Miminko jako nový člen smečky


Často se stává že do rodiny přibude nový člen – miminko. Chceme vás přesvědčit, že narození dítěte není žádným důvodem pro to, abyste zvířecího mazlíčka dali pryč nebo ho zanedbávali. Jen se snažte psovi novou situaci ulehčit a brzy si zvykne. Jak na to?

Pro psa je miminko novým členem smečky, jenže moc legrace si s ním neužije. Dítě si nehraje, jen celý den prospí, nebo křičí a páníčci na něj směřují veškerou pozornost…
Je třeba si uvědomit, že změny v zaběhnutém režimu mohou psovi způsobit stres, který někdy vede až k agresi. Někteří psi začnou ničit a kousat vše na co přijdou, jiní na koberci dělají loužičky. Nežádoucímu chování je lepší předcházet, než ho pak složitě řešit, proto je vhodné začít psa připravovat na radostnou událost nejméně dva měsíce dopředu.

Co dělat?


•    To, co je pro psa zakázané, mu vysvětlete ještě před příchodem dítěte do domácnosti (kočárek, postýlka, dětská deka, dětské hračky apod.), pozdější zákazy si pak nebude spojovat s dítětem. Když se pes přiblíží do „zakázané zóny“, řekněte mu přísné „NE“. Samozřejmě ho pochvalte (a někdy také odměňte pamlskem), když příkaz uposlechne. Buďte hlavně důslední. Co je zakázané, je zakázané VŽDY a od všech členů domácnosti.
•    Pokud byl pes zvyklý chodit ven 4krát za den a vy předpokládáte, že po příchodu miminka budete mít čas jen na 3 vycházky denně, postupně jednu vypouštějte ještě před porodem.
•    Jestli máte kamarádku s dítětem, nahrajte si zvuk plačícího miminka. Nahrávku pak přehrávejte ve chvíli, kdy dělá pes něco zajímavého (například kouše sušené ucho). Pes se pak s nezvyklým zvukem lépe sžije a nebude pro něj tak stresující.
•    V den, kdy si přivedete dítě domů, by měl být pes důkladně vyvenčený a vyběhaný (tělesná únava je vaším spojencem). Panička nejprve vejde do bytu sama, aby měl pes čas a prostor jí pořádně přivítat. (Přece jen se několik dní neviděli, takže vítání bude o to radostnější.) Tatínek mezitím bude venku s miminkem. Teprve pak vyjde panička ven a vezme psa s sebou na vodítku. Všichni by se společně měli setkat ještě před dveřmi bytu nebo před zahradní brankou. První dojmy jsou nejsilnější, proto klidně promlouvejte na psa, zatímco si očichává miminko (pro zvýšení bezpečnosti může mít náhubek, ale jen v případě, že je na jeho nošení zvyklý, jinak by byl zbytečně nervózní). Po minutě dejte psovi nějaký jeho velmi oblíbený pamlsek, jako by mu ho dávalo nemluvně a pak všichni vstupte do domu. Dítě držte v náručí a nechte psa, aby si novorozence důkladně a v klidu očichal. Hlavu a obličej držte z dosahu psího čenichu. Když pes dítě krátce oblízne, nedělejte z toho zbytečnou scénu a psa neokřikujte. Pro psa to totiž představuje důležitý sociální rituál, je to něco jako uvítací pozdrav. Poté, co si pes dítě důkladně očichá, dostane jako od miminka žvýkací kost nebo hračku.
•    Snažte se psa krmit a venčit v obvyklou dobu. Dodržujete zavedený režim co možná nejdůsledněji.
•    Nechte psa, aby byl přítomen, když miminko koupete, přebalujete nebo kojíte. Můžete mu u toho vyprávět, co právě děláte. Hlavní je, abyste na psa vstřícným tónem hovořili a často se na něj dívali, zatímco se věnujete dítěti. Čím více je vtahován do dětských aktivit, tím má méně důvodů k projevům nelibosti. Navíc pes bude rád, že je jeho panička více doma.
•    Hrajte si se psem, věnujte mu svou pozornost, hlaďte ho, když je miminko v blízkosti. Choďte se psem na procházky, vezměte ho na chvíli k přátelům nebo na nákup, zatímco se tatínek doma bude starat o dítě. Pes se nebude cítit odstrčený a přítomnost nemluvněte se pro něj brzy stane běžnou věcí.
•    Většinou trvá přibližně týden, než pes přijme miminko za své. Po šesti týdnech si pes na život bez dítěte pravděpodobně ani nedokáže vzpomenout.
•    Místo, kde spí dítě a kde spí pes, držte striktně oddělené!
•    Psa můžete naučit nové kousky. Například zvedat a přinášet předměty – při přebalování vám může přinést třeba čistou plenku. Tím psovi ukážete, jak je důležitý a bude mít pocit, že bez něj se to prostě neobejde :-)
•    Nejdůležitější pravidlo zní: Nikdy nenechávejte psa s dítětem bez dozoru! I když je váš pes ten nejmírumilovnější mazlíček, raději buďte obezřetní. I ten nejmírnější pes může dítěti nechtěně ublížit. Stát se může cokoliv a je lepší být opatrný, než pak litovat, že jste dítě neochránili!

 

Zdroje informací: Antje Hebel, Výcvik psa podle jeho temperamentu, Grada, 2011

Alíku, nech toho povyku, Jody Rosengarten, Levné knihy, 2007


Vanda Ročková
Aktualizováno: 22.1.2012 15:17:51
Napsáno: 29.5.2011 15:48:55

Forum.

Vložit príspěvěk

1.6.2011

Honza

Jsem dědeček a s přijetím vnučky jsme neměli nejmenším problém. Náš fleťák ji přijal do rodiny naprosto bez problémů.

1.6.2011

Iva

Také jsme neměli problém s přijetím mé narozené dcery. Když jsem přijela z porodnice, naši dva pejskové ke mně přiběhli a byli zvědaví, co že jsem to přinesla domů nového. Nechala jsem jim dceru očuchat, samozřejmě opatrně, pejskové ji olízli a od té doby bylo vše v naprosté pohodě. Když jsem dceru přebalovala, jeden z pejsků seděl u postýlky a hlídal. Nebo při koupání...běhali a byli nešťastní, jestli dceři neubližuji :-))) Dnes je dceři osmnáct let, pejskové jsou pochovaní,ale máme doma další a se stejnou láskou je vychováváme...

1.6.2011

Pavlina

Já mohu zase potvrdit, že pokud psa a mimino nespřátlíte a nezapojíte do společné hry, i naprostý zlatíčko změní chování k nepoznání. Můj labík nikdy nezavrčel na děcko. Až jednou. A právě chyba byla na naší straně. Sice jsme je seznámili, začátky byly v pohodě, ale snažili jsme hafana furt držet stranou. Často jsme ho odháněli, posílali na místo a ani trochu nás nenapadlo, že by to mohl začít brát špatně.:( Když se syn objevil v blízkosti psa, pes začal klopit uši, byl nervozni až jednou zavrčel. Což mě samozřejmě vyděsilo. Jeho chování jsem nepoznávala. Ani trochu mi nedošlo, že by mohl žárlit. Netušila jsem, že i psi jsou takový závisláčci. Začali jsme ho více zapojovat do společných aktivit a pesan se relativně uklidnil. Pořád sice žárlí, ale syna přijal do naší smečky.

7.6.2011

Lojza

Když jsme si přinesli vnučku domů z porodnice,tak jsme ji taky představili smečce a ti se na ni ponejprve tvářili divně,jako kdo že to je,ale brzy poznaly že nejsou odstaveni na vedlejší kolej a přijali ji velice dobře.Nedělá jim žádný problém jí půjčit svá štěňátka a malá se nebojí,že by ji snad chtěli ublížit.Navázali spolu velice hezký vztah a je radost se na ně koukat při společných hrátkách.

17.6.2011

85Martina

Máme doma hravého, uštěkaného, hlídacího ale ne agresivního Jorkšíra a teď jsem v 7.měsíci. Když slyší brekot mima u sousedů, začne štěkat a moc se mu to nelíbí. Snad toho našeho drobka přijme do smečky a nebude nás v noci budit mimi i pes :)

12.10.2011

zrzka

no to jeale roskošní

25.9.2012

karolina

NO MATE PR

13.7.2013

anezka

Obracím se na Vás s prosbou o radu. Jsem v 6.měsíci těhotenství a máme doma 6 měsíční štěně, křížence. Vzali jsme si ho dříve než jseem zjistila, že jsem těhotná a pouze z toho důvodu, že jsme štěně chtěli zachránit z hrozných podmínek, v kterých žilo. Bohužel jsme pejska nevychovali - nebo vychovali málo. První měsíce jeho pobytu u nás jsem chodila do zaměstnání, teď jsem již doma. Manžel se denně vrací z práce kolem 22h domů. Pokud štěně necháváme doma samotné, vyje, kňučí a vše trhá a ničí. Pejsek je divoký. Při chvilce nepozornosti ve chvíli vcházení do bytu dokáže vyběhnout ven na ulici a skákat po lidech, běžně vběhne do obchodu. Dosud se stává, že občas vykonává potřebu doma i při pravidelném venčení. Příkazy obvykle uposlechne s vědomím, že v ruce držím pamlsek. Mám obavu o soužití pejska s miminkem. Veterinářka psa nazvala "nevycválaným" a řekla mi, že s takovým psem by na mateřské být nechtěla. Jsem bezradná. Manžel má psa rád, ale prakticky není doma a já se bojím, že bych se z výchovy štěněte a starání se o miminko velmi stresovala. Jak tu situaci vidíte Vy?

4.9.2013

Lukáš

Jediná rada - nech manžel zmení zamestnanie. Sama sa nepostaráte o dieťa a psa (k tomu takého). Myslím, že by ste sa s manželom mala o tom vážne porozprávat.

17.5.2014

Lukáš

Dobrý den prosím o pomoc a radu. Před 10ti dny se nám narodilo miminko, a fenku yorkšírský teriér jsme nechali u babičky cca 8 dní. Poté jsme si ji přivedli domů a již druhý den nám všude dělá loužičky (NE v pokojíčku), ale malého máme převážně v obýváku,kde kojíme. Mám strach aby se malému nic nestalo z toho jak všude dělá loužičky, je pravda, že jsem pár krát na fenku vyletěl a vymáchal ji v tom čumák a letákem dal po zadku. Moc vás prosím o radu, jak na pejska. Děkuji mnoho krát.

9.6.2016

lukašvotapek

mamho moc rat davamu dobroty a jemic hesky protože ma na krky bilej pruh

20.6.2017

Karel

Bohužel máme špatnou zkušenost. Rodinný flat nám vyjel po batoleti, na které byl zvyklý od jeho narození.Vyskočil z lehu a seknul batole do obličeje zubem.Batole mu nikdy nic neudělalo, jen k němu přišlo a stálo. Zřejmě nebyl zvyklý na to, že batole začalo chodit.Před tím dítě jen lezlo. Za mě už (obecně) malé dítě ke psovi nepatří. I když psa máme sebevíce rádi, je to jen pes a do hlavy mu člověk nevidí. Nestojí to za tu následnou hrůzu, kterou pes může dítěti způsobit. A bohužel tyto případy nejsou ojedinělé. Člověk se může snažit hlídat, ale pes je rychlý a uhlídat se to vždy všechno nedá. Pes nemusí přímo kousnout, stačí když se "jen" ožene.

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz