 cm v kohoutku. Fena vyroste 50 až 56 cm v kohoutku. Hmotnost tohoto plemene standard FCI neuvádí, ale pohybuje se mezi 20,4 až 22,7 kg. Kůže rusko-evropské lajky je silná a bez vrásek. Srst je tvrdá, rovná s dobře vyvinutou podsadou. Na uších a na hlavě je srst krátká a těsně přiléhající. Na krku, kohoutku a plecích je srst delší. Na lících vytváří vousy a na krku odstávající límec. Zbarvení srsti je černé, šedé, bílé, pepř a sůl, bílé s tmavými skvrnami nebo tmavé s bílými skvrnami.

Využití a povaha

Lajka je neohrožený a vášnivý lovec, který má dobrou orientaci. Její povaha je živá až agresivní. Tento pes však není určený pro chov v domě.

Péče

U rusko-evropské lajky je nezbytná velká fyzická zátěž pro zachování dobré pracovní kondice.