02.04.08 Výchova a výcvik

PSI SE ZVLÁŠTNÍM POSLÁNÍM

aneb co přináší canisterapie

Pojem canisterapie se pomalu dostává do vědomí lidí zainteresovaných v oblasti tzv. pomáhajících profesí. Význam psa pro člověka je znám od pradávna a v současné době je častým předmětem zájmu otázka prospěšnosti psa pro lidi s handicapem. Především díky médiím je obecně známé využití psů vodících pro jedince se zrakovým postižením, psů asistenčních, jejichž posláním je doprovázet životem např. osoby imobilní a  zajistit jim tak větší nezávislost na pomoci druhé osoby. Zároveň tito psi plní funkci společníka, a to společníka věrného a oddaného, který zbavuje člověka pocitu osamění. 
Zvláštní postavení mezi psy, využívanými pro pomoc člověka s jakýmkoli znevýhodněním zaujímají psi canisterapeutičtí.
Pes bývá využíván ve speciálních programech zooterapie, jejíž metody se u nás v poslední době stávají běžnou součástí programů různých zařízení sociálních služeb, zdravotnických, nebo školských zařízení.

Přátelská a vstřícná povaha

Podmínkou pro to, aby mohl pes získat osvědčení pro tuto práci, je jeho bezproblémová, přátelská povaha bez jakýchkoliv náznaků agresivity vůči lidem i vůči jiným zvířatům. K ověření těchto vlastností slouží canisterapeutické zkoušky. V několika disciplínách musí zájemce prokázat dokonalou poslušnost svého psa a jeho klidnou reakci na zátěžové situace, ke kterým by mohlo v průběhu canisterapie dojít . Testuje se např. reakce psa na neobvyklý pach, na nečekaný prudký pohyb, hluk apod. Pes pro canisterapii musí být zvladatelný i v přítomnosti jiných psů, protože při skupinové formě canisterapie bývá jejich přítomnost ve větším počtu žádoucí. Velkou výhodou je veškeré další „umění“, které tento pes ovládá – aportování předmětů, schopnost vyhledávání, reakce na speciální povely slovní i mimoslovní – to vše lze s úspěchem při všech typech canisterapie využít.

Jak se stát členem canisterapeutického týmu

Zájemce o složení caisterapeutických zkoušek se může obrátit na nejbližší spolek či organizaci, která se zabývá přípravou canisterapeutických týmů a udělováním osvědčení k této činnosti. Po úspěšném absolvování canisterapeutických zkoušek se stává jeho členem. Svou pomoc pak může nabídnout některému zařízení, které canisterapii provozuje, nebo má zájem  provozovat (školy, domovy pro seniory, zdravotnická zařízení apod.). Po nezbytných smluvních formalitách začne docházet pravidelně se svým psem jako dobrovolník formou tzv. návštěvních programů. Canisterapie je týmová práce. Za její odbornost zodpovídá cílové zařízení nasazením svého odborného pracovníka (učitel, vychovatel, rehabilitační pracovník, logoped,..) jako člena canisterapeutického týmu. Tento odborník sestavuje cíle canisterapie podle individuálních potřeb klientů a zodpovídá za její náplň. Úkolem psovoda je přípravit svého psa na kontakt s klienty, sledovat jeho chování v průběhu celé terapie a zároveň se podílet na společných činnostech. Canisterapeutický tým pak společně plnění cílů hodnotí a sestavuje další plány činnosti.

Příprava psa

Velmi důležitá je péče o psa, který pravidelně přichází do přímého kontaktu s klienty. Jeho majitel se musí řádně starat nejen o jeho zdraví (správná výživa, veterinární péče), dobrou kondici a čistotu těla. Důležité je také respektovat potřeby psa, znát dokonale jeho etologii, nepřetěžovat jej příliš častou, či dlouhou „prací“, poskytnout také dostatek prostoru pro jeho odreagování se pohybem a odpovídající způsob odpočinku. Dobře připravený pes se na každou další canisterapii bude těšit a splní tak očekávání klientů i canisterapeutických týmů.

Jak pes pomáhá

Přítomnost psa může vést ke zlepšení fyzického i psychosociálního stavu člověka v každém věku a při každém typu postižení (snad jen s výjimkou některých akutních onemocnění či alergií). Dokazují to mnohé studie a zkušenosti z oboru canisterapie v zahraničí a v poslední době i u nás. Pes je pro člověka velkým motivačním činitelem k určité činnosti (pohybu, komunikaci, pozornosti). Jeho přítomnost vyvolává zlepšení nálady, zmírňuje deprese vyvolané různými příčinami. Přímý tělesný kontakt člověka se psem má pozitivní vliv na zlepšení funkce některých orgánů lidského těla. Tohoto pozitivního vlivu lze využít u dětských i dospělých klientů s mentálním postižením, zrakovým, sluchovým a tělesným postižením, psychosomatickým onemocněním.

Škola, kde vyučují i psi

V Základní škole speciální a Praktické škole při Dětském domově ve Zlíně se téměř každodenní přítomnost psů stala samozřejmostí. Canisterapii zde s úspěchem využívají již osmým rokem. V dopoledních hodinách se vyučuje za přítomnosti psů v několika třídách Základní školy speciální, odpoledne pak jiné canisterapeutické týmy pracují s dětmi v rámci mimoškolních aktivit. Pracuje zde šest canisterapeutických týmů, zařízení navštěvuje v současné době devět majitelů psů, členů Canisterapeutického sdružení Jižní Morava.
Pro děti s mentálním postižením má přítomnost psa při vyučování především motivační význam. Pes je pro ně přirozeným partnerem, který je přijímá takové, jaké jsou. V jeho přítomnosti jsou tyto děti uvolněnější, aktivnější a zároveň schopnější delšího soustředění na danou činnost. Toho využívají speciální pedagogové ve spolupráci s psovody a testovanými psy k plnění úkolů ve všech oblastech rozvoje osobnosti těchto dětí.

Na návštěvě

Nahlídneme teď do třídy, kde se vyučuje podle rehabilitačního vzdělávacího programu, na hodinu se psy. Třídu navštěvuje 6 dětí s těžkým mentálním postižením a canisterapeutický tým zde tvoří učitelka (speciální pedagog), asistentka pedagoga a tři dobrovolníci se svými psy. Všechny děti jsou na přítomnost psů zvyklé, již několikátý rok za nimi pravidelně jeden den v týdnu docházejí.
Úvod hodiny tvoří již zaběhnuté rituály – každé dítě se pozdraví s příchozími canisterapeutickými týmy způsobem, jak nejlépe umí. Následuje společné opakování jmen jednotlivých psů. Pak si každé dítě jednoho psa vybere, zavolá na něj a po jeho přiběhnutí jej odmění připraveným pamlskem. Zjevná je snaha dítěte o zřetelné vyslovení jména psa, protože jen tak docílí jeho přivolání. Pohybová aktivita všech dětí při plnění povelů je také patrná. Všichni chtějí běžet po čtyřech, sedět, či ležet přesně tak jako jejich zvířecí kamarád. V další části se děti rozdělí do dvojic k jednotlivým psům. Pod vedením dospělého mají za úkol připravit si psa na vycházku. Učešou mu srst kartáčem, připnou správně obojek, zapnou vodítko a s pocitem důležitosti odcházejí po boku psa na prohlídku školy. Po návratu odmění pejska opět pamlskem a nabídnou vodu k napití. Tyto zdánlivě jednoduché úkony působí mnoha dětem se zdravotním postižením problémy při jejich provedení, ale přítomnost psa je tak motivuje, že vynaloží veškeré své úsilí k tomu, aby se jim podařilo například odšroubovat uzávěr sklenice, ve které se ukrývá odměna pro psího kamaráda.
Nakonec si děti mohou odpočinout při relaxační hudbě na dece a přivinout se podle libosti k teplému psímu kožíšku. Jindy křečovité svaly rukou i nohou se uvolní, dýchání se prohloubí a jeho frekvence se srovná s dechem odpočívajícího psa.

Další aktivity

Podobně jako v této skupině probíhá canisterapie v jiných třídách za přítomnosti jiných canisterapeutických týmů. Počtu žáků a jejich schopnostem je přizpůsoben  počet psů s různými dovednostmi a temperamentem. Tak například skupince starších dětí z internátu prospívá hravá a temperamentní povaha labradorského retrívra Bena, který nadšeně s dětmi závodí v přinášení předmětů, ochotně vyhledává hračky, které mu děti schovávají a plní povely, na kterých si procvičují správnou výslovnost.
Zvláštní význam má využití canisterapie pro děti zdejšího dětského domova. Kromě skupinové práce se psy je zde častěji využívána forma individuální canisterapie, při které mají tyto děti možnost mít chvíli pejska jen pro sebe a pouze za dozoru psovoda si samy zvolí činnost, kterou chtějí dělat. V tomto případě se téměř vždy jedná o přímý tělesný kontakt, hlazení a mazlení se psem, který to dětem nikdy neodmítne.
Kromě pravidelných setkání dětí a psů ve skupinách (zpravidla jedenkrát týdně) využívá škola canisterapeutické týmy i k jednorázovým aktivitám. V rámci školy v přírodě si mohou všichni žáci vyzkoušet soutěže se psy venku, při Dni otevřených dveří probíhá prezentace canisterapie pro veřejnost, několik třídních vystoupení pro rodiče bylo secvičeno se zapojením canisterapeutického psa. Všechny týmy se také vždy sejdou v době vánočních prázdnin, kdy pro děti z dětského domova již několik let pravidelně pořádají zábavné odpoledne.
Všechny tyto aktivity je možné provozovat pouze za velkého nadšení a nasazení canisterapeutických týmů, jejichž někteří členové – psovodi navštěvují toto zařízení ve svém volném čase jako dobrovolníci již po několik let. Mohou tak objektivně sledovat výsledky této metody práce s dětmi s mentálním postižením, které se mnohdy projeví až po delší době úsilí. O to víc je pak těší, že k úspěchu přispěla přítomnost jejich čtyřnohého kamaráda.


            Zora Oškerová
            Základní škola speciální a Praktická škola při Dětském domově Zlín