Tetanus


Jedná se o onemocnění, které se nevyhýbá ani psům. Je vyvoláno toxinem, který vylučuje bakterie Clostridium tetani. Tyto mikroorganismy se vyskytují v půdě, kde vytvářejí velmi odolné spory, které přežívají dlouhou dobu.

 

Psi se nejčastěji nakazí v období výměny zubů (mezi 4.až 6. měsícem věku). V této době často okusují různé klacky či kameny, které mohou být zašpiněné od infikované půdy. Jestliže choroboplodné mikroorganismy proniknou do drobných ranek po vypadlém zubu, produkují zde jed tetanospasmin, který je příčinou nemoci. A nenechte se mýlit, že riziko hrozí psovi jen v období přezubování. Onemocnění se nevyhýbá ani dospělým psům. Ti se mohou píchnout o kontaminovaný klacek, drát, šlápnout na hřebík, zlomit si dráp při hrabání v zemi... V těchto ranách, které se rychle hojí, se bakterie dostanou do anaerobního prostředí (bez vzduchu), ve kterém se množí a produkují toxiny. Ty pak pronikají k nervům a do centrální nervové soustavy. Jednotlivé druhy zvířat jsou k infekci různě vnímavé. Koně a krávy jsou velmi citlivé, naopak kočky jsou velmi odolné a skoro nikdy neonemocní. U psů je vnímavost střední. Říká se, že skoro polovinu psů nakažených tetanem tvoří němečtí ovčáci. Onemocnění propuká zejména v teplých letních měsících

 

Příznaky

Inkubační doba je poměrně dlouhá: 5-21 dní. Po jejím uplynutí se začnou projevovat první příznaky. Zvíře nejprve ztratí schopnost mrkat, přetahuje třetí víčko přes oční bulvu, má zarudlé spojivky. Často se stává, že se onemocnění snadno zamění za zánět spojivek, pokud pes nemá žádné jiné příznaky. Následně se však projeví další příznaky – tuhnutí končetin, záchvaty křečí, problémy s chůzi, citlivost na světlo a zvuky. Charakteristické je i napnutí kůže, kdy se psovi na čele tvoří vrásky, psům s převislýma ušima se mohou boltce vzpřimovat, koutky jsou nataženy do typického „úsměvu“. Psi slintají a naříkají, zvyšuje se jim teplota. V pokročilých fázích nemoci není pes schopný chůze, stojí na strnulých nohách nebo leží (v pozici luku). K úhynu dochází obvykle kvůli ochrnutí mezižeberních svalů a svalů hrtanu. Úmrtnost u psů dosahuje 30-90%.

 

Léčba

Je časově (i finančně) náročná a je úspěšná pouze při včasném rozpoznání příznaků. Většina nemocných psů potřebuje hospitalizaci na veterině, kde jsou jim podávány infuze s vysokou dávkou antibiotik a dalších léků, aby došlo k uvolnění svalů. Pes také vyžaduje klidné prostředí a tmu. Zlepšení stavu je většinou pozorovatelná po týdnu, celkové uzdravení může trvat i měsíce. Je proto nutné všímat si i drobných poranění psa, důležitá je včasná a důkladná desinfekce ran. Zejména během přezubování nenechat psa okusovat zabahněné klacky, kameny... Psa pozorujte a při prvních podezřelých projevech ho nechat vyšetřit veterinářem.

 

Očkování jako prevence

Proti tetanu lze psa očkovat. Vakcína však není běžnou součástí očkovací látky proti infekčním nemocem. Doporučuje se očkovat psy před výměnou mléčných zubů, obzvláště jedince žijící na venkově v blízkosti chovu koní, skotu či ovcí, také lovecká plemena. Očkuje se většinou poprvé ve věku 9. týdnů s přeočkováním za měsíc, poté vždy po 2 letech.

 

Foto: Pixabay.com


Vanda Ročková
Aktualizováno: 26.6.2017 14:11:36
Napsáno: 26.6.2017 14:11:10

Forum.

Ještě nikdo nediskutoval.
Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz