BEARDED COLLIE


chlupatá radost

Jééé, to je ale krásný pejsek! A ty chlupy, to ale musí dát práce ho česat! A má vůbec oči? Vidí na cestu? Přesně na tyto věty si musí zvyknout každý, kdo se rozhodne spojit svůj život s bearded collií, česky řečeno vousatou kolií, původně ovčáckým psem z drsné skotské Highlands. Po padesátém třetím zastavení, neboť si musíte zvyknout na to, že beardedka prostě pozornost budí, se už každý naučí odpovídat: s chlupy a česáním to není tak strašné, je opravdu pěkná a na cestu vidí, nebojte se. Pojďme se nyní na zaslouženě pozornost budícího psa podívat o něco blížeji.

Bearded collie je opravdu na první pohled exkluzivní pes. Nádherný pohyb, elegantně povlávající dlouhé chlupy a inteligentní výraz typu „jen promluvit“ z ní dělají stále oblíbenějšího společníka. Ale pozor, i přes svůj nádherný zjev není beardie žádným šlechtěným gaučovým mazánkem. Naopak, je to živel, který nadevše miluje pohyb a akci.

 

Historie

Prahistorie bearded collií se začala psát už v šerém dávnověku, kdy po boku tehdejších lovců a pastýřů pomáhali udržet stáda jen před několika stovky let ochočených dobytčat. Novější historie plemene se dá počítat od osmnáctého století, kdy se nám dochovalo i několik obrazů znázorňující psa ne nepodobného bearded collii.

Vskutku moderní historie plemene se ale začala psát až po 2. světové válce, kdy už takřka vymizelé plemeno povstalo jako bájný Fénix z popela – a to jen díky náhodě. Ona náhoda měla své jméno, G.O. Willisonová. Všechny dnešní beardies mají kdesi daleko nazpátek v rodokmenu právě psy paní Willisonové. Tato žena totiž dokázala z původně chundelatých ovčáckých psů běhajících po skotské Vysočině udělat uznávané plemeno. Počet registrovaných jedinců začal v Anglii stoupat a vousatí dobromyslní psi se začali šířit nejen po evropském kontinentu, ale i do zámoří. Bearded collie se ještě za dob hluboké totality dostala i do tehdejšího Československa – v roce 1981 díky manželům Anně a Milanu Karenovým a jejich dánskému příteli Viggo Jensenovi. Právě fena z jeho chovu je u zrodu první chovatelské stanice Karonových pod názvem „Modrá“.V následujících letech jsou do republiky dovezeni další jedinci a roku 1990 vzniká samostatný Klub chovatelů bearded collií.

 

Soužití s vousatým společníkem

Každý, kdo si pořizuje bearded collii, by si měl uvědomit, že si domu nepřinesl žádného pecivála. Opravdu jí nestačí dvakrát denně se na deset minut poklidným krokem projít okolo bloku. Pokud jí ale poskytnete dostatek pozornosti a aktivit, odmění se vám svou bezelstnou náklonností, láskou a oddaností. Když budete smutní, rozveselí vás. Když se budete radovat, bude nadšená s vámi.

Takže jaký je vlastně život s vousatou krasavicí či krasavcem? Nejdříve si domů člověk doveze takové krásné malé cosi, co více než živé zvíře připomíná plyšovou hračku. Ta vám s nevinnýma očima udělá loužičku na novém koberci, ve chvilce vaší nepozornosti ohlodá nohy starožitného nábytku a s radostným vrtěním vyhrabe drahocennou květinu nedávno vysazenou na zahradě.

Jelikož je ale beardie velmi inteligentním a učenlivým psem, při troše trpělivosti z ní rychle vychováte psího elegána, který bude vaší pýchou, jíž se budete chlubit přátelům. Právě trpělivost a klid je základním předpokladem pro zvládnutí výchovy bearded collie. Není to totiž pes, jemuž by vyhovovala přísná vojenská kázeň, úsečně štěkané povely a tvrdý dril. Nebude do nekonečna opakovat stále ten samý cvik nebo povel, po třetí či po čtvrté už totiž nazná, že toho bylo dost a dá to jasně najevo. Proto je třeba přistupovat k výcviku s fantazií, za což se vám chlupáč odvděčí rychlým pochopením díky své vysoké inteligenci.

Šťastným učiníte svého psa, když společně vyrazíte na dlouhou vycházku do přírody. Efektní a zároveň velmi efektivní pohyb dělá totiž z beardie ideálního psa pro cestovatele. Svou chůzí, při které jakoby „plave“ dokáže překonávat dlouhé kilometry bez větších známek únavy. A pokud po cestě narazíte na potok nebo rybník, je to ještě mnohem lepší. Většina bearded collií totiž vodu miluje.

Beardie není problémem chovat v bytě, stejně tak dobře přijme i domek se zahrádkou, venku totiž může pobývat bez problémů celoročně. Určitě ale není vhodným typem psa do kotce. Nejšťastnější je samozřejmě se svou lidskou smečkou. A občas ani tím gaučem nepohrdne!

 

Srst a barvy

Bohaté srsti je třeba věnovat aspoň elementární pozornost. Po návratu z vycházky po lese nebo koupeli v potoce je vhodné pár minutek svému psovi ještě dát, neboť po cestě se našlo určitě spoustu věcí, které se přichytily do chlupů, ať už se jedná o bodláky či větvičky. Pokud se takto člověk průběžně o srst stará, není pravidelné česání psa jednou za dva či tři týdny několikahodinovým hororem, při kterém se člověka zdají nůžky stále lákavějším řešením, ale přibližně hodinku či dvě trvající procedurou. I na česání je však třeba psa zvykat hned od malička.

V souvislosti se srstí je třeba upozornit ještě na jednu věc. Přestože beardie není typem psa, který by extremně línal, tu a tam nějaký ten chlup přeci jen utrousí. Pokud tak se psem budete sdílet společnou domácnost, je třeba se připravit na to, že chlup v polévce nebo čerstvě upečené bábovce nebude ojedinělým úkazem, ale spíše pravidlem. I milovníci černého oblečení budou zřejmě po bouřlivém objetí s nadšeným chlupáčem poněkud překvapeni…

Bearded collie je s nadsázkou řečeno psem všech barev. Existují čtyři základní – černá, modrá, hnědá a plavá, přičemž všechny z nich najdeme v nespočet odstínech. Kupříkladu černá může být od uhlově černé až po světlounce šedou, stejně tak hnědá překvapí tóny od čokoládovou až po jemně krémovou. Všechny tyto odstíny jsou doplněny elegantně bílými znaky, většími či menšími.

 

Hvězda výstav

Bearded collie už v dnešní době většinou nepracuje se stády jako ovčák, zato se, obrazně řečeno, stala hvězdou výstavních mol. Na nejrůznějších přehlídkách krásy se beardies často umisťují v závěrečných soutěžích právě díky své eleganci. Bohužel za všechno se platí a tak není výjimkou, že někteří vystavovatelé jako měřítko krásy berou už jen délku chlupů. Naneštěstí na tento trend pozitivně zareagovali i někteří rozhodčí. Na první pohled úžasní jedinci s chlupy až po zem platí za nejrůznější šampionáty pobytem v takřka hermeticky uzavřeném světě daleko od škaredých větviček ničících délku srsti, daleko od vody, po které chlupy plstnatí a daleko od hrátek s ostatními psy, neboť vlající chlupy jsou častým terčem „útoků“, dá se za ně totiž krásně tahat.

Na druhou stranu ani čistě „přírodní“ pes, který se před odjezdem na výstavu proběhl v lese a skočil do kalné louže, není ideálním řešením pro návštěvu přehlídky krásy. Pes musí být v jisté výstavní kondici, přinejmenším vyčesaný, čistý a měl by být správně socializovaný.


Povaha a zdraví

Beardie není rozhodně hlídacím psem, který by nezvaného hosta okamžitě rozcupoval nebo alespoň zahnal na útěk. Jedná se spíš o plemeno s vítacími sklony. I když zejména robustní psi mohou budit respekt, zvlášť když za plotem zuřivě štěkají, ve skutečnosti se jedná o plemeno přátelské a dobromyslné, nikoli však ve smyslu bručivého dobráctví. Vyrovnanost povahy, činorodost, sebevědomí a aktivní přístup k životu je pro toto plemeno charakteristický.

Jako u všech ostatních ras se i u bearded collií můžeme setkat s jedinci, kteří povětšinou vinou špatné výchovy vyrostli do psů podrážděných, bojácných nebo i agresivních.

Obecně lze o bearded coliích říci, že patří spíše ke zdravější části psí populace. V chovu se nově sleduje pouze dysplazie kyčelních kloubů, za zdravotní stav svých odchovů jsou tak zodpovědní především sami chovatelé. Plemeno samé na výskyt dysplazie příliš netrpí a i když se občas vyskytne vyšší stupeň, tak vzhledem k lehčí stavbě těla to postižené jedince v běžném způsobu života dramaticky neomezuje.

Občas se mohou vyskytnout i problémy se špatně postavenými zuby nebo s některým z autoimunitních onemocnění, protože ale tyto problémy nejsou v chovu sledované a majitelé konkrétních psů se s podobným problémem málokdy veřejně pochlubí, nelze tak pracovat s přesnými údaji. Nicméně i toto je jedna z věcí, na kterou by si měli zájemci o koupi štěněte dávat pozor.

 

Sport a aktivity

Jak už bylo několikrát zmíněno, bearded collie je pes, který doslova miluje pohyb a je současně i velmi inteligentní a učenlivý. Jako takový se hodí na takřka veškeré sporty. Často můžeme beardie vidět na agility a je vskutku radost pohledět, když se taková hromada chlupů dovedně pohybuje po parkuru.

Právě agility je jedním ze způsobů, kterak psovi poskytnout tolik potřebnou aktivitu. Beardies velmi dobře zvládají i stále populárnější obedience a nezaleknou se ani aktivit typických spíše pro služební plemena.

Nadšení z ní bude sršet nejenom na cvičáku, ale i na vycházkách nebo projížďkách u kola, na bruslích nebo běžkách. Zvládne s vámi tanec se psem stejně dobře jako dogtreking. Všechno bude dělat s nakažlivým nadšením a dobrou náladou. Díky své přátelské a vyrovnané povaze se velmi dobře uplatní i v canisterapii, v tomto případě už ale nejde o sport, ale spíše o poslání.

Na druhou stranu je ale také třeba říci, že bearded collie není jen psem neustále pobíhajícím, štěkajícím, čenichajícím a poskakujícím. Dokáže respektovat váš klid. Dokáže celé dlouhé hodiny proležet u vašeho oblíbeného křesla (nebo v něm), aby se pak jedním vaším slovem změnila z ospale působícího psa na akční zvíře.

Co říci závěrem? Stejně jako všechny ostatní plemena má bearded collie své klady a zápory. Své zapřísáhlé stoupence a lidi, kteří tvrdí, že podobného psa by si nikdy nepořídili. Pokud bych měl jedním slovem toto plemeno charakterizovat, neřekl bych ani odvaha, poslušnost nebo nebojácnost. Na mysl se mi totiž vetřelo jedno jediné – radost.

 

Text a foto: Petr Kozelka

CHS Emiel Regis www.emielregis.cz

 


Vanda Ročková
Aktualizováno: 6.1.2010 14:53:51
Napsáno: 5.1.2010 11:47:06

Forum.

Vložit príspěvěk

10.2.2010

kuli

Mám 13 letou zkušenost s briardem, ráda bych teď někoho stejně krásného a o neco méně tvrdohlavého a dravého. Je pro mne beardetka správná volba?

4.8.2010

iva

měla jsem berded colii a právě ona byla tím kdo měl autoimunitní onemocnění......jak mně vysvětlili na klinice její buňky bojovali proti ní. Byla opravdu taková jak o nich výše píšete

6.9.2012

Renča

Nyní máme štěndo z chs Emiel Regis a jsem ta nejšťastnější na světě, sluníčka nááádhernýýý :)) Hanka koníčková je super chovtelka, která svými beardedkami žije , rozumí jim a odchovava ty nej mimina na svete :-)

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz