Máte se bát se psem v lese?


Ano, jestliže bude volně pobíhat, popřípadě štvát zvěř, musí majitel počítat s možným postihem. Pokud jde o riziko nákazy Aujeszkyho (ACH) chorobou, týká se to zejména psů loveckých, kteří se mohou dostat do kontaktu s divokými prasaty. Právě černá zvěř je rezervoárem viru této choroby. Každý rok je několik loveckých psů, zpravidla v průběhu honů, infikováno a následně uhyne, nemoc totiž není léčitelná. O jaké onemocnění tedy jde, a jaká jsou skutečná rizika?

 

Na počátku je třeba připomenout, že v chovech domácích prasat u nás se s Aujeszkyho chorobou nesetkáváme díky ozdravovacímu programu, který byl v ČR ukončen již v roce 1987 a od roku 1988 jsme podle kritérií Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) považováni za zemi prostou ACH a při vstupu ČR do EU tento statut v roce 2004 potvrdila i Evropská Komise přiznáním dodatečných garancí a statutu země úředně prosté ACH v chovech prasat.

 

Aujeszkyho choroba (ACH), nebo též Pseudorabies (pseudovzteklina) je infekční virové onemocnění, které poprvé popsal v roce 1902 profesor Aujeszky v Maďarsku u skotu. Tato choroba je rozšířená prakticky po celém světě. Rezervoárem této nákazy jsou prasata, která jako jediná tuto nákazu přežívají. Původcem ACH je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí. V zevním prostředí (pH 5 – 9) je poměrně odolný. Při zrání jatečného masa nelze tedy počítat s bezpečnou inaktivací viru. Jatečné maso uchovávané při 4 ºC může obsahovat virus 5 – 7 měsíců, v plicích se virus při pokojové teplotě udrží 6 týdnů, v moči při 4 ºC několik měsíců, v hnoji však nepřežívá více jak 2 – 3 dny. Na seně, slámě, obilninách, dřevě a jiných předmětech přežívá virus v zimě (-8 ºC) 15 – 40 dní, na jaře (16 ºC) a v létě (24 ºC) 5 – 15 dní.

 

Rezervoárem viru ACH jsou prasata, která jsou k viru vnímavá. Pomnožení viru v organismu prasat nemusejí doprovázet klinické příznaky. Čím jsou prasata při infekci mladší, tím výrazněji u nich onemocnění probíhá. U dospělých jedinců proto může onemocnění probíhat nenápadně, bez výrazných klinických příznaků. Existují i latentní infekce, kdy virus přežívá v gangliích velkých hlavových nervů. Prasata jsou zdrojem infekce pro ostatní druhy zvířat, u kterých  nemocnění vždy končí smrtí. Jde především o skot, ovce, kozy, psy, kočky a kožešinová zvířata. Přirozený výskyt ACH u koní je poměrně vzácný a u ptáků zatím nebyl pozorován. Z volně žijících zvířat se ACH vyskytla u potkanů, myší, lišek, divočáků, srn, jelenů, medvědů a zajíců. Člověk není k infekci vnímavý.

 

Klinické příznaky jsou velmi různorodé a závisí na druhu zvířete a jeho stáří. U prasat se onemocnění projevuje především příznaky postižení centrální nervové soustavy (CNS), dýchacího systému a potraty. U dalších druhů zvířat postihuje CNS, které se projevuje nesnesitelným svěděním. Podle těchto příznaků se můžeme setkat i s označením této nákazy jako „ďábelské svědění“.

 

Aujeszkyho choroba v ČR

Poslední případ ACH v chovu prasat byl v ČR zaznamenán v roce 2003 u smíšeného malochovu ve Středočeském kraji. V chovu byly 4 prasnice, 10 selat a 11 prasat ve výkrmu. Dále bylo na farmě ustájeno 38 ks hovězího dobytka a 9 ks ovcí různých kategorií. Chovatel byl myslivec a v listopadu 2003 vyvrhoval a zpracovával uloveného divočáka na farmě. Pozitivní prasnice měla přístup k místu tohoto zpracování a prostřednictvím kontaminovaného prostředí došlo k přenosu infekce. Od té doby se u nás provádí sérologické vyšetření ulovených divočáků. Z dosavadních výsledků je zřejmé, že se ACH v populaci divokých prasat vyskytuje plošně na celém území ČR a pozitivních je zhruba 30 %. To znamená, že v průměru každý třetí divočák přišel do styku s virem a má protilátky. Protože se však jedná o herpesvirovou nákazu, která je charakteristická možností latence, je velmi obtížné definovat množství vylučovatelů viru. Toto může mít vztah i k jiným faktorů, jako je počasí (mrazy), porod, stres apod.

 

Podobná situace je například v sousedním Rakousku, kde v letech 2005, 2008 a 2010 zaznamenali přenos nákazy z divokých prasat na lovecké psy po kontaktu s infikovanými tkáněmi. V roce 2010 tam došlo k úhynu 4 psů. Klinické příznaky se dostavily za 3 až 5 dnů po infekci, nemoc trvala 16 - 48 hodin a posledních 6 - 12 hodin byla zvířata v kómatu.

 

Léčení ACH se neprovádí. Vakcinace je jedinou možností jak se bránit proti této nákaze. Byla úspěšně použita při likvidaci této nákazy v chovech prasat. Po ukončení ozdravovacího programu v roce 1987 byla vakcinace zakázána.

 

S ohledem na sporadické případy onemocnění loveckých psů se v poslední době diskutuje o možnosti preventivní vakcinace. V legislativě EU se v souvislosti s ACH a zákazem vakcinace hovoří pouze o prasatech. Nicméně by vakcinace loveckých psů mohla být velice efektivním preventivním opatřením. V minulosti bylo učiněno několik pokusů použít pro psy inaktivovanou vakcínu určenou pro prasata. Zkušenosti s touto vakcinací jsou však negativní, protože postvakcinační reakce vedly až k úhynům. Výzkumy pokračují. V současné době na trhu EU není dostupná vakcína pro vakcinaci psů.

 

Riziko infekce psa není tak velké, avšak vyloučit ho nelze, zejména nepodaří-li se zabránit přímému kontaktu s prasetem, které vylučuje virus. Hlavní prevence je omezit kontakt psů s divokými prasaty a nekrmit psy syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka. I majitele se psy „na procházce“ by se v přírodě měli pohybovat po cestách a měli by psy mít na vodítku, aby předešli možnému kontaktu s divokými prasaty. Ostatně pohyb psů bez vodítka je v honitbách zapovězen, a to nejen z důvodů případného nakažení Aujeszkyho chorobou, ale zejména z důvodů rušení zvěře i možného pytláctví.

 

Text: Josef Duben, www.svscr.cz


Vanda Ročková
Aktualizováno: 30.12.2013 18:31:25
Napsáno: 30.12.2013 18:08:32

Forum.

Vložit príspěvěk

30.12.2013

ghostxx

To by mně zajímalo, kdo a kdy zakázal pohyb psů bez vodítka. V zákoně o myslivosti je pouze zakázán pohyb zvířat v honitbě bez vlivu majitele - což si myslivci rádi vykládají jako povinnost mít psa na vodítku.

2.1.2014

šedý vlk

Souhlasím s názorem že si myslivci vykládají po svém kontrolu nad psem. Podle mně mají v hlavě verzi z dob socialismu, kdy byly pány v lese a nikdo na ně nemohl. V současné době na ně můžou zákony.

13.1.2014

jana

Já bych psa v lese nikdy na volno nepouštěla, měla bych strach, že by ho mohl myslivec zastřelit.

13.1.2014

Tonda

Myslivci pouze umějí střílet na vše živé co se pohne,pro les mají nulový přínos. Dokud poslanci a různí jiní vysoce postavení se budou bavit touto kratochvílí která je tu z dob středověku tak myslivci budou moci střílet po psech a možná i lidech a nedej bůh aby srna nebo divočák zaběhl k vám na zahradu tak bezmilosti budou střílet i tam bez ohledu na soukromý pozemek a bezpečnost.

14.1.2014

iva

Máte úplnou pravdu. přesně tak to je.

14.1.2014

Anna

Psa nechávám v lese na volno, vím 100%, že zvěř lovit nebude a drží se blízko mě. Pochybuji, že by stříleli na psa, který je blízko majitele, pokud však pes utíká a nahání po lese zvěř tak tady to nebezpečí je, stejně tak může vběhnout pod auto.

15.1.2014

Zbyšek

Nedovedu si představit mít psa v lese na šňůře, asi by to nepochopil proč nemůže běhat po lese. poslouchá na slovo a zvěř nehoní.

16.1.2014

Milan

Pokud je pes naučen k poslušnosti i v lese myslím není problém. Lovečtí psi musejí být vycvičeni k poslušnosti kdekoliv a za jakékoliv situace. Pokud pes tyto techniky neovládá, samozřejmě se svým majitelem musí tedy chodit na vodítku,aby nezpůsobil škodu. Lovečtí psy jsou určeny k výkonu myslivosti a mají poslušnost a ovládání v krvi. Něco jiného je pokud je v lese pokojový psík, který sotva leze. Měla by být nastolena určitá rovnováha, která je samozřejmě určena vztahem majitele a myslivce. Zde je asi zakopaný problém , je to v lidech , a ne ve zvířatech. Je pravda, že někteří lidé se chovají k sobě jako zvířata, tak není divu, jak pak vypadá tento vztah.

21.1.2014

Lenka

Ohledně možnosti zastřelení psa v honitbě Zákon o myslivosti jasně stanoví, že je k tomu oprávněna pouze Myslivecká stráž a to pouze v následujícím případě: e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení, Jelikož pokojový psík, který sotva leze, bude těžko pronásledovat zvěř a loveckého nebo ovčáckého psa myslivecká stráž, natož obyčejný myslivec, zastřelit nesmí ... takže je to jen o lidech. Spíše by se mělo řešit masivní přemnožení divokých prasat, protože i bez Aujeszkyho choroby je procházka se psem (někde i bez něj) v lese právě kvůli divokým prasatům dost dobrodružný podnik.

2.9.2014

Aneta

Každý ať si nejdřív nastuduje vyhlášku, zákony by měly platit pro všechny. Už mě někdy ta "psofilie" pěkně vytáčí.

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz