Žebrání u stolu

Loudění zná skoro každý majitel psa, který svému miláčkovi dal občas ochutnat kousek ze svého jídla. Pro psa je totiž lidská potrava velmi lákavá a zaznamenal-li v minulosti úspěch například v podobě kousku kuřete, vsaďte se, že si to bude chtít zopakovat…

Pes, který žebrá jídlo, může být jako štěně celkem roztomilý, ale dospělý hafan, který čumákem naráží do návštěv sedících u stolu, už tak zábavný není. Zvlášť, když u toho ještě štěká nebo kňučí. Základní pravidlo proto je, že mnohem lepší než psa odnaučovat žebrání u stolu, je ho to vůbec nenaučit! Ovšem vysvětlete to babičce, která i přes zákazy nenápadně podstrkuje psovi kousky koláče a dalších dobrot… S některými rodinnými příslušníky je to holt složité! Uvědomte si (a zkuste to vysvětlit i svéhlavým prarodičům), že lidské jídlo není pro psy vůbec vhodné (přestože jim velmi chutná). Už štěně by se mělo učit, že když jeho páníčci jedí u stolu, nemělo by loudit. Ovšem nikdy to neřešte hlasitým křikem nebo dokonce bitím, to by mohlo narušit váš vzájemný vztah a psí důvěru. Psovi můžete dát krmení (samozřejmě do misky) v době, kdy jí celá rodina. Bude tak sytý a nebude mít takové tendence loudit. Naopak hladový pes bude samozřejmě žebrat o to víc. Nepodléhejte smutným očím ani dalším lačným projevům – od pokládání hlavy do klína, přes šťouchání čumákem či pomlaskávání a kňourání. Jednou povolíte a pes to bude zkoušet stále dokola.

Jak ho to odnaučit?

Většinou je ze všeho nejlepší žebrajícího psa ignorovat. Pokud na něj kamarádsky mluvíte ve stylu „Alíku, ty by sis dal šunčičku? Ty uličníku mlsnej, víš, že bys neměl…“, nebo s ním navážete přímý oční kontakt, vyloží si to jako svůj malý úspěch a povzbuzení, které mu dovoluje pokračovat v loudění. Pokud pes kňučí, nahlas a zřetelně vyslovte „fuj je to“, nebo „nesmíš“ a pošlete ho na své místo. Bude to chtít důslednost a jednotný přístup celé rodiny. Jak to jeden člen domácnosti bude ignorovat a psovi sem tam něco od stolu šoupne, chlupatý „loudivec“ to bude zkoušet stále znovu a znovu. Když bude mít zažito, že vždy alespoň malinký kousek dostane, je jasné, že bude žebrat neustále. Proto si nejdříve sedněte jako rodina a sjednoťte postup. Rozmyslete si, co psovi dovolíte a co už ne, s ostatními členy domácnosti pak táhněte za jeden provaz. Pokud opravdu chcete vymýtit žebrání u stolu, nikdo už u něj nesmí psa krmit! Totéž vyžadujte i od návštěv či tetiček a strýčků, kteří k vám jezdí jednou za čas. Důslednost celé rodiny je jedinou možností, jak u psa tento zlozvyk eliminovat.

Když pes začne  „žebrat pohledem“, ignorujte ho. Pokud přitvrdí a začne dotírat nebo kňučet, pošlete ho na místo. Jestliže povel ignoruje a dokonce na vás začne skákat, odstrčte ho s rázným „fuj“ nebo „nesmíš“ a odveďte ho na místo. Vyžadujte, aby tam zůstal, dokud se v klidu nenajíte.

Mlsný zloděj

Dalším nešvarem, který se mezi čtyřnožci vyskytuje, je kradení lidského jídla. Protože příležitost dělá zloděje, raději na konferenčním stolku (který je navíc v úrovni psích očí a nosu), nenechávejte obložené chlebíčky moc dlouho bez dozoru. Pokud psa přistihnete při činu, ukradené jídlo mu seberte a přitom zřetelně a nahlas vyslovte „fuj“ nebo „nesmíš“. Když však objevíte prázdnou misku, kde ještě před zásahem bylo vánoční cukroví, zloděje nekárejte. Jen několik minut po činu už totiž není schopen pochopit souvislost mezi svým chováním a páníčkovým rozhořčením.

Jestliže se pes blíží ke stolu s jasným úmyslem něco tam odnést a sníst, je nutné okamžitě zasáhnout. Rukou ukažte směrem od stolu a řekněte: „na místo“ nebo třeba „jedeš“. Pokud pes sám neodchází a sleduje, kdy by se mohla naskytnout další příležitost, nekompromisně ho odveďte z místnosti.

Základní pravidla

Zkuste psovi nastavit jasná pravidla a v rodině si sjednoťte výchovný postup. Je vhodné, aby psa krmil vždy jeden člen rodiny. (Samozřejmě v rámci možností, někdy to prostě není možné dodržet.) Veškeré krmení by měl pes dostávat výhradně do své vlastní misky, která by měla stát na stejném místě. (To už dodržet lze.) Krmení servírujte pokud možno ve stejnou dobu, tím si pes navykne na jasně daný krmný režim.

Zapamatujte si:

- Štěně ani dospělého psa u stolu nekrmte a stejný zákaz vyžadujte i od návštěv.

- Chcete-li mu dát něco ze stolu, vždy mu to doneste do jeho misky, ale až po skončení vašeho jídla.

- Je vhodné psa naučit, aby v průběhu stolování ležel či seděl na svém místě.

- Dodržovat pravidla musí všichni členové domácnosti.