Pikardský ohař

Historie

Patří k nejstarším kontinentálním ohařům. Byl vyšlechtěn ve Francii v 18. století, oficiálně byl uznán v roce 1907. Své jméno dostal podle oblasti Pikardie, podobně jako další plemena francouzských ohařů (bretaňský, auvergneský...). V zemi původu se těší velké oblibě a je aktivně využíván pro lov vodního ptactva. Poslední dobou získává své příznivce i mimo Francii, především v Německu, Rakousku, Skandinávii. Nedávno byl odchován první vrh i v České Republice

Využití a povaha

Využívá se lovecky i nelovecky. Jedná se o vynikajícího všestranného ohaře. Na vrcholových soutěžích polních prací Field Trial se plemeno nejednou umístilo na prvních příčkách, přestože není zrovna početné. Je hojně využívaný na práci v mokřadech a na rozsáhlých vodních plochách. Je to vytrvalý, odolný a velice dobře ovladatelný ohař. Tam, kde je méně drobné zvěře, je pomocníkem při dosledu vysoké nebo černé zvěře. Je však také dobrým rodinným společníkem. Jeho učenlivosti a zalíbení v různých aktivitách se využívá také v jiných psích sportech (např. agility). Jeho klidná a milá povaha se uplatňuje také při canisterapii.

Vzhled

Vzhled je elegantní. Pikardský ohař má deklarovanou kohoutkovou výšku 55-60 cm (s tolerancí 2 cm) Zbarvením je to šedý bělouš s kaštanovými plotnami se znaky pálení. Srst je středně dlouhá, na hlavě jemnější.

Péče

Tento temperamentní pes silných nervů potřebuje dostatek psychického i fyzického vyžití.

Text: Johana Fojtíková, CHS Spanilá Jolanta - http://spanilajolanta.cz/

Foto: Marta Mastná, Kateřina Skopalová