Pásma smečky


Agresivita se u psovitých šelem uplatňuje například v boji o postavení v hierarchii smečky. Někdy se pes snaží být pánem, proto je tak důležité, aby pochopil, kde je jeho místo v pomyslném žebříčku.

 

Hierarchie se vytváří podle reakcí pána a podle toho, k jakému chování vede štěně. Je třeba, aby všichni členové rodiny postupovali vůči psovi podle stejných zásad. V rodině by měl pán zaujímat nejvyšší místo. Nutně to nemusí být osoba, která psa krmí. Vděčnost za sytý žaludek ještě neznamená, že pes přijme nadřazenost toho, kdo mu dává nažrat...

 

Jak to chodí ve vlčí smečce?

 

Členové smečky jsou rozdělení do tří pásem.

  1. Pásmo centrální – zaujímá ho dominantní samec a samice vyšší třídy (matky a jejich štěňata). Jiní samci jsou tolerování v této zóně jen tehdy, když samice nehárají.

  2. Mezipásmo – je vyhrazeno samicím, které byly z centra vypuzeny, a rovněž samcům, kteří se ucházejí o nejvyšší post. Právě v tomto pásmu dochází k soubojům, které řídí vůdčí samec.

  3. Okrajové pásmo – je doménou zejména mladých samců, kteří mají úlohu strážců (skutečných ochránců smečky).

Ke konfliktu dochází, když „uchazeči o roli dominantního samce“ vyzvou alfa samce na souboj.

Vztahy mezi jednotlivci se utvářejí prostřednictvím dominance, submisivity a konejšení.

 

V knize „Můj pes má psí povahu“ uvádí dr. Dehasse pro názornost tento příklad:

Existují dva psi, z nichž pes A je dominantní (nadřazený) a pes B je submisivní (podřízený). Pokud budou majitelé ochraňovat psa B, udělají z něho dominantního jedince. Jestliže budou současně trestat psa A, odsunou ho na podřízenou pozici. Přesto se v jejich nepřítomnosti pes A opět chopí svého dominantního postavení vůči B. K potyčkám mezi oběma psy dojde, když A bude chtít udržet vedoucí roli v přítomnosti svého pána. V tomto případě by bylo vhodné, kdyby pán projevil „soucit“ (opak lhostejnosti) vůči psovi A a ukázal lhostejnost vůči psovi B.

 

Také si povšimněte si, že v domácnosti, kterou tvoří muž a žena dělící se rovným dílem o péči o štěně (strava, venčení, mazlení, hry...) si pes vždycky vybere jednoho z nich a tomu dává přednost. Pokud například dojde k rozchodu, pes by měl mít sám „možnost vybrat si“, zda zůstane s pánem či paničkou.

 

Zdroj: Budeme mít dobrého psa, Jean-Pierre Hutin, Magnet-Press, 1993


Vanda Ročková
Aktualizováno: 16.9.2013 22:23:19
Napsáno: 16.9.2013 22:21:04

Forum.

Ještě nikdo nediskutoval.
Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz