Irish soft coated wheaten terrier


Historie plemene

Irský pšeničný jemnosrstý teriér - ISCWT je staré irské plemeno, které vzniklo před 200 až 300 lety. Vývojem má dva blízké příbuzné a to, irského teriéra a kerry blue teriéra. Irským Kennel Clubem bylo toto plemeno uznáno v roce 1937. Dlouho se vedly spory o tom, jak bude oficiálně pojmenováno, až se nakonec název ustálil na Irish - irský soft - měkký coated - plášťový wheaten -pšeničný terriér - teriér. Plemeno bylo dříve využíváno jednak jako pes lovecký, chovaný zvláště chudšími lidmi k likvidaci hlodavců a k pytlačení v oborách panstva, a jednak jako pes hlídací.

 

Tělesná stavba

Plemeno má středně silnou kostru a tomu odpovídající mohutnou, nikoliv však hrubou, hlavu, kterou dokresluje černý, prostorný a čistě formovaný čenich. Síla čelistí je skrytá vousem, který je pro plemeno typický. Stop má být dobře vyjádřený a čelo ploché. Oko by mělo být tmavé a jiskrné. Ucho nemá být velké a je lomeno v úrovni lebky. Má dobře přiléhat a chránit tak zevní zvukovod před vodou a nečistotami. Hřbet musí být rovný a bedra, která přenášejí pohyb z pánevních končetin na přední část, krátká a silná. Výše nasazený a vesele nesený ocas by se neměl překlápět na hřbet. Nekupíruje se. Důležitým znakem plemene je pohyb. Je to plemeno temperamentní a osvalené a pohyb by tedy měl být plynulý, pravidelný a pružný.

 

Typ srsti

Typickým znakem plemene a také středobodem mnoha spekulací, sporů a problémů je jeho srst. Měla by být měkká, přirozeně splývající a bez podsady. Barva by se měla pohybovat od světle pšeničné do zlatavě načervenalé. Takže tmavě zrzavá barva není u tohoto plemene žádána. Srst ale nesmí být ani bílá! Musí být "pšeničná" a měla by být lesklá nebo spíše třpytivá.

Největším problémem u srsti je její kvalita. Díky ní hovoříme o dvou typech: irském a americkém. Irský typ srsti je standardní a přirozeně opisuje tvar těla psa. Na omak je měkká, ale pevná se zřetelnou strukturou (vlnky). Americký typ je načechraný, srst je většinou bez lesku, měkká až vatovitá a svojí strukturou připomíná srst pudla či bobtaila. Z pohledu laika je americký typ srsti líbivý, ale plemeno se jmenuje irský soft coated wheaten teriér a ne americký soft coated wheaten teriér a jeho původ je třeba ctít!

Standard připouští úpravu srsti stříháním, uznává však i jedince neupravené, jejich srst ale nesmí přerůstat délku 12,5 cm, což se běžně děje, proto se wheateni v zásadě všichni stříhají. Výhodou zase je, že srst nikdy nelíná a to v žádném ročním období. Toto plemeno se nemusí často koupat, ale je přímo nutné jej často česat a tak odstraňovat odumřelé chlupy a udržovat srst bez chuchvalců a zplstnatělých cucků. Česání zároveň zprostředkovává kontakt mezi přirozeným kožním mazem a celou délkou chlupu. To má svůj praktický i estetický význam.

Vývoj srsti je u tohoto teriéra záležitost dlouhodobá a končí až ve věku zhruba 2 let. Podobně dozrává srst také u kerry blue teriéra. U malých štěňat je typická tmavá maska obličeje až v černé barvě a hnědá nebo rezavá barva těla. U dospělých jedinců je toto zbarvení nežádoucí, je však nutné se nejdříve přesvědčit o věku psa.

 

Povaha wheatena

Wheaten je teriér každým coulem s temperamentem, jiskrou a snahou dělat to, co ho baví. Je mírnější než jiní, převážně lovecky využívaní teriéři. Jistě proto, že se dnes už lovecky nevyužívá a je řazen mezi plemena společenská. Postrádá tedy teriéří nadměrnou prudkost, tvrdohlavost a i přílišná vzrušivost vedoucí až k nervozitě je mu cizí. Wheaten je živý, velmi inteligentní pes, který je schopen řešit samostatně úkoly. Má rád nové podněty a vzruchy, je vnímavý, ale také zvědavý, nic mu nemůže uniknout. Je hravý, miluje hračky, aporty a do různých zábav a her vkládá hodně energie. Je to typický rodinný pes, má rád děti, malé i velké (a to i děti cizí) a je nadšený z jejich her, kterých se rád účastní. Všeobecně je k lidem kamarádský a přítulný. Oproti jiným teriérům málo štěká, jeho štěkání nebývá bezdůvodné. Není to klasický hlídací pes, ale umí právě štěkáním upozornit na cizí lidi, zvířata nebo podezřelé jevy. Je to pes s velkou fixací na svoji smečku, svému majiteli je oddaný a věrný. Po seznámení dobře vychází i s jinými domácími zvířaty, bývá nekonfliktní s ostatními psy, volnou zvěř nepronásleduje.

 

Využití

Svým založením a povahou je vhodný především pro aktivní lidi všech věkových kategorií. Je dobře ovladatelný i cvičitelný, potřebuje důslednou výchovu, jinak mívá sklony k teriéří samostatnosti. Pokud je ale k poslušnosti veden již od mládí, nemá s ní žádné problémy. Perfektní přivolání, koordinovaný pohyb na volno a zvládnutí všech cviků poslušnosti je pro něj samozřejmostí. Potřebuje dostatek pohybu, ale i cílenou aktivitu, proto je vhodný pro různé psí sporty, jako je například agility, coursing, flyball, frisbee, tanec se psem, dog treking, obedience... Vše ale samozřejmě záleží na konkrétním jedinci a zvláště pak na způsobu vedení a přístupu pána. Ne každého wheatena baví všechny tyto sporty, ale všeobecně lze říci, že je to plemeno aktivní a sportovně založené, učenlivé a zvídavé, takže potřebuje stejně založeného majitele. Wheaten je naprosto nevhodný pro trvalý pobyt venku v kotci, neboť potřebuje blízký kontakt se svojí lidskou smečkou, nevíc nemá podsadu v srsti, takže nesnese dlouhodobý mráz ani déšť. Dále je to plemeno nevhodné na myslivost, služební a záchranářský výcvik, pachové práce, canicross. Wheaten má rád vodu a je dobrým plavcem.

 

Výhody a nevýhody

I wheaten jako každé jiné psí plemeno má své výhody, ale i nevýhody oproti jiným plemenům, které je třeba vzít v úvahu. Pokud se nám wheaten líbí a přemýšlíte o jeho koupi, je třeba si přiznat jak věci dobré, tak i ty špatné, abyste předešli následnému "rozčarování" z koupě. Píši zde svůj vlastní názor a pohled na tuto problematiku.

 

Výhody:

  • plemeno je málopočetné - není tedy tak "přešlechtěné", jako mohou být jiná, hodně běžná plemena psů
  • plemeno je zdravé, netrpí na geneticky podmíněné vady, častá onemocnění se nevyskytují
  • plemeno je velmi vhodné do bytu, protože srst nelíná (chlupy opravdu nevypadávají:-))
  • plemeno má rádo vodu, takže koupání ve vaně není problém a doma máte čisťoučkého pejska
  • plemeno postrádá jakýkoliv negativní psí pach! (nejčastěji voní vámi vybraným šampónem)
  • plemeno je společenské - má o vás zájem, dobře se s ním v bytě sžijete
  • plemeno není destruktivní - neničí doma nábytek, koberce apod. jen tak z nudy, na zahradě nehrabe
  • plemeno je aktivní - po boku wheatena máte o zábavu postaráno, s ním se opravdu nenudíte
  • plemeno je "skladné" - dobře se s wheatenem cestuje, velikostí je tak "akorát", cestuje rád!
  • plemeno nepatří mezi ty nejvíce náročné na potravu, granule prémiové kvality žere dobře :-)
  • plemeno je nekonfliktní - při normální, správné výchově nekouše ani vás, ani vaše děti, ani sousedovy psy, dokonce nesežere ani vaše další miláčky (oblíbí si i ty nejmenší, např. křečky a to je u teriérů často problém), žádné boje, agresivitu, nadřazenost ani dominanci nemá v povaze, je to pohodář rodinného krbu!

 

Nevýhody:

  • plemeno opravdu není vhodné pro celoroční pobyt venku - protože nemá podsadu v srsti, která chrání před sněhem či promočením za deště
  • plemeno má srst náročnou na údržbu - zde platí princip něco za něco... Na tmavě modré sedačce či koberci návštěva nenajde jediný chloupek, na dlažbě se vám na nohy nelepí chomáčky chlupů a při nedělním obědě nemáte chlupy v talíři J, ale wheatena celý jeho život stříháte (2-3x ročně), češete (2x za týden minimálně), koupete (1x za měsíc stačí celého), myjete packy a břicho (wheaten má zvláštní schopnost zabahnit se jako prasátko a jinak než vodou to dolů nejde) a nezapomeňme, že na srst je třeba používat kondicionér a popřípadě ji stříkat norkovým olejem, aby byla krásně jemná, nezacuchaná, hedvábná a lesklá... Vysávat zato po wheatenovi NEMUSÍTE.
  • plemeno je náročné na pohyb - vyřádit se prostě musí, není to pejsek na gauč
  • plemeno potřebuje kontakt s přírodou, novými podněty... Uvěznit ho pouze na panelovém sídlišti by pro něj bylo utrpení (může zde samozřejmě bydlet, ale duše teriéra potřebuje pravidelné toulky v přírodě)

 

Závěrem je třeba říci, že výhod plemene je mnoho a dle mého názoru je jich více než případných nevýhod. Ale je na každém zodpovědném člověku, aby si udělal svůj vlastní názor a zvážil svoje priority, protože každý jsme jiný, máme jiné představy o svém "pejskovi snů" a to, co vyhovuje jednomu, se zase druhému může zdát jako velký problém. Plemen psů je dnes spousta, a tak myslím, že je z čeho vybírat. Já jsem si vybrala ISCWT a naprosto toho nelituji, jsou prostě SKVĚLÍ... :-)

 

Text: Ing. Zuzana Uhrinová, CHS Z Borůvkového kopce, www.zboruvkovehokopce.estranky.cz

Foto: Zuzana Uhrinová a Martina Binarová


Vanda Ročková
Aktualizováno: 20.2.2011 12:54:19
Napsáno: 20.2.2011 12:52:57

Forum.

10.4.2011

Honza

Je to opravdu moc pěkný článek a možná by bylo hezké něco podobného napsat i o německém ovčákovi.

11.10.2014

Michal

Pěkný článek, když nebudu počítat pěknou řadu ostatních psů, tak mi málem zakousl i dceru. Byl vychovávaný profesionální cvičitelkou ...

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz