Tibetský teriér


Jsem tibetská teriérka E´MIU LAMLEH Schambala. Ráda bych vám blíže představila naše plemeno tak, jak jej vidím já. V povědomí lidí ještě nejsme tolik známí, ale myslím, že se snad začíná blýskat na lepší časy. My si to opravdu zasloužíme…

PORTRÉT PLEMENE:

Nenechte se zmást slovem „teriér“ v názvu plemene. Chytré publikace uvádějí, že jsme středně velcí psi s dlouhou srstí. Psi dosahují výšky 35,6 až 40,6 cm (14 – 16 palců), feny jsou o něco menší. Vážíme mezi 8-15kg. Původně jsme byli charakterizováni jako psi ovčáčtí. Postupem času, změnou prostředí a různými okolnostmi se z nás stali psi společenští. K názvu teriér jsme přišli čirou náhodou díky nevědomosti Angličanů, kteří mají naše plemeno pod patronátem. Ti totiž, když  blíže poznali naši živelnou povahu, byli tak udivení, že moc nepřemýšleli a rovnou nás nazvali teriérem. Asi i pro stálou radost ze života, která z nás vyzařuje již na dálku, a vysokou inteligenci. (Já mám radost ze života náramnou, taky mám prý obrovským temperament. Jsem prostě typický tibetský teriér :-)) A pravda, i trocha té svéhlavosti hrála roli. Nejsme úplně tvrdohlaví, ale přesto … tvrdohlaví. Dobrá, ať si to panička nazývá tou svéhlavostí …

Ale což, co se stalo, nejde změnit a tak se jmenujeme tibetský teriér.
To je naše druhá přirozenost – mít něco zvláštního.
Jsme živí, milí a přátelští psi. Pravda, občas k cizím nedůvěřiví, jak je tomu uvedeno ve standardu. Jsme bezva společníci, ať už jde o vážné chvíle, nebo kdejakou neplechu. Umíme lenošit, válet se, prostě odpočívat. Milujeme sport, túry, výlety a všemožné další aktivity. Přizpůsobíme se úplně všemu, jen abychom byli stále nablízku svému pánovi. Jelikož páneček či panička jsou pro nás tím nejdůležitějším na celém světě. Co se týče přesného vzhledu, exteriéru apod. vše najdete v záložce standardu – na stránkách ČMKU – skupina IX, plemeno společenské. 

JAKÝ JE VLASTNĚ TIBETSKÝ TERIÉR?
Na první pohled z nás čiší hrdost. Jsme temperamentní, bystří, odvážní, odolní, s velkou vytrvalostí a také jsme zvědaví. Pro svoji velkou samostatnost, která byla v naší původní domovině vyžadována, a vysokou inteligenci je nutné při naší výchově dbát na důslednost (ale u kterého plemene ne?). A není tajemstvím, že nespravedlivá nebo tvrdá výchova nadělá mnohem víc škod než užitku a psa může poznamenat na celý život. Pokud jsme odmalička v kontaktu se „svou smečkou“ a je nám věnován dostatek času s laskavým vedením, vyrosteme v hrdého, sebevědomého a bezproblémového psa. Nemáme rádi dril a tímto stylem u nás rozhodně nepochodíte. Ale pojmete-li výchovu formou hry a pozitivní motivace, budete se divit jakých dosáhnete úspěchů! Můžete využít naší zvědavosti, dáme se tak nalákat na cokoliv. Neobroušený diamant se při správném vedení přemění v opravdový poklad…. Ano i to jsme my.
Pro chov v kotci se rozhodně nehodíme - a to pro naši bezmeznou oddanost a lásku k svému pánovi. Bez kontaktu s blízkým člověkem bychom velmi strádali. Sice s přezíravým pohledem snášíme ty vaše odchody do práce, ale jen proto, že víme, že se zase vrátíte zpět. A to je potom uvítání!
Umíme zhodnotit situaci. Vše se snažíme řešit v míru a za bohatého vrtění svého ocásku. Milujeme svého pána z celého svého srdce, do kterého napasujeme i všechna ostatní domácí zvířata. Oplýváme příjemnou vlastností - nekonfliktností.

NĚCO MÁLO Z HISTORIE

Pocházíme z Tibetu – jak ostatně napovídá sám název plemene. Ve své domovině jsme se museli umět postarat sami o sebe.Takže opravdu zvládneme vše, co si umaneme. Měli jsme to náročné. Obyčejní kočovníci a prostí lidé v Tibetu využívali našich služeb. Původně jsme se proháněli kolem stád tibetských jaků, koz a ovcí. Dohlíželi jsme, aby bylo vše v pořádku a taky jsme převáděli zvířata na zelenější pastvu. Občas nám pomáhali i tibetské dogy. Se všemi jsme museli umět dobře vycházet, takže jsme i dobří diplomaté.
Že by tibetský teriér mohl být zakladatelem celé řady ovčáckých plemen? Např. polského nížinného ovčáka, bobtaila, bearded kolie, ale klidně i briarda? Některé zdroje to uvádějí. A vlastně proč ne… Ne nadarmo se zdravíme ahoj velký brácho, ahoj velká sestřičko, když se potkáme na výstavách
Dočtete se o nás již v zápiscích Marca Pola. V Tibetu jsme ztotožňováni se sněžnými lvy Sengee - a najdete nás tak i ve znaku Tibetu. A že nám to tam móóóc sluší. Ale popravdě jsem ráda, že nejsem lev, to bych se pak nevešla k paničce do postele.
Bydleli jsme i v buddhistických klášterech a měli i jiný (neméně důležitý) úkol – dělat mnichům společníka. Byli jsme pro ně to nejvzácnější, co měli, a těšili jsme se obrovské úctě …

A potom…  začátkem všeho byl vlastně dárek…. V roce 1922 anglická lékařka dr.Agnes R.H. Greigová za své lékařské služby dostala darem fenečku Bunti , kterou si společně ještě se psem Rajah dovezla do Anglie, kde nás zapsali do registru, a tak to všechno začalo. Ale o tom se dočtete skoro v každé publikaci o tibetském teriérovi, takže se tu nebudu opakovat. Do Evropy jsme se dostali začátkem minulého století.

 

VZHLED:

V Tibetu je a bylo pro přežití potřeba cílené harmonie, a tak jsme těmto potřebám zcela přizpůsobeni. Máme velké kulaté tlapy - ty jsou jistotou při skocích a dopadu. Hustá srst nás chrání. I ta, která nám v dospělosti zcela padá přes oči. Ochraňuje nás proti ostrému slunci, dešti, větru, sněhu, vánici (v podstatě proti všem rozmarům počasí). Huňatý ocásek, který nosíme stočený na zádi, naši ochranu jen podporuje, zabraňuje totiž prochladnutí ledvinové části a navíc působí jako kormidlo, když zrovna honem rychle musíme změnit směr běhu. Jsme chvíli tam a hnedle zase tamhle. Máme kvadratický, zcela vyvážený tvar těla, což je naprosto ideální k toulkám po horách. Že jsme fantasticky mrštní snad ani nemusím zdůrazňovat. Proti vlhku, chladnu, mrazu nebo naopak velkému teplu nás chrání hustá podsada. Dlouhá krycí srst zajistí, že hned tak nepromokneme. Voda se totiž nedostane až na kůži. Vše by šlo vyzvednout jedním slovem – účelnost.
A navíc je naše srst samočisticí. Srst je suchá, a tak nemá charakteristický psí pach. Tím se také značně odlišujeme od ostatních plemen. Vlastně jsme pořád voňaví. Tedy až na nějaké ty kolize při vycházkách.
Přijde vám, že naše srst je na údržbu velmi náročná? Může se to tak zdát, ale pokud se pravidelně pročesává, není s ní až tak velká práce. Nelíná, jen je třeba pravidelně odstraňovat starou srst. A věřte, že když budeme odmalička naučení na česání, chvíle strávené u krášlení si budeme pěkně užívat. Teda já u toho vždy chrupkám a občas hodím po paničce okem, jestli je jako vše v pořádku. Pokud však chceme být „miss“, tj. účastnit se výstav a show, je jasné, že si pánečci budou muset najít mnohem více času na údržbu našich chlupů. A my se odvděčíme krásnou, zářivou srstí a budeme se prezentovat jako králové a královny. Někomu to trvá rok, jinému dva, někdo má srst hotovou dokonce až ve 3 či dokonce 4 letech, ale ten výsledek pak stojí za to. Úžasné je pokoukáníčko, jak se v kruhu proháníme se svým typicky tibeťáckým ladným, svižným pohybem a splývavou, udržovanou dlouhou srstí.
A jakou že má barvu tibetský teriér? Jaké máš přání, řekni si
:-) Splníme vše, protože nejčastějším zbarvením je černá, černá s bílými znaky a sobolí. Ale jinak barevností opravdu přímo hýříme - od bílé, krémové, zlaté, šedé nebo kouřové. A když si k tomu připočtete tisíc různých variant odstínů těch či oněch barev, ještě zdaleka nebudete u konce. Dvoubarevní, tříbarevní – vše je možné. Jen játrová a čokoládová barva není dle standardu přípustná.

ZÁVĚR - ANEB SEČTENO A PODTRŽENO:

Jsme velmi atraktivní, temperamentní a společenští psi, co si umí všechny kolem sebe pěkně omotat kolem prstu. Psi s výjimečnou, jedinečnou povahou, myšlením a vzácnou inteligencí. Potřebujeme být neustále v kontaktu se svým pánem a jsme maximálně vhodní pro držení v bytě či domě.
Máme velké srdce a vždy rozdáváváme štěstí, radost a pohodu. Jsme psi slunečné povahy. Když zahlídnete naše očka nebo alespoň očko, vždy se i uvnitř vás rozsvítí malé sluníčko. Nemáme rádi stres a hádky – jsme pak velmi sklíčení a nešťastní a přemýšlíme, proč vlastně ty lidičky okolo nás nemají radost ze života.
V Tibetu nás nazývají "malí lidé" a já jsem velmi ráda, že mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že toto označení je pravdivé a zcela výstižné. A věřte, že i moje panička přikyvuje.
Jsme velmi vnímaví, naše výchova musí být důsledná, ale spravedlivá. Máme výbornou paměť. K cizím lidem si zachováváme odstup nebo jistou rezervovanost. Jsme výbornými hlídači, ale pouze ve smyslu upozorňování. Pokud o něčem víme, je logické, že chceme, aby o tom věděli i všichni ostatní. Nikdy bychom však nikoho nenapadli. Můžete s námi provozovat turistiku, sport, agility, výlety v přírodě anebo i jen obyčejné lenošení…. prostě cokoli, co si umanete vy, nebo my
:-)

A pokud si jednou tibetského teriéra pořídíte, dejte nám prosím vědět. Víte přece, že stále vyhledáváme nové kamarády, kteří mají jisto jistě už teď místo v našem velkém srdci.

Vaše tibetská teriérka E´Miu Lamleh Schambala (a její panička Marta Ščudlová)

www.aressamarkan.com

Foto: Marta Ščudlová


Vanda Ročková
Aktualizováno: 3.10.2010 14:36:42
Napsáno: 3.10.2010 14:26:28

Forum.

Vložit príspěvěk

2.12.2010

Hana

Super prezentace tohoto úžasného plemene. Moc pěkně jsi to napsala Marti.

27.12.2010

Marta

Děkuji za pochvalu:)

25.2.2011

Moma

Aj ja mám tibetského teriéra ale kríženého s pudlom..:)

19.8.2011

vuchcNHfdSl

<a href="Odkaz cialis online</a> 8384 <a href="Odkaz =-)))

22.11.2011

Dáša

Taky jsem si pořídila štěňátko TT je to velký miláček ale i lump,vše na zahradě ochutnává, včetně stromků a kytiček

31.12.2011

misa

Dobrý večer, máme doma taky tohoto pejska sice do dneska jsem nevěděla že je to ona. Našli jsme ji před 3 lety a jsme moc rádi. Je úplně skvělá. Akorát jsme ji do teď stříhali ale je bomba

12.1.2012

Ruda

Z vlastní zkušenosti musím říci,že tento pes je velice neohrožený a věrný.Měli jsme ho 15 let.Byl opravdu ČLEN rodiny.Protože jsme měli celý život psí kamarády,tak i nyní jsme se ujali týraného nalezence.Je sice křížený a je obrovský MAZEL.

21.2.2013

Sidánci

Marti , napsala jsi to skvěle .

17.1.2014

Vlasta

Děkuji za moc krásná slova o tomto druhu psa.Svého psa Ňatečka jsem měla 14 a půl roku a byl to můj nejlepší kamarád,člen naší rodiny.Bohužel jsem se s ním musela vloni v srpnu rozloučit.Odešel do psího nebíčka.Stále se s tím nemůžu vyrovnat.

8.6.2017

Jana

Dobrý den, mám tibetského španěla a vlastnosti jsou podobné...

22.7.2017

Iveta

Krásně napsané. I já mám dva tibeťáčky a musím podotknout, že mne zcela pohltili. Jsou to zlatíčka,velice je miluji.

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz