Tři časté pověry o výchově psa


Možná jste to už slyšeli: Pokud váš pes zlobil, vytrestejte ho po vzoru psí mámy vytřepáním za kůži na krku…

Jenže to by byla chyba, protože takové jednání by nadělalo víc škody než užitku! Jaké další pověry mezi pejskaři (téměř) zlidověly?

 

Pověra: Psa je nutno povalit na záda a přidržet ho za krk, aby byl potrestán a ukázalo se mu, kdo je tu pánem.

Hierarchie mezi člověkem a psem hraje bohužel v hlavách majitelů psů a také mnoha rádoby zkušených „výcvikářů“ stále ještě velkou roli. Pokud bychom si chtěli vzít jako oporu mnohokrát citovanou vlčí smečku, musíme si uvědomit, že její struktura nadřazenosti a podřazenosti má především smysl při regulaci rozmnožování, rozdělení zdrojů potravy a všechny další věci, které jsou důležité pro tento živočišný druh. Avšak my lidé představujeme jiný druh než naši psi. Nesoupeříme s nimi ani o sexuálního partnera ani o potravu.

Dokonce i kdyby byl pes natolik hloupý, že by přehlédl, že nejsme psi, musel by se ptát, co že jsme to za špatného vůdce smečky: ani si neznačíme močí své teritorium, ani se nezajímáme o sousedovu hárající fenu. Každý čtenář se musí u těchto příkladů jistě usmívat. Přesto jsou téměř všichni majitelé psů pevně přesvědčeni o tom, že právě jejich pes neustále kuje plány, jak by dneska mohl dosáhnout vlády nad svou rodinou a zítra snad nad celým světem.

Vedle skutečnosti, že my jsme lidé a naši psi jsou psi, a že nás určitě nepovažují za psy, hovoří ale proti teorii hierarchického uspořádání mezi člověkem a psem ještě o něco více.

Psi nejsou vlci. Prostý přenos způsobů vlčího chování na psy je v poslední době stále častěji kritizován, neboť psi, jak se zdá, se vyvíjeli jiným směrem a s důrazem na jiné chování, než je tomu u vlků. Předchůdci našich dnešních psů nalezli v prvních lidských sídlištích ekologickou skulinu nabízející dobrý životní prostor pro zvířata, která vykazovala geneticky podmíněnou vyšší „ochotu nechat se ovládnout“, než tomu bylo u ostatních. Tato zvířata mohl žít u lidí jako samotáři a tak se relativně rychle vyselektovala více krotká zvířata. Vyvozuje se z toho, že v poměrně krátké době mohla vzniknout skupina zvířat, která měla vzezření psům podobné a také se projevovala pro psy typickým štěkáním.

Způsoby chování, jako přátelská a uklidňující komunikace, byly dalšími přednostmi selekce a opět se „vypěstovaly“. Na základě této teorie je proto tvrzení, že psi jsou smečková zvířata, která se stále orientují na striktně zachovávané hierarchické pořadí, stále spornější.

Nežádoucí způsoby chování psa se stále často vysvětlují a i v televizi interpretují tak, že pes není správně „podřízen“, a proto působí takové problémy. Je to však příliš zjednodušené tvrzení a škodí často více, než je zdrávo.

Podle této teorie, jež je ve skutečnosti pouhou smyšlenkou, musí být pes samozřejmě vždy, když ukáže nežádoucí chování, námi potrestán „přirozeným“ způsobem, čímž napodobujeme „alfa vlka“.

Avšak k tomu, aby pes jiného psa povalil a šel mu po hrdle, dochází jen tehdy, když se jedná o skutečně vážný boj na život a na smrt. Dokonce i kdyby nás náš pes považoval za psa a našemu gestu dokázal porozumět, byla by to pro něj pohrůžka smrtí, kterou bychom mu v tomto okamžiku vyslovili. Každý, kdo považuje svého psa za člena rodiny a kamaráda, by si měl položit otázku, zda je takovéto řešení nutné. Lze to přirovnat k situaci, jako bychom svému dítěti vyhrožovali pistolí, kdyby přišlo domů pozdě. Přátelská a důvěrná komunikace by se takovými ataky znemožnila. Pro psa se tím stáváme nevypočitatelnými a nemálo psů se takovýmto zacházením stává nervózními a rovněž nevypočitatelnými. Mnozí se dokonce brání, což pak některé cvičitele většinou vyprovokuje k neadekvátnímu násilí proti psovi nebo v nejhorších případech dokonce vede k jeho utracení.

 

Pověra: Člověk musí projít dveřmi jako první, aby ho pes uznával jako „vůdce smečky“ neboli psa alfa

Tato rada tady vlastně zastupuje mnoho jiných „moderních“ rad. Vypadá to, jako kdyby byly v průběhu času „tvrdé“ metody podřízení psa (například uchopením za čumák nebo povalením na záda) vystřídány „měkčím“ přístupem. K tomu se pak přidává řada „pravidel“, která mají zlepšit soužití člověka se psem.

Vyjadřování naší nadvlády v systému hierarchie se děje pouze prostřednictvím psychologické demonstrace moci. Máme lepší místo k ležení (pes nesmí na gauč nebo do postele), jíme jako první a jako první procházíme dveřmi. Samozřejmě, že toto naše jednání sice slouží jako jakási prevence před problematickým chováním psa (aby nebyl agresivní), bohužel ale v době, kdy už se stejně nedá nic dělat („Tvůj pes vedený na vodítku štěká na jiné psy? Pak je nutné snížit jeho postavení v hierarchii.“) Bylo by opravdu pěkné, kdyby to bylo tak prosté.

Nápadnosti v chování našich psů jsou totiž vícevrstvé a představují vždy směs aktuálního citového rozpoložení, naučených prvků prostřednictvím reakcí z okolního prostředí a majitele, socializace učení se ve štěněcím věku a mnoha dalších věcí. Kdyby to bylo tak jednoduché, ptali bychom se zcela oprávněně: Jak to, že pak vůbec ještě existují problematičtí psi?

Taková silná zjednodušování nejsou bohužel zcela bez nebezpečí. Teď možná namítnete. „Ale u našeho psa to pomohlo!“ U vašeho psa by také bývalo pomohlo, kdybyste třeba všechno provedli v opačném pořadí: kdybyste bývali důsledně a nanejvýše pečlivě dbali na to, aby pes vždy jedl jako první, vždy šel dveřmi jako první a byl nucen spát na gauči.

Zlepšení přinese už sama skutečnost, že majitelé jsou pomocí pravidel přinuceni k tomu, aby psa pozorovali a zaměstnávali se jím. A tohle nemá nic společného s nějakým pořadím v hierarchii, nýbrž jde o prostou teorii učení. Například právě přidělování zdroje krmení představuje po psa důležité teoretické učivo. Když majitel začne psa trénovat a zabývat se tím, aby zvíře svou potravu už nedostávalo z misky, nýbrž se k ní musí dopracovat, začíná psovi zcela jiný život. Je zaměstnán, zaobíráme se jím a on se může učit. Naše vzájemná vazba se postupně zlepšuje, s pořadím důležitosti to ale nemá co dělat.

 

Pověra: Zatřesení za kůži na zátylku jako výchovný prostředek napodobuje chování psí mámy.

Dovedu si představit, že tato pověra má spojitost se skutečností, že psí mámy svá štěňata zprvu nosí za kůži na šíji, když jsou ještě hodně malá. Žádná fenka s normálním sociálním chováním však nikdy svými štěňaty netřese. Držení za zátylek spíše připomíná na smrtelné záchvěvy kořisti – takže by to rozhodně nepředstavovalo přátelská zacházení s potomstvem. Při „výchově“ štěňat se fena k tomuto způsobu jednání nikdy neuchyluje.

A kdybychom ji my lidé přece jen chtěli napodobit, pak bychom museli psa uchopit za kůži na zátylku zuby. Jak už bylo dříve zmíněno, již samotné zevšeobecňování typu člověk = pes je velice nepravděpodobné, ale když k tomu ještě přidáme zevšeobecnění typu lidská ruka = máminy zuby, jistě uznáte, že je to přímo směšné.

Takovým zacházením vyvoláte u svého psa zcela zbytečně jen pocit strachu a nevypočitatelnosti a váš důvěrný vztah se ničí.

 

Niewöhner Imke, Psi, kteří štěkají, nekoušou?, Grada


Vanda Ročková
Aktualizováno: 27.3.2011 22:12:12
Napsáno: 27.3.2011 22:10:57

Forum.

Vložit príspěvěk

29.3.2011

bostonek

Je to pravda,s tvrdením že psa treba potrestať tak že mu zatrasieme kožou na zátylku sa stretávam bohužial velmi často.I s povalením psa na chrbát.Chcelo by to väčšiu osvetu a som rada že tu o tom píšete :-)

14.4.2011

tesssy

jsem zarytá pejskařka, a nikdy jsem neměla se svými psy závažnější problémy. Také jsem nikdy neprosazovala zažitou "hierarchii vůdce". Pes chodí ze dveří první, žere také první, spí s námi v posteli. A poslouchá! Jsme kamarádi. A nikdy mně nekouslo ani bojové plemeno. Chce to jen empatii, zájem a lásku.

14.4.2011

Cermakovaz

Jsem rovněž pejskařka - 1 fenka kříženec, kočkařka - koucour kastrovaný, kočka mladá, a navrch mám dva koně - ti se mnou tedy v posteli nespí, malí ano; všichni tři "ve směsce". Šelmičky jsou velmi inteligentní - souhlasím s názorem ,že to chce hlavně zájem, empatii a lásku a čas, kdo nechce "obětovat" čas, ať si nakoupí plyšová zvířátka, budou poslouchat dokonale. Poslední výzkumy etologie (chování zvířat) tvrdí, že pes rozumí 80 až 200 jednoduchým větám, podle zkušeností bych řekla (bez počítání), že to je pravda - trpělivě a ve vzájemné důvěře se dá všechno vysvětlit a v klidu naučit. Moje "trojka" se mnou určitě souhlasí. Zdravím všechny milovníky a chovatele zvířat, kteří mají rozum v hlavě. Z.

14.4.2011

Hela

Když čtu tady ten článek, musím si vzpomenout jak jsme šli s pokousaným pejskem k veterináři a veterinář ho vytáhl za kůži na krku na vyšetřovací stůl až se pesan počůral-vrčel a oháněl se zuby když jsme ho chtěli vzít do ruky a na ten stůl postavit-tak nám veterinář ukázal jak se zachází se psem který prý neposlouchá..

14.4.2011

Saila

Díky, moc pěkný článek, jen víc takových, aby takových hloupých pověr co nejvíc a co nejdříve ubylo..

14.4.2011

eva

Na úvod bych napsala, že se psy netřepu, ani je nepovaluji, ale na druhou stranu musím napsat, že mě poslouchají jen tak tak. Je hezké, že jste napsali, co se nemá, ale jak se tedy má? Jak se stane, že i poměrně malý pes, který má všechnu lásku a péči, začne rodinu omezovat až terorizovat? Zažila jsem trpasličího pudla, který svou milující paničku kousl, kdykoliv si zamanul a nebylo po jeho. Desetiměsíčního něm.pinče, který když nechtěl, tak nepustil majitele do kuchyně - rušili ho! Paní byla toho názoru, že když ho bude krmit, pečovat a něj a mít ho ráda, bude jí oplácet stejně. A on je kousal, jakmile nebylo po jeho. Takže si myslím, že člověk musí šéfovat, ať už tomu říkáte alfa, nebo jinak. A někdy to asi s trochou násilí nejde.

14.4.2011

Jitka

Plně ssouhlasím s Tessy,mám v bytě celkem sedm fen,všechny s námi spí v postelích,ze dveří chodí jako první,žerou v jiné době než jíme my.Nikdy na nás žádná nezavrčela ani nás nekousla.Ve smečce si svoje postavení vyřizují mezi sebou a nás " lidi " berou jako vůdce bez problémů.Naše fenky jsou pro nás kamarády a partnery,ne přítěží.Ve vztahu člověk - pes snad nejde o to,kdo z koho.Pokud si to někdo myslí,ať svou moc ukazuje jinde.

15.4.2011

petr

No zas tak úplně určitě nesouhlasím, když tedy psy tak připodobňujete k lidem tak si vzpomeňte jak dopadl směr výchovy u lidí, kdy se dětem dávala tkz. volnost ve všem - obdobně jak uvádí článek. Vyrostla generace násilníků, emočně chladných jedinců. Prostě on se ten stromek musí ohýbat dokud je mladý. Vím že výše diskutující se mnou asi nebudou souhlasit ale věřte , že jsem pejskař již přes 20 let a s některými názory v článku nejde souhlasit. Ani ty postupy nejsou nijak doložené a takovou výchovou jakou popisuje autor článku dojdete spíše k problémům než k tomu aby vás pes miloval a bral vás za "partnera"

15.4.2011

irena

ÚPLNĚ SOUHLASÍM S PETREM. MÁM DESET PEJSÁNKŮ A VŠICHNI MUSÍ POSLOUCHST NA SLOVO. JINAK BY TO ANI NEŠLO. MĚJTE SE A PEJSANŮM ZDAR

15.4.2011

Jana

Určitě bych souhlasila s článkem. Je naprosto zbytečné psa trestat, za malý prohřešek vytaháním za kůži na krku, či ho povalit na zem. Tyto věci patří do zkušených rukou a musí být k nim opodstatněný důvod. Souhlasím s tím, že jako u každého je zapotřebí při výchově láska a hlavně moře trpělivosti. Pes je velmi inteligentní a i když ho budete drsným způsobem přesvědčovat, že vy jste ten vůdce smečky, a přitom nebudete, Váš pes to úžasně pozná a bude to na vás zkoušet pokaždé, ale jen za předpokladu, že si pořídíte velmi silně dominantního psa. A těch také není úplně moc. při výchově to chce hlavně důslednost a základní pravidla, které platí vždy. A na nějaké pořekadla typu, že musíte jít dveřmi první, vůbec nevěřte, vždy záleží na Vás co vše svému psovi dovolíte. Však za něj máte také zodpovědnost. Přeji všem hodně zdaru a zážitků se svými chlupatými přáteli.

24.4.2011

kia

Paní Evo, ano, jenom láskou to nejde, JENOM láskou pejska totiž nenaučíte, jak TO dělat má, ale nemusíte se prosazovat zrovna násilím. Doporučuji např. přečíst si knihu Psí ravidla - autorka Sundanceová Kyra, tam je pěkně, čtivě uváděno, jak na to. A u nás to zafungovalo.

26.4.2011

Honza

Je zajímavé, že někteří mladí veterináři na to mají odlišný názor...to snad ve škole špatně poslouchali? Článek říká, co se dělat nemá, ale neříká, co je správné chování namísto tzv. pověry. Jeho informační hodnota je proto velmi malá. Samozřejmě musíte psovi dávat tolik lásky, kolik můžete, ale respektovat (či chcete-li brát vás jako pána) vás musí, v opačném případě by se mohlo stát, že jednou v nějakou nejmíň vhodnou chvíli vás neposlechne ;-)

8.6.2011

Monika

no,.. když háfíka chytnete za límec za krkem.... tak budu v klidu,...páč j etakto nosila jejich matka... do dveří má jít člověk jako první,... Pesan nesmí táhnout na vodítku...-dominance!

3.7.2011

chasinta

Díky za článek, také jsem si myslela že když se např. štěně vymočí na podlahu, že se má vytřepat za zátylek a smočit v loužičce čumák. Tak tedy tohle už nebudu dělat, ale jak to udělat, aby stěně pochopilo, že tohle se dělat nemá? Pochybuji, že když ukážu na louži a řeknu fuj, že by to pochopil...

7.7.2011

pejsíčková

Skvělý článek

7.7.2011

pejsíčková

Honza: veterináři moc etologie ve škole nemají, natož aby se věnovali jednomu druhu, jedině snad ti, co kromě studia ještě mají čas na psa tak, aby ho dostatečně poznali

11.8.2011

Ivo

Pokud se snažím někomu vysvětlit co a ja jak dělat nemá, je mou povinností sdělit jaký je správný postup. Jinak se můj výklad změní v pouhé tlachání o ničem. Tudíž očekávám od autorky pokračování Tří častých pověr o výchově psa. Děkuji Ivo

18.10.2011

Lucie

Díky za článek,mám doma pět štěňat.

29.10.2011

Jakub

Čte se to sice pěkně...ale připomíná mi to myšlenky utopického socialismu. Jako by každý pes jako každý člověk, jiný živočich, neměl jinou povahu.. Na někoho platí odměna, na někoho přísnost, i trest je součástí výchovy. Pro některého pejska je trestem zvýšený hlas, jiný rozumí jen většímu důrazu. A není na tom nic špatného. Jinému jazyku rozumí pes, který vydrží běžet 50 kilometrů v marastu a baví ho to a jinému jazyku retrívr, který se motá kolem páníka ve strachu,aby se neztratil. Přehnané ohledy nevedou nikdy k dobrým výsledkům..protože se setře rozdíl mezi špatným a dobrým. :-)

6.11.2011

Lucka

Myslím, že je fajn, že se do světa postupně dostává ,,nový'' styl výchovy. Ať už to vyvolává pozitivní nebo negativní reakce, důležité je, že se lidé zamyslí a začnou diskutovat, protože jedině takhle se dají odbourat mýty o výchově psů, kterým spousta lidí ještě stále věří. Je důležité pochopit, proč se pes chová tak, jak se chová. Když pes tahá na vodítku, tak to není proto, že nemyslí na nic jiného než na to, jak se stát vůdcem, ale zkrátka proto, že ho nikdo nenaučil chodit na vodítku. Na vodítku tahá přeci i malé štěně, a copak o štěněti můžeme říct, že je dominantní? Nehledě na to, že dominantní psi se vyskytují jen výjimečně, a přesto se toto slovíčko používá hodně často. Chůze dveřmi jako první je opravdu známkou dominance? Na tyhle ,,pravidla smečky'' se přišlo tak, že několik vlků zavřeli do určitého prostoru a sledovali, jak se budou chovat. Nejenom, že naši psi dnes mají s vlky pramálo společného, ale vlci ve velkých smečkách pouze loví, jinak žijí v párech+štěňata, k tomu zavřít vlky do ohrady asi taky nebyl nejlepší nápad. Pokud Vás toto téma zajímá doporučuji knihy: B. Eaton - Psí dominance, mýtus nebo skutečnost?, Turid Rugaas - Konejšivé signály, Štěkání.

23.11.2011

lilkys

Souhlasím...i nesouhlasím. Určitě musíte své psa milovat a obětovat mu čas. Ale poslouchat se musí. Neříkám násilně trestat, vytahávat za kůži atd. Ale prostě si v době prohřešku malý třepanec zaslouží. Když budem na psa vždy jak med, může se stát, že si z nás bude tropit srandu (zvlášť u dominantních psů). Takže milovat ANO, trestat mírně ANO.

26.11.2011

Lucka

Zkuste prosím uvést případy, kdy dáte Vašemu psovi malý třepanec :o)

10.12.2011

l1u2c3k4a

Já nejsem žádný odborník, prvního psa si teeprve hodlám pořídit, ale myslím si, že tento článek má něco do sebe. Jenom bych chtěla o něco poprosit: Mohli byste doplnit jakým zacházením máme nahrazovat to špatné? V tomhle článku de píše jak to dělat nemáme, ale jaksi se tu zapomělo na to jak to dělat máme...

29.1.2012

Michaela

Takovéte články opravdu miluji, velice zde popisujete jak jsou tyto metody špatný, ale že by jste zde vysvětlili čím je nahradit to ne. Já teda musím za sebe říci, že nám se metoda povalení psa velice osvědčila. Máme psa bulterierá a kdykoliv když byl štěně a měl záchvat zurivosti, že by nás aj nejrači dokousal tak sme ho povalili na zem a nechali ho tak dokud se neuklidnil. Nebo když dostal kostičku a chceli jsme mu ju potom vzít, tak opět na nás vrčel a měl tendenci nás pokousat. Zkoušeli jsme barzco ale nic nezabralo až tady tato metoda. Chtěla bych vědět jak by jste to jinak jako řešili, jestli láskou tak už vás chci vidět. Lásku samozdřejmě dostává co to de. Ale někdy je opravdu potřeba temu pejskovi říci kdo je tu pán. a zvláště pak u dominantních psů. Tak mi pak vysvětlete co je lepší pro teho psa, jak ho zprávně potrestat a říct mu kdo je tu pán??

3.6.2012

Ver

Moje kamarádka má jorkšíra a toho metodou: chytnutí za zátylek, zatřepat a pustit z větší výšky = používali. Ale pejsek má kamarádku strašně rád, je perfektně vycvičený a chodí spolu i na cvičák. Já to ale u svého budoucího psa používat nebudu.

24.1.2013

Eliška

Dobrý den, pěkný článek, ale také bych uvítala další, kde jsou rady, jak na správné chování pejska. Nejsem žádný odborník či kynolog, ale takový článek by byl opravdu vhodný. Zjišťuji si informace z videí, článků... a také jsem někde četla, že chytnutí za kůži za krkem je lepší trest než samotné zbití psa, jednou jsem to zkusila, ale už nikdy více, nemám sílu fyzicky trestat nikoho a do teď toho činu lituji. Máme doma 11 měsíční fenku středoasijského pasteveckého psa, a jiného bych už ani nechtěla, je to něco neuvěřitelného, jak se tito pejsci chovají, je to zázrak přírody :D Prostě jsem fenku naučila slovo NESMÍŠ a to používám, pokud něco vyvádí, což je velmi málo a fyzické násilí vůbec není potřeba. Také si myslím, že pokud vůbec vyslovíte větu, že nemáte na pejska čas, velice dobře popřemýšlejte, zda si ho vůbec pořídit, znám osobně pár případů, kdy moji známí neměli na pejska (labradora) čas, a on je teď chudák zavřený celé dny v malém kotci v hromadě svých výkalů, ale toto už takový horší případ, ale víte jak to chodí, lidé jsou i větší zrůdy k pejskům než toto, ale je to prostě důsledek toho, že se o psa nemohou starat. Pejsek je záležitost zhruba na 10 let a opravdu vyžaduje péči a čas. Pjesci jsou úžasná stvoření, která nás páničky mají rádi a jsou vděční za každou minutu, kterou jim věnujete. Jsem velice ráda, že jsem našla tyto webové stránky a přečetla si tento článek, moc vám děkuji

10.9.2014

Aki

Pro chasinka Stačí když loužičku pořadně vyčistíte aby nic nepáchlo a nelákalo to pejska znovu. A pilně dodržovat denní režim. Podívejte se na video od Cesara Millana s názvem Jak si vychovat perfektního psa. I o čůràní tam je kousek:-)

20.1.2015

anna

Vážně bych chtěla naučit Maxe pac.

28.3.2016

jaja

Mam bigla,ktereho nikdo nechtel.Poridili si jej mladi lide,jenz si neuvedomili,ze se jedna o lovecke plemeno,jez potrebuje dostatek pozornosti a hlavne volneho pohybu.Kdyz to od panicka nedostane,volno si udela sam.Venceni v delce trvani 10 minut nestaci, ani zavreny na dvorku,pak doma vse devastuje,steka a venku utika.Tak se puvodni majitele psa zbavili,ale vratil se ze stejneho duvodu,prohlasili ho za hloupeho a chteli ho utratit.My jsme se o nem dozvedeli a vzali si ho i presto,ze mame doma kocky.To mu bylo 14 mesicu.Pristupovali jsme k nemu s pochopenim spis jako k kocce a zadne zasadni problemy jsme s nim nemeli,trochu stekani ale,kdyz zjistil,ze se vzdy vratime prestal.Neutika,chodime s nim navolno a kdyz zjistil,ze panicku zver nezajima,tak zver nehoni.Coz mnoho pejskaru nechape.Vzdy je pri vychove chyba u panicka,kouknete na psychologa Millana Cesara, tam to uvidite! Bigl proto neni pro zaneprazdnene,netrpelive a vztekle lidi,tem doporucuji dreveneho psa,takovy splni jejich pozadavky bez problemu a ne aby z zive bytosti toho dreveneho chteli udelat.Muj pejsek bude mit 7let je kamaradsky ke vsem i cizim kockam a jineho bychom nechteli.Potrebuje jen citlivy pristup (nesmite ho bit,tim dosahnete opacneho efektu),ale to chce cas a hooodne trpelivosti.Videla jsem pani s pejskem,ktery se obtocil kolem stromku,kdyz jsem ji poradila,jak to udelat,aby se pejsek odmotal sam,rekla, ze tam nemuze stat "vecnost" (cca60 s) a se zjevnou nelibosti ho odmotavala. K tomu neni co dodat!?

19.4.2016

nekdo

Radeji tyhle povery, nez zadna vychova a tresura. Vetsina majitelu, ktere znam, psa okrikne pouze obsahem vety, ale ton je laskyplny aby se jejich hrouda zlata nahodou neurazila. Psum je povoleno stekat kdy se zachce, sousede pak tyhle neci retardovane aktivity musi cely zivot snaset.

10.7.2016

někdo druhý

A co takhle ptáci venku,ty jejich retardované aktivity v podobě neorganizovaného zpívání....NEOBTĚŽUJÍ VÁS PŘÍLIŠ? Neznám vaši diagnozu, aůe nic pekneho to evidentne nebude.

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz