Naše soužití s molossy


K našim psům jsem přišla, jak se tak říká, jako slepý k houslím. Pravda, pilně jsme s manželem navštěvovali prestižní výstavy a okukovali jsme plemena. Pozornost patřila těm "udělaným", to znamená velkým, svalnatým, krátkosrstým. To jsme ještě nevěděli, co je to vlastně moloss. Nám se líbili všichni. Fandili jsme bulmastifům, brazilským filám, tosa-inu, malorským dogám a kdovíkomu ještě. Vždycky jsme stáli v úžasu, jak krásně vyklusávají. Komentáře typu „podívej, ta hlava, ty svaly, jů, ten je, proč vlastně nevyhrál ? A co že to je vlastně za plemeno?“ byly nedílnou součástí naší konverzace.

 

Tak ubíhal čas, my jsme měli doma dva stařičké německé ovčáky a po očku se poohlíželi po jejich nástupcích, až naši věrní psí kamarádi odejdou do psího nebe. Ten okamžik nastal v říjnu 2003, kdy téměř v patnácti letech od nás do psího nebíčka odešla naše milovaná fenka německého ovčáka Luky. A doma chyběl pes. A moc chyběl. Byly to moc smutné Vánoce bez procházek s pejsky, bez pohlazení psího kožichu. Jelikož poslední rok jejího života se neobešel bez nemocí, vůbec jsme neuvažovali o pořízení štěněte k tak nemocné fence. Pořád jsme si říkali, až Lukynka nebude, tak si nějakého pořídíme.

 

Kamarádka, která chová plemeno cane corso /také moloss/, mi nabízela štěňátka, která se měla narodit někdy na jaře. Ani nevím, proč jsem nechtěla. Měla jsem utkvělou představu, že chci psa malého, sportovního, psího rošťáka, kterého bych strčila do tašky a odnesla ho na pracoviště, kde by se mnou hezky trávil pracovní čas. A měla jsem i vybráno! I knížka byla zakoupena. Jack russel byl prostě můj typ. Už jsem se viděla, jak malý rošťáček ovládne naši domácnost. Pravda, ti mohutní psi tak byli krásní, ale nějak jsem se na ně necítila. Také jsem chtěla výhradně pejska, fenku už nikdy.

 

Osud si se mnou však zahrál. Manžel v prvním lednovém týdnu roku 2004 někde našel Svět psů a pilně obvolával inzeráty, kde nabízeli štěňátka jack russel teriérů. Nic, nic, nic. Pak se mě zeptal zcela bezelstně: "Ty, pak tady nabízejí kanárskou dogu, víš, to je ten pes, co jsme ho viděli v Českých Budějovicích na výstavě. Takový žíhaný, osvalený, statný. Tak mám tam zavolat ?" V zoufalství, že zase nebude doma ani psí chlup, jsem kývla. A tímto osudovým momentem jsem si podepsala nejen já, ale i můj manžel ortel. Od tohoto okamžiku jsme se stali postupně zajatci svých nyní pěti pejsků, blázni do výstav, blázni úplně do všeho, co se psů týká. Z původně hezké záliby a lásky ke psům se stal nejen koníček, ale přímo KUŇ.

 

Pořízením první kanárské dogy to všechno začalo. Fenku jsem nechtěla, bohužel, či dnes bohudík, byla k mání jediná. Takže v lednu se Isabelka narodila, v březnu jsme si pro ni dojeli na Moravu a bylo. To bylo radosti ! První klubová výstava Moloss Clubu, to bylo něco! Nesla se jako modelka, my vynervovaní, protože jsme už nebyli "za čumily", ale hrdí vystavovatelé. Byla moc krásná, dostala hned titul Nejhezčí štěně a my byli blahem bez sebe. Tak začala éra výstavních úspěchů i neúspěchů, neboť ne vždy se vše povede tak, jak si přejeme. Ale o tom až jindy. Protože jsme Isabel nechtěli mít za "jedináčka", tak jsme jí postupně pořídili společnost, a to hned dvou psích kluků. Byli to cizinci - oba z Polska, ale hned se skamarádili. Tak jsme zaregistrovali chovatelskou stanici, účastnili se pilně výstav, radovali se z úspěchů našich dvou kluků a žili od výstavy k výstavě. Postupem času jsme získávali stále více zkušeností s tímto plemenem, které u nás není tak známé a vzbuzuje respekt. Když jsme si pořizovali prvního molossa, vůbec jsme nevěděli, do čeho jdeme. Každý, kdo u nás toto plemeno choval, tvrdil něco jiného o výživě, o výchově i chovu. Každý z chovatelů měl jiný názor. My jsme se snažili zejména o kvalitní výživu v prvních letech života. Moloss je pes, který velmi často trpí obtížemi kloubů či páteře. Torze žaludku je také častou příčinou jejich skonu. Něco málo jsme věděli, něco se dočetli ze zkušeností chovatelů podobných plemen. Dnes z vlastní zkušenosti víme, že molosse je nutno v mládí dobře živit krmivem bohatým na maso, vitamíny a minerály, to vše ve velmi vyváženém poměru. Ničeho nesmí být moc nebo příliš. Důležité je i neodbývat kloubní výživu. Problém s klouby se nesmí řešit, až když pes naříká nebo těžko vstává. Některá krmiva obsahují poměrně vysoké procento kloubní výživy, některá tyto látky nemají vůbec nebo ve velmi malé míře. Proto je tak důležité vybrat to správné a pravé krmení pro tento typ psa. Moloss dospívá poměrně dlouho - až okolo 3.roku života a vývoj je v tomto období ukončen. Do té doby je třeba velmi dbát na jeho výživu.

 

Výchova těchto psů je poměrně složitá, velmi důležitá je socializace štěněte od útlého mládí. Konkrétně kanárská doga je pes velmi tvrdohlavý, déle se učí, ale co se jednou naučí, to nezapomene. Nehodí se ale pro klasický "cvičák". Co platí na služební plemena, to nemusí vždy platit na kanárskou dogu. Je to plemeno málo tolerantní k jiným psům, ale za pána a členy jeho rodiny by položilo život. Když se nám narodila první štěňata, velmi dlouho jsme vybírali páníčky pro naše psí miminka. Myslím, že jsme vybrali dobře, všech pět potomků naší fenečky Isabely se dostalo do velmi dobrých rukou a s jejich páníčky jsme v kontaktu. Dokonce vzniklo jedno krásné přátelství, které trvá už třetí rok a doufám, že bude trvat nadále.

 

Kanárská doga se ale nehodí úplně pro každého. Určitě by si ji neměli pořizovat lidé, kteří nemají žádnou zkušenost se psy a kanárská doga by měla být jejich prvním psem. Hodí se pro lidičky důsledné s notnou dávkou trpělivosti a odpovědnosti. Moloss je pes, který je tak trochu "závislák", chce mít svého páníčka neustále u sebe. To ale neznamená, že se musíme podřizovat a být s pejskem celých čtyřiadvacet hodin. Ale budoucí páníčci jak kanárské dogy, tak ostatních molossů, by si měli uvědomit, zda mají dostatek času na pravidelné procházky, na výchovu apod. Nelze si pejska pořídit a být šestnáct hodin v práci, dát mu najíst a nevšímat si, co se s ním děje. U nás, pravda, je to neustále boj s časem, ale venčíme pravidelně cca 2 hodiny (ráno ranní rozcvička páníčků a pejsků, tím myslím lehký klus, pak svižná chůze obou, odpoledně hry, přirozený pohyb a opako vání poslušnosti). Večer při práci či odpočinku "dvounožců" je dovoleno "čtyřnožcům" přihlížet a vyhlížet z přistaveného pelíšku. Tak naši pejsci s námi sledují SuperStar a Dům snů a jiné televizní pořady. Jsou němými svědky, jak se rozčiluji nad nějakým účetním problémem nebo nadávám na neukázněného klienta. Zkrátka žijí s námi, proto jsme si je pořizovali.Toto vše se snažím budoucím majitelům našich příštích štěňat vysvětlit, aby zvážili svoje možnosti a ujasnili si, zda se budou moci svému pejskovi věnovat tak, aby život obou byl krásný, kvalitní, aby si dávali radost navzájem.

 

Nám se toto povedlo. Pravda, na začátku byl úplně jiný plán, ale zasáhla tzv."vyšší moc" a bylo vše jinak. Díky našim pejskům jsme poznali hrozně moc fajn lidiček, které rádi na každé výstavě vidíme, vznikla nová krásná přátelství. Naučili jsme se hodně užitečných věcí. Naučili jsme se vidět svět trochu jinak než pracovně. Začali jsme uznávat jiné hodnoty než jsou vydělané peníze a možnost si za ně pořídit třeba luxusní dovolenou. Já osobně jsem dávno oželela modely poslední módy, neboť raději zaplatím startovné na další světovou výstavu. Manžel oželel nové auto, dovolené u moře, novou televizi a já nevím, co všechno. Žijeme trochu jinak, ale šťastně. Jsme takoví "šťastní blázni", kteří vše, co vydělají, utratí za pohodlí svých miláčků. Věřte mi, neměnila bych.

 

Za Chovatelskou stanici DOGO CANARIO REINA IZABEL
napsala a svěřila se Dana Lukášková
tel.: 607 932 341, e-mail:
Lukaskova.dana@seznam.cz
www.reina-izabel.cz

 

Molossové

Molossové jsou velmi silní, mohutní a těžcí psi. Jednotlivá plemena se liší exteriérem i povahou, ovšem některé znaky mají společné. Mají silné kosti a masivní hlavu. Jsou svému pánovi a jeho rodině velmi oddaní a věrní. Mají kladný vztah k dětem. Jsou to často tzv. závisláci, kteří jsou na svého pána velmi vázáni. Potřebují častý a intenzivní kontakt se svou lidskou smečkou. Co se jednou naučí, nikdy nezapomínají. Při obraně svého pána, jeho rodiny a majetku dokáží být nekompromisní. Vyžadují důslednou výchovu a socializaci, pak z nich vyrostou sebevědomí, vyrovnaní jedinci. Vzhledem k jejich velikosti je třeba počítat s poměrně vysokými náklady na krmení. Mezi molossy řadíme např. amerického buldoka, anglického mastifa, argentinskou dogu, bordeauxuskou dogu, brazilskou filu, bulmastifa, cane corso, španělského mastina, kanárskou dogu, anatolského pasteveckého psa, kavkazského ovčáka a další...

 

 


Vanda Ročková
Aktualizováno: 22.12.2009 15:10:06
Napsáno: 22.12.2009 15:07:41

Forum.

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz