Thajský ridgeback


Historie

Thajský ridgeback je staré původní plemeno, zmínky o něm jsou dokumentované na archeologických nálezech starých 360 let. Psi se používali zejména k lovu ve východním Thajsku. Doprovázeli vozy, nedocenitelní byli rovněž jako hlídači obydlí, lovili krysy, hady a ostatní škůdce. Důvodem, proč si plemeno uchovalo po tak dlouhou dobu svůj původní vzhled, je nízká kvalita komunikací ve východním Thajsku – pes se proto nemohl křížit s jinými plemeny. Kolem roku 1975 se thajští chovatelé snažili o uznání plemene organizací FCI, což se jim povedlo.

 

Povaha a využití

Jedná se o odolného a aktivního psa s výbornými předpoklady ke skákání (s dostatečným rozběhem pro něj není překážkou ani dvoumetrový plot). Miluje pohyb. Na svou rodinu je natolik fixovaný, že jen velmi těžko snáší změnu majitele. Potřebuje kontakt s člověkem, bez něj je nevyzpytatelný a ostrý. Ve své domovině se využíval jako lovecký a společenský pes. Vyžaduje důslednou výchovu, ovšem dril na něj neplatí. Jedná se o přírodní plemeno, které si stále zachovává svou hlavu. Psi mívají sklon k dominanci, takže správná socializace je velmi důležitá. Miluje blízkost svého pána a rád mu asistuje při chodu domácnosti, při odloučení velmi trpí. Má silné lovecké pudy.

 

Vzhled

Středně velký pes s krátkou srstí, která tvoří na hřbetě „ridge“ (pruh srsti rostoucí opačným směrem než okolní srst). Tělo je poněkud delší než kohoutková výška. Má dobře vyvinuté osvalení, jeho tělesné dispozice ho předurčují k velké aktivitě. Celkově působí pohyb psa dojmem plynulosti s vyváženým rytmem kroku.

Lebka je plochá mezi ušima, ale mírně vyklenutá při pohledu ze strany. V afektu se na čele objevují vrásky. Stop je jasně patrný, ale přiměřeně vyjádřený. Oči jsou střední velikosti, mandlového tvaru, tmavě hnědé barvy. U modrých jedinců jsou tolerovány oči jantarové barvy. Uši jsou nasazené po stranách lebky, střední velikosti, trojúhelníkového tvaru, nakloněné kupředu, pevně vztyčené, nekupírované.

Srst je krátká a hladká. Ridge na hřbetě je tvořen srstí rostoucí opačným směrem než na zbytku těla. Měl by být nápadně odlišný od ostatní srsti. Existují různé tvary a délky ridge, musí být ale symetricky rozložený po obou stranách páteře a po šířce hřbetu. „Koruny“ nebo „víry“ na přední části ridge jsou přípustné.

Barva - jednobarevná srst: červená, černá modrá, velmi světle béžová (isabella). U červených jedinců je preferována černá maska.

Ideální výška v kohoutku:
Psi: 56 - 61 cm .
Feny: 51 - 56 cm

 

Péče

Thajského ridgebacka by si měli pořizovat jen aktivní lidé, kteří mu zajistí dostatek pohybu (může být skvělým parťákem pro běh) a pochopí specifickou povahu plemene. Vzhledem ke krátké srsti se nehodí pro celoroční pobyt venku, stejně tak v kotci by velmi trpěl odloučením od svého pána. Pokud se mu zajistí dostatek pohybu, může žít spokojeně v bytě. Péče o srst je nenáročná.

zdroj: F.C.I.-Standard č. 338 / 25.02.2004 / GB, www.cmku.cz


Vanda Ročková
Napsáno: 7.8.2011 12:30:09

Forum.

10.8.2011

chovatel

Dobrý den, mohu se jenom zeptat,pisatel tohoto článku o thajcích je i chovatelem??

11.8.2011

enricom

Myslim si, že pisatel nemusí byt zrovna chovatelem, aby o tomto plemeni docela dost věděl a mohl o něm psát. Právě že, né každý chovatel je ochoten napsat pravou podstatu tohoto plemene a život s ním, protože by to mohlo uškodit byznysu Ke článku bych jen dodal, že socializace by měla byt už od utlého štěněcího věku a měla by trvat po celý jeho život. A hodí se hlavně pro dominantni, trpělivé majitele, kteří jsou schopni dát tomuto plemeni důslednou výchovu.

13.8.2011

vanda

Díky, enricom za doplnění! Pisatel není chovatelem... Pokud chce některý chovatel přispět detailnějším popisem plemene, není problém, od toho je rubrika "Portrét plemene". Stačí poslat text s fotkami na info@muj-pes.cy

7.12.2016

helena

Mám fenku Thajku 9 let. Nedoporučovala bych toto plemeno v žádném případě začátečníkům a i zkušený chovatel s ní může mít problémy, pokud narazí na povahu, jakou má ta naše. Nic nepomohlo, ani výcvik, ani socializace, je ostrá, povahu zdědila po svojí matce. Musíme být obezřetní a hlídat ji zejména během kontaktu s cizími lidmi. Ani veterinář ji není schopen pořádně vyšetřit. Její sestra byla to samé. I přesto je to ale náš rodinný miláček, je bystrá, čilá, celých 9 let neměla žádnou nemoc. Plemeno jako takové mi vyhovuje, ale štěňata jsme zavrhli, abychom nerozšiřovali její vskutku problémovou povahu. Pro začátečníky toto plemeno není vhodné vůbec. Toť moje zkušenost.

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz