Vztah Čechů k opuštěným a nalezeným zvířatům


V červenci tohoto roku proběhl reprezentativní výzkum společnosti STEM/MARK a.s. věnovaný otázkám zaměřeným na vztah obyvatel ČR k opuštěným a nalezeným zvířatům. Cílem projektu bylo zmapovat názory české populace týkající se především zodpovědnosti za bezprizorní zvířata a utrácení zdravých opuštěných psů a koček. Průzkumu se zúčastnilo 974 osob starších 15 let vybraných metodou kvótního výběru.

 

Zvíře z útulku – ano nebo ne?

Více než polovina domácností v České republice (52 %) má doma psa nebo kočku (28 % psa, 10 % kočku, 14 % obojí). Majitelů zvířat je obecně více v menších obcích do 4 999 obyvatel, naopak méně jich je ve městech nad 20 000 obyvatel. Ukázalo se, že zvíře z útulku má doma 8 % domácností, naopak 92 % ostatních majitelů psů a/nebo koček si jej pořídilo jiným způsobem. V tomto ohledu nejsou mezi jednotlivými socio-demografickými skupinami žádné významné rozdíly.

 

Proč nemáme doma „útulkáče“?

Nejčastěji uváděným důvodem toho, proč si lidé nevzali zvíře z útulku, je skutečnost, že psa a/nebo kočku dostali od někoho z okruhu své rodiny nebo známých (44 %). Téměř pětina ostatních (19 %), a to zejména majitelé psů, požaduje konkrétní plemeno zvířete, další desetina osob pak má doma zvíře – nalezence (zejména majitelé koček). Mezi další důvody, proč si lidé nepořídili zvíře z útulku, patří narození potomka vlastního zvířete (7 %), neznalost povahy/ rodičů/budoucího vzhledu zvířete (6 %) nebo neznalost toho, čím si zvíře prošlo v minulosti (5 %).

 

Proč jsme si pořídili „útulkáče“?

Třetina osob, která si pořídila zvíře z útulku, tak učinila z důvodu, že jim bylo zvířete líto, dalších 23 % proto, že považuje psy a kočky z útulku za vděčnější a přítulnější než koupená či darovaná zvířata. Také nízká cena je pro některé respondenty (15 %) důvodem k preferenci zvířete z útulku. Stejný počet lidí je motivován čirou dobročinností. Ti, kteří mají zároveň psa i kočku, oceňují přirozenost a nešlechtěnost útulkáčů. Svou roli hraje také dobrá předchozí zkušenost se zvířetem z útulku. Jiný důvod uvedlo 35 % dotázaných.  

 

Kdo by se měl postarat o opuštěná a nalezená zvířata?

O opuštěná zvířata by se měl postarat podle většiny respondentů především stát, a to buď sám, nebo prostřednictvím obcí a krajů (51 %, stanovisko podporováno zejména majiteli psů). Na druhém místě pak soukromé dobročinné organizace (44 %). Podle desetiny respondentů by měla být tato odpovědnost přenesena na nálezce zvířat nebo někoho jiného (9 %). Tuto nespecifikovanou odpověď volili převážně muži. Podle 2 % respondentů by se o zvířata měly starat firmy a podniky.

 

Co s nechtěným zvířetem?

Otázku zodpovídali všichni respondenti. Většina lidí, pokud by se z jakýchkoliv (finančních, zdravotních atp.) důvodu nemohla o zvíře dál postarat, by jej darovala někomu blízkému (71 %). I v tomto případě se častěji jedná o osoby se středoškolským vzděláním a chovatele. Umístění zvířete do útulku by v takovém případě zvolilo 16 % dotázaných (častěji lidé s nižším vzděláním a ti, kteří nevlastní žádné zvíře). Cizím zájemcům by zvíře svěřilo 5 % dotázaných, dvě procenta lidí uvedla, že by nechali své zvíře utratit.

 

Regulace populace opuštěných zvířat

Respondenti měli šanci vyjádřit se k otázce, která nabývá na aktuálnosti s blížící se legislativní změnou. Naprostá většina osob (83 %) nesouhlasí s tím, aby v rámci regulace populace opuštěných zvířat byli usmrcováni zdraví psi nebo kočky (83 %). Tento názor častěji sdílí ženy, lidé žijící v největších městech nad 100 tisíc obyvatel a také majitelé psů. Pro utracení opuštěných zvířat se vyslovilo jen 14 % dotázaných, a to častěji muži. K problematice nemají vyhraněný názor 4 % respondentů, častěji ti, kteří nevlastní doma psa ani kočku.

 

Pomoc útulkům

Necelá třetina (29 %) dotazovaných osob již někdy nějakým způsobem pomohla zvířecím útulkům. V tomto případě se jedná častěji o ženy a také v určitých případech o majitele zvířat. Naopak 71 % dotázaných žádnou z podpůrných aktivit ve prospěch útulků nikdy nezrealizovalo (častěji jde o muže a osoby bez domácího zvířete). Nejčastější formou pomoci jsou nákup krmiv v rámci akce „Pomozte naplnit misky v útulcích (9 %), finanční dary/virtuální adopce (9 %, opět častěji ženy) či dary materiální (9 %, častěji majitelé psů). Dvě procenta dotázaných uvedla, že poskytnutá pomoc spočívala v jiné formě a další dvě procenta uvedla venčení útulkových psů. Dobročinnou prací pomohlo útulkům jedno procento osob. 

 

RNDr. Barbora Večerková

Client Service Manager STEM/MARK, a.s.


Vanda Ročková
Napsáno: 14.8.2011 14:35:50

Forum.

Vložit príspěvěk

14.8.2011

Monika

No asi to tak vypadá,...že velká část mužů a lidí, co nevlastní domácího mazlíčka jsou bezcitnější než lidé, co a převážně ženy co májí miláčka...:/

31.8.2011

Denisa

Nad necitelnosti a nezodpovednosti nekterych lidi zustava rozum stat - jestlize jsou necitelni ke zviratum, nechapu jak mohou vychovavat deti. Bylo by potreba udelat nejakou medialni PR akci na podporu opustenych zvirat a vubec na zlepseni chovani lidi ke zviratum obecne - i k hospodarskym. Chovani ke zviratum je prece soucasti civilizacni vyspelosti spolecnosti - to chceme byt burani z doby kamenne?

31.8.2011

Michaela Augustová

Nevim jak vy sama jsem majitelka psika ale dle meho nazoru pro psika pripadne kocku musi byt lepsi "milosrdna injekce" nez aby 10 let stravil za mrizema v malem kotci :-( Je to hnusne ale dle meho byt za mrizi je skoro tyrani. Vim ze dostanou najist ale presto takovy zivot si nezaslouzi nikdo!!

31.8.2011

J.Novák

V souvislosti se změnami občanského zákoníku (zvíře nebude považováno za věc), by se měl změnit i zákon o myslivosti, aby nebylo možno usmrcovat zaběhlé psy i kočky bez vážného důvodu. Vzít v úvahu to, že ztráta milovaného zvířete znamená pro řadu lidí téměř stejné trauma, jako ztráta blízkého člověka.

31.8.2011

Marie

Můj názor - kdo nemá rád zvířata, nemá rád ani lidi, má rád jen sám sebe. Nejvíc mi vadí ta lhostejnost a bezcitnost lidí, když vidí opuštěného psa, či kočku např. v mrazech, ani nejsou schopni zavolat odchytovku nebo na obecní či městský úřad, případně zvířeti dočasně poskytnout domov. My máme nalezenou fenku a pejska z útulku. A předtím pejska od člověka,ktzerý ho už jako štěňátko tak týral, že mu zůstala památka - drát v zadní noze. Vzali jsme si ho v jeho 4 měsících a dožil se 14 let. Milovali jsme ho celá rodina a bolest z jeho odchodu trvá dodnes, i když už není tak "ostrá".

1.9.2011

mARTINA

hm to vypadá že některý lidi jsou pěkný debilové. s tím utrácením opuštěných zvířat nebo když se nebudu moct o zvíře starat. tak to je hnus.a je smutný že 71% lidí nikdy nepřispělo na žádný útulek.

1.9.2011

Jitka

Pane Nováku máte pravdu,dnes nemůžete pustit psa z vodítka nikde.Ve městech to zakazuje vyhláška podporovaná mediálními zvěstmi kdo kde koho zase pokousal a za městem máte hrůzu z toho,že vám psa,který v klidu očichává drn 10 m před vámi zastřelí nějaký bouchal.Nedovoláte se nikde,protože zákon to umožňuje a vy nejste schopen dokázat,že pes neštval zvěř i kdyby to byla čivava.Dokud v této zemi budeme mít myslivce,kteří střílí do křoví protože se tam něco hýbá a pak zjistí,že zastřelili kolegu,se kterým si ráno vyšli,tak nám žádný zákon nepomůže.Naopak,mám obavu,že bude hůř.U nás například chodí maminka s kočárkem a mává okolo sebe pepřovým sprejem sotva se k ní přiblíží pes byť i malinký na 2 m.Asi si nedokáže představit,že může zasáhnout i své děcko.

1.9.2011

Tassa

Michaela Augustová: Podívejte se prosím na nějaké statistiky nebo stránky útulků, abyste si udělala představu o tom, jaké procento (nebo jaký konkrétní počet) zvířat z útulků dostane druhou šanci a nového pána a naopak, kolik z těchto zvířat v útulku dožije. Budete překvapená, jak moc je těch prvních a jak relativně málo těch druhých, u těch se často jedná o zvířata stará, nemocná nebo nějak handicapovaná. Vy byste svému psovi tuto druhou šanci nedala a raději byste ho nechala rovnou zabít? Jinak všem: to mě opravdu překvapuje, že se u nás uvažuje o změně legislativy v tomto směru. Znám poměrně hodně lidí, kteří bojují ze všech sil a na všech frontách proti poměrům v zemích, jako jsou Slovensko, Španělsko, Irsko aj., kde se mohou nalezenci téměř bezprostředně utrácet. Tak trochu jsem si myslela, že většina Čechů je hrdých na to, že jsme o něco "kulturnější" země a národ, o čemž svědčí i poměrně nedávná a pracně dosažená změna legislativy v tom smyslu, že i zákony už připouštějí, že se živým tvorem je potřeba zacházet trochu jinak, než s neživou věcí. A nyní má někdo z politiků ten skvělý nápad, že se na naší cestě obrátíme a budeme se vracet zase zpět ? To snad ne !!!

1.9.2011

Effy

To je hrozné,také uvažujeme o pejskovi z útulku a myslím si,že je to skvělá volba.Kamarádka má hafíka útulkáře a je naprosto úžasný.No tak lidi,v útulku nejsou jen zlí a oškliví psi,najdete tam i štěňátka a pejsky,kteří se ztratili a mohou být i s PP.

2.9.2011

paťa

Pejsana jsme si brali z útulku a jsme za to moc rádi. Pes je vděčný, hodný k lidem a hlavně i k dětem, dobře hlídá! Je daleko přítulnější než nějaké "značkové" plemeno. Nechápu lidi, kteří jsou ochotní vyhodit za psa několik tisíc! Na co? aby se mohli chlubit, že si můžou dovolit něco tak drahého? Nenašel by se stejný i v útulku?!

26.9.2011

Miloš Vopelák

Je smutné, že se s tím nic nedělá; budeme muset asi sami chránit své, třeba s flintou v ruce; podle rčení:oko za oko, zub za zub.

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz