Dlouhý a spokojený život aneb správná výživa je základ

Stejně tak jako u lidí, tak i u zvířat můžeme správným životním stylem a přístupem ke krmení prodloužit život našeho psa i o několik let. Úkol na první pohled ne zcela jednoduchý, avšak ne úplně nereálný. Abychom našemu mazlíčkovi zabezpečili dlouhý a plnohodnotný život, musíme začít hned v prvních krocích. Jedním z důležitých faktorů je samotný výběr vhodného plemene, které se přizpůsobí našemu stylu života.

Fyzická kondice a psychická pohoda
Psa bychom si měli vybírat jak přiměřeně k našemu věku, tak naší fyzické kondici, abychom splňovali nároky daného plemene. Člověk starší či méně aktivní si bude vybírat mezi plemeny společenskými, jako jsou mopsové, buldočci, čivavy, jorkšíři a ostatní menší plemena, která nevyžadují tolik pohybu. Naopak aktivní, sportovně založený člověk, který má dostatek volného času, si bude vybírat psa aktivního, který mu bude dělat společnost při běhu, túrách, vyjížďkách na kole atp. Při výběru psa bychom měli brát i ohled i na původní poslání a využití plemene. Chceme-li se věnovat výcviku, skvělým parťákem nám bude například belgický ovčák nebo boxer. V agility nebo dogfrisbee excelují border kolie. V coursingu zase rhodéští ridgebaci. Chceme-li vést psa lovecky, máme na výběr z celé řady loveckých plemen. Měli bychom si uvědomit, že nebude-li mít aktivní plemeno dostatek fyzického a psychického vyžití, bude tím velmi trpět. Nezřídka se stává, že pes, kterému chybí pohyb, si pak přebytečnou energii vybíjí demolicí bytu nebo zahrady. Psychické napětí se ale může i somatizovat – tzn. přenést do tělesné oblasti. Proto první předpoklad dlouhého a spokojeného života je dostatek pohybu a psychického vyžití s ohledem na plemeno, zdravotní stav a temperament psa.

Výběr štěněte
Vybíráme-li si psího společníka pro společný život, jistě chceme, aby byl zdravý. Velký důraz bychom proto měli věnovat výběru štěněte. V tomto případě hraje velkou roli genetika. Proto bychom se měli v první řadě informovat na zdravotní stav rodičů. Přednost dáme raději psovi s průkazem původu (s PP), kde máme jistotu, že rodiče byli uchovněni. To znamená, že nejen splnily exteriérové požadavky standardu daného plemene, ale museli absolvovat i ustanovené zdravotní testy (u velkých plemen např. vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu, u kolií např. vyšetření na PRA a CEA - dědičné nemoci očí atd.). Stejně tak se testuje povaha a temperament. Extrémně nervózní, bázliví nebo agresivní jedinci se z chovu vyřazují. Rodokmen nám dá přesnou identifikaci daného zvířete. Jedině u psa s PP máme jistotu, kdo byli jeho předci a víme, že je to skutečně plemeno, které chceme. Měli bychom si ale uvědomit, že průkaz původu není záruční list pevného zdraví. Koupí štěněte bez průkazu původu se ale vystavujeme většímu riziku případných zdravotních komplikací nebo labilní, nevyrovnané povahy. Jedná-li se o pejska bez PP po rodičích s PP, měli bychom si dát také pozor, protože rodiče většinou nebyli uchovněni z nějakého důvodu, v lepším případě to byl jen exteriérový nedostatek, v horším to byl nějaký zdravotní problém nebo netypické chování.
Mnoho chovatelů volí variantu s rodokmenem pouze proto, aby si byli jisti čistokrevností nebo ideální stavbou těla. Pokud nemáme zájem navštěvovat výstavy a vychovat šampiona, ale chceme jen zdravého pejska pro naší osobní potěchu, můžeme zvolit štěně s PP s menší exteriérovou vadou (např. bílý flíček na hrudi apod.). I přes určitý „nedostatek na kráse“ bude mít PP, protože pochází z kontrolovaného chovu. Cena takových štěňat je většinou nižší, než cena psů s chovnými předpoklady. Oproti štěňatům bez PP bývá cena srovnatelná, nebo jen o pár tisíc vyšší. Rozhodneme-li se přeci jen pro štěně bez PP, je dobré vybírat opravdu seriózního chovatele, kterému nejde o zisk, ale záleží mu na zdraví psů. Další možností, ke které bych se přikláněla, je poskytnout domov některému pejskovi z útulku.

Při samotném odběru štěněte bychom si měli všímat kondice, stavu očí, uší, kůže, srsti, okolí nosu a řitního otvoru. Pakliže jsou tyto faktory v pořádku, můžeme štěně považovat za relativně zdravé. Důležité je také informovat se, čím je štěně krmeno, abychom zajistili, že bude bez problémů přijímat potravu i nadále. Někteří chovatele ke štěněti také přidávají identické krmení do začátku. Samozřejmostí musí být vždy očkovací průkaz s prvotním očkováním.
Volba správného plemene a zdravého štěněte nám do budoucna usnadní naše další počínání a věřte tomu, že návštěvy veterinárního lékaře se tak značně eliminují.

Výchova
Odmalička musíme štěně učit čistotě a poslušnosti, jedině tak předejdeme případným potížím s výchovou v budoucím životě. Pes musí vědět, kam v žebříčku hierarchie patří. Důležité je, aby hned od začátku věděl, co je správné a co je špatné. Řešení však není psa za nesprávné chování trestat, ale naopak ho za to správné odměňovat. Za každou loužičku vykonanou venku, za každý správně splněný povel, je potřeba pejska odměnit slovní pochvalou a pamlskem nebo hračkou. Naučit psa vyprazdňovat se venku a uposlechnout základní povely pro komunikaci zajistí našemu psovi přípravu na plnohodnotný a spokojený život.

Výběr krmiva
Výživa je jedním z hlavních aspektů péče o zvířata. Existuje její přímá závislost na zdraví a tím pádem na kvalitě a délce života, protože stejně jako člověk, také pes je tím, co jí. Díky správnému krmení jsme schopni potlačit určité zdravotní problémy nebo předejít nemoci a prodloužit tak délku života našeho mazlíčka. Většina zdravotních potíží je totiž následek nesprávné životosprávy. Špatná výživa u psů patří mezi hlavní příčiny úmrtí (mimo úrazů), nádorová onemocnění, onemocnění ledvin a onemocnění srdce. Nekvalitní značky granulovaných krmiv jsou podezírány z negativního vlivu na zdraví zvířat (alergie, onemocnění zažívacího traktu a slinivky, záněty uší, onemocnění kloubů aj.) a zhoršení kvality života a potažmo i zkrácení předpokládané délky života. Cílem výživy je proto optimalizovat kvalitu a délku života a minimalizovat rozvoj onemocnění.
Většina chovatelů krmí své psy kompletními komerčně vyráběnými granulemi, ovšem nemalé množství lidí pejskům vaří či připravuje potravu domácí. Je jen na nás, pro jaký způsob krmení se rozhodneme, a která varianta bude lépe vyhovovat nám a našemu psovi. Každá má své výhody a nevýhody. Lidé, kteří mají více času věnovat se vaření a přípravě krmiva, často upřednostňují domácí stravu. Ať už klasickou (vařené maso a přílohy) nebo syrovou (BARF). Případně dokrmují psími konzervami nebo předpřipraveným baleným či sušeným masem. Pro chovatele s časovou vytížeností je mnohdy lepší zvolit variantu krmení kompletními komerčními krmivy – tedy granulemi.
Nesmíme však zapomínat, že každý pes je jiný a každému vyhovuje něco jiného. Vždy volíme krmivo přiměřené věku a zdravotnímu stavu. Adekvátnost krmiva je vhodné u psů posuzovat v závislosti na zdravotním stavu a kondici minimálně jednou ročně.
V dnešním článku se podrobněji zaměříme na granule. Při výběru vhodné značky bychom se neměli spoléhat jen na reklamu ani na osvědčené rady pejskařů, které potkáme v parku (i když někdy je dobrá rada nad zlato) ani na to, že určité granule pejskovi chutnají. Psům totiž mnohdy víc chutnají granule nekvalitní, které jsou dochucené solí a chemickými příchutěmi. Hlavní kritérium při rozhodování by mělo být jednoznačně složení! (Pokud složení zhodnotíme jako kvalitní, vzorek několika značek pak můžeme předložit psovi, aby si sám vybral, které mu budou víc chutnat.) Při výběru bychom neměli hledět pouze na cenu, ale zejména na kvalitu. Mějme na paměti, že zdravý a dobře živený pes navštěvuje veterinárního lékaře pouze při prevenci. Proto není vhodné na výživě šetřit. U běžně aktivních dospělých psů je prvotním úkolem zajištění optimální tělesné hmoty, podpora zdravého zažívání a úprava kondice kůže a srsti.

Na co se zaměřit?
Klíčem k výběru správného krmiva je vědět, jak číst údaje a etikety na obalu. Nejdůležitějším údajem je tzv. složení krmiva, které je povinné a kontrolovatelné. Bývá označováno jako „nejpravdivější údaj na pytli granulí“, protože výrobce musí v sestupné řadě podle hmotnosti deklarovat suroviny, které byly zpracovány při výrobě krmiva. Mnoho lidí se při výběru granulí řídí cenou, ale cena nemusí být vždy úměrná kvalitě. Nejdražší krmivo totiž nemusí být to nejlepší. Spíše než cenou se tedy řiďte složením! Jistotou ale zůstává, že krmiva zakoupená v supermarketech či hypermarketech nebo takzvané ekonomické řady nemají s kvalitním krmením nic společného. Nekvalitní složení (hodně obilovin a soli, málo masa, chemická konzervace atd.) je totiž jedním z hlavních znaků těchto granulí. V reklamách jsou mnohá krmiva prezentována jako vyvážená strava, ale prostudujeme-li si jejich složení, tak rychle pochopíme, jak na tom jsou doopravdy.

Dávkování
Při výběru krmiva bychom kromě kvality a ceny měli brát v potaz i dávkování krmiva. Dávkování totiž může výrazně ovlivnit výslednou cenu krmné dávky na den. U krmiv vyšší kvality totiž stačí menší dávka krmiva, protože je výživnější. V konečném důsledku pak dražší granule můžou vyjít na stejnou částku nebo dokonce levněji než granule levnější, ale s vyšším dávkováním. Nižší objemová dávka granulí spojená s krmením dvakrát denně také představuje nižší potenciální riziko torze žaludku (přetočení žaludku).

Správné pojmenování
Suroviny, které byly použity pro výrobu krmiva, by měly být přesně pojmenované. Např. „rýže“ místo „obiloviny“, „kuřecí tuk“ místo „živočišný tuk“, „kuřecí moučka“ místo „masová moučka“. Jinak nemůžete vědět jistě, co vlastně granule obsahují. Obecné názvy jednotlivých surovin místo konkrétního pojmenování vypovídají o nízké kvalitě produktu.

Granule a maso
Vzhledem k tomu, že psi jsou masožravci, kvalitní granule by měly obsahovat dehydrované maso nebo masovou moučku jako hlavní složku krmiva, oproti tomu množství obilovin je dobré snižovat. Pokud se ve složení uvádí maso čerstvé, mělo by být doplněno ještě masovou močkou či sušeným masem. Maso v čerstvém stavu totiž obsahuje 70–80% vody, která se musí pro výrobu granulí vysušit, proto skutečný podíl masa v granulích je pak podstatně menší. Naproti tomu masová moučka obsahuje stejné množství vody jako granule. Kvalitní granule by měly být vyrobeny alespoň ze 100 g čerstvého masa nebo 20 g sušeného na 100 gramů granulí. Vyplatí se sledovat etikety na krmivech. Chovatelé a majitelé psů se při studiu krmiv velmi často zaměřují na množství proteinů v krmivu. Kromě procentuelního zastoupení proteinů v krmivu by nás mělo zajímat i samotný zdroj proteinů.  Živočišné proteiny mají totiž mnohem lepší poměr aminokyselin než levnější, neplnohodnotné rostlinné proteiny (např. soja, obiloviny) a jsou pro zvířata mnohem lépe stravitelné. Vysoký obsah proteinů živočišného původu a nízký obsah sacharidů je proto pro kvalitní výživu psů ideální.

Chemická konzervace aneb co by v granulích být nemělo
V kvalitních granulích by neměly být obsažené potenciálně zdraví škodlivé látky, jako jsou různá barviva a konzervanty (BHA, BHT, propylgallát, sorban draselný). Stejně tak jako v lidské výživě i ve výživě zvířat převládá trend odklonu od „chemie“, protože chemické konzervanty zdraví neprospívají. Někdy se tyto látky skrývají za termín „doplňkové látky povolené v EU“.
BHA neboli butylhydroxyanisol (E 320) je konzervační látka, která zpomaluje žluknutí tuků. Používá se jako konzervant proti některým bakteriím a plísním. Může způsobovat alergie. Podle některých studií může být i příčinou vzniku rakovinotvorného bujení trávícího traktu nebo zesiluje karcinogenní účinky jiných karcinogenů.
BHT neboli butylhydroxytoluen (E 321) je jedním z nejpoužívanějších potravinářských emulgátorů, který zabraňuje žluknutí tuků a olejů. Pro zdraví má podobné účinky jako BHA. Může mít toxické účinky na některé orgány, např. játra, plíce, ledviny.
Ačkoliv většina odborných studií označuje tyto látky za bezpečné, tak dlouhodobější pokusy s podáváním vyšších dávek u laboratorních krys naznačovaly jejich karcinogenní účinky. Vysoké dávky BHT způsobovaly na pokusných zvířatech mnoho poruch a abnormalit, především na psychické úrovni a zvyšovalo se riziko vzniku nádorů. Světové potravinářské organizace proto doporučují používání dražších, ale bezpečnějších postupů, jako je například konzervace pomocí tokoferolů (vitamin E).
Propylgallát (E 310) brání žluknutí tuků a olejů. U citlivých jedinců může vyvolávat žaludeční problémy a alergické reakce.
Sorban draselný zpomaluje růst plísní, používá se jako konzervační činidlo
I když je v granulích malé a údajně bezpečné množství těchto chemických konzervantů, měli bychom se zamyslet, co by toto malé množství podávané v každé krmné dávce, každý den a případně celý život mohlo se zdravím psa udělat... Proto bych raději případnému nebezpečí předešla a volila granule, které budou konzervovány přírodně.

Další méně vhodné složky
Kromě chemických konzervantů by se v opravdu kvalitních granulích neměly objevovat suroviny nízké výživové hodnoty. Mezi tyto suroviny řadíme např. soju (zdroj proteinů, který je pro psy hůře stravitelný než proteiny živočišného původu, soja také může vyvolávat alergii), bílkovinné hydrolyzáty a koncentráty a vedlejší rostlinné a živočišné produkty.
Vedlejšími živočišnými produkty se rozumí například uhynulá zvířata, kůže, kosti, odřezky masa při zpracování a výrobě potravin, krev, střeva, zobáky, pařáty, odpad z mlékáren apod. Skupina vedlejších výrobků rostlinného původu zahrnuje vedlejší výrobky ze zpracování rostlinných produktů, zejména obilovin, zelenin, luštěnin a olejnatých semen. Proto pokud jsou v granulích obsaženy „vedlejší produkty“, nemůžeme vědět, co vlastně konkrétně bylo pro výrobu použito.

Složky které prospívají
Naopak některé složky kvalitu granulí zvyšují. Pozitivní je například přídavek probiotik (příznivých mikroorganismů), glukosaminu a chondroitinu (doplňky pro výživu a obnovu chrupavek kloubů a vaziva) a různých přírodních bylinek či ovoce a zeleniny (mořské řasy, kořen čekanky, yucca aj.) Některé bylinky například pomáhají tělu vylučovat toxiny a podněcují některé tělesné pochody, například pročišťování jater. Byliny dále mohou představovat povzbuzující prostředek, který posiluje některé orgány (povzbuzují srdce, zlepšují trávení). Granule by samozřejmě měly obsahovat kompletní spektrum vitamínů, minerálů a stopových prvků. Použití chelátových forem minerálů umožňuje jejich lepší střevní absorpci a s tím spojenou vyšší využitelnost krmiva. Pozitivní účinek mé i přídavek oligosacharidů nebo fruktooligosacharidů. Pro výběr určité značky hovoří i fakt, jsou li granule zpracované šetrnou technologií a mají-li suroviny status potravinářské čistoty. To znamená, že suroviny byly schválené i pro lidskou spotřebu.

Zdroje sacharidů a tuků
Mezi zdroje sacharidů v granulích řadíme pšenici, kukuřici, oves, rýži, brambory aj. Mezi lépe stravitelné zdroje sacharidů řadíme brambory, rýži a oves. Pšenice se považuje za nejhůře stravitelný zdroj sacharidů, který navíc obsahuje velké množství lepku. Pšenice u psů nejčastěji vyvolává různé alergie. Stejně tak kukuřice - potenciální alergen - není pro psy příliš vhodná i díky svým nutričním hodnotám. Psům jakožto masožravcům nejvíce prospívá masitá strava s vysokým obsahem proteinů a s nízkým obsahem sacharidů. Měli bychom se vyhnout krmivům s vysokým obsahem bílé rýže, pšenice a kukuřice. Čím méně sacharidů granule obsahují, tím lépe. Pochází-li cca 30% energie ze sacharidů (obiloviny, případně ovoce a zelenina), je to ideální stav. Krmiva, která obsahují 35 – 50% energie ze sacharidů, jsou průměrná. Mezi podprůměrné můžeme řadit krmiva u nichž energie pochází z 50 a více % ze sacharidů. Nadbytek sacharidů v krmivech pro psy může být jednou z příčin obezity, jelikož nadbytečná glukóza se v těle ukládá jako tuk. Jako hlavní zdroj tuků by v granulích měl být kuřecí nebo rybí tuk. Rostlinné oleje by neměly tvořit hlavní zdroj tuků, protože psi mnohem lépe využívají tuky živočišné.

Holistická krmiva
Mezi kvalitní krmiva se řadí například krmiva s tzv. holistickou recepturou, která obsahují mnoho surovin, které jsou přírodní a obsahují prospěšné nutriční látky. Holistické krmení je způsob výživy přírodní cestou, bez chemických dochucovadel, konzervantů, soli, sóji a jiných nevhodných produktů pro organizmus psa, jako je pšenice a kukuřice. Různorodost čerstvých surovin je klíčem ke zdravému krmivu, proto se vyrábí z několika druhů čerstvých proteinů. Osobně si myslím, že je to jedna z nejlepších možností při výběru vhodného krmiva. Tento způsob krmení mohu doporučit i pejskům s atopií a potravní alergií. V kombinaci s omega 3 a 6 mastnými kyselinami působí blahodárně. Mojí feně tento způsob krmení velice pomohl. Atopie se zlepšila o 50% během 14 dní. Proto všem chovatelům, kteří mají psa s těmito potížemi, navrhuji vyzkoušet toto krmení alespoň na jeden měsíc. Lépe ovšem pozorovat změnu v intervalu 2-3 měsíců.

Jak poznám, že granule pejskovi sednou?
Prvním znakem jsou pevné, tmavé výkaly odpovídajícího množství. Tím, se částečně ujistíme, že krmení je dobře stravitelné. Po delší době (6-8 týdnů) se projeví další viditelné účinky správného výběru, jako je lesklá srst, dobrý stav kůže bez lupů a psychická pohoda zvířete. Pes je živý a plný energie a vypadá prostě dobře.

Je dobré měnit jednotlivé značky krmiva?
V případě že nejsme spokojeni s tím, jak náš pes po určité značce granulí prospívá (má zažívací problémy, špatnou kvalitu srsti atd.), je na místě značku změnit. Přechod na novou značku provádíme postupně po dobu přibližně 10 dnů. První den dáme jen trochu nového krmiva (cca 20% nového a 80% původního), další dny poměr nového krmiva postupně zvyšujeme. Pokud jsme ale již našly tu „svou“ značku, které psovi vyhovuje, pak není vhodné měnit ji. Naopak je vhodné u ověřené značky, která má kvalitní složení, zůstat. Každé krmivo je totiž nejefektivněji zpracováváno po určité době návyku, proto střídání granulí způsobem, že každý týden dáme psovi novou značku, aby mu lépe chutnalo, není na místě. Může se stát, že pes po nějaké době začne granule odmítat, pak mu je můžeme ochutit například lososovým olejem nebo lžící konzervy, která granule krásně provoní. Někteří psi zase odmítají jíst suché granule, ale zvlhčené je přijímají bez problémů. Granule zvlhčené teplým (ne vařícím) vývarem také lépe respektují fyziologii psa, protože usnadňují polykání. Na tomto místě je ale vhodné upozornit, že krmivo obsahující probiotika by již nemělo procházet další tepelnou úpravou (přelití horkou vodou apod.), aby se příznivé mikroorganismy nezničili.

Doplňky stravy

Ústní dutina, zuby
Starší zvířata mají často problémy se zubním kamenem. Je proto důležité udržovat hygienu dutiny ústní již od raného věku, abychom oddálili nástup těchto potíží. Psa od štěněte zvykejte na pravidelné čištění zubů minimálně 2x týdně. K čištění se doporučuje používat enzymatickou pastu pro psy a měkký kartáček. Usazený zubní kámen je jednou z příčin zápachu z dutiny ústní a může být i zdrojem infekce. Polykání bakterií pak může negativně ovlivnit zdraví celého organismu. Zuby, na kterých je usazený zubní kámen, nechte psovi vyčistit ultrazvukem. Existují i speciální doplňky stravy k péči o dutinu ústní. Ty mechanicky omezují tvorbu zubního plaku a následně zubního kamene.

Klouby, pohybový aparát
Zdraví kloubů a celého pohybového aparátu je nejen v poslední době velmi aktuálním tématem, protože onemocnění pohybového aparátu postihuje velké množství psů. Především velká, těžká plemena psů s mohutnou kostrou jsou k onemocnění kloubů náchylnější, protože klouby se musí vyrovnat s větší zátěží. U psů velkých a obřích plemen se hojně vyskytuje dysplazie kyčelních kloubů (DKK), což je dědičně podmíněný chybný vývoj kyčelních kloubů. Na vzniku se podílí kromě dědičnosti i faktory vnějšího prostředí mezi něž patří i výživa a to především v období vývoje štěněte, kdy se utváří jeho pohybový aparát. Dalším častým onemocněním je artróza, která postihuje především starší psy. Jedná se o degenerativní proces v kloubu, který je spojený s destrukcí chrupavky a okolních tkání.
Měli bychom si uvědomit, že v případě kloubních onemocnění je důležitá především prevence. Důležité je poskytnout psovi přiměřený pohyb (zvlášť štěňata do 6 měsíců by se neměla přetěžovat), podávat adekvátní krmivo a udržovat optimální hmotnost. Dobrý je pravidelný pohyb především na měkkém povrchu a samozřejmě plavání, které je ke kloubům šetrné. Další součástí prevence je podávání chondroprotektiv (kloubní výživy) a nutričních doplňků, které slouží k regeneraci kloubní chrupavky. Mezi nejznámější chondroprotektiva patří glukosamin a chondroitin sulfát, které jsou dnes součástí většiny kvalitních krmiv. Vyskytují se především v řadách pro psy velkých a obřích plemen, pro psy v zátěži nebo pro starší psy. Ovšem množství těchto látek se liší podle značky krmiva. Chceme-li mít jistotu, že pro prevenci kloubních obtíží děláme maximum, radím podávat navíc i kloubní preparáty a nespoléhat se jen na granule. A to zejména u nejvíc ohrožených skupin psů, jako jsou již zmíněná velká a obří plemena, dále psi v zátěži (provozující agility, coursing aj.), starší psi a psi trpící nadváhou či obezitou. S výběrem a dávkováním vhodného preparátu vám pomůže váš veterinární lékař. Preventivní dávky chondroprotektiv jsou u rizikových skupin psů často klíčovou složkou výživy, která může prodloužit jejich aktivní věk a zdravý život.

Kůže a srst
Jedním z ukazatelů dobré kondice a zdraví je i lesklá srst a zdravá kůže. Pro dobrý stav kůže a srsti jsou důležité zejména omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, které jsou součástí tuků. Hlavním zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou mořské ryby, řasy a olej z lněného semínka. Omega-6 mastné kyseliny se nacházejí v obilovinách, mase a semenech většiny rostlin. Kvalitní granule obsahují tyto mastné kyseliny v dostatečném množství a ideálním poměru (tzn. poměr omega 6 : omega 3 mastných kyselin je 10-5:1). Kondici kůže a srsti psa může ovlivnit i vitamín A, vitamín E, vitamín H a vitamíny skupiny B. Jako doplněk výživy pro psy zaměřený na krásnou, lesklou a zdravou srst se používá například lososový olej, který pomáhá řešit i některé zdravotní problémy (vypadávání srsti, matnou srst, lupy, vysychání kůže, řídkou a lámavou srst, záněty kůže, svědění kůže, alergické reakce, lysiny, ekzémy, problémy s pigmentací, poruchy imunitního systému atd.). Proti svědění a zánětům a jako prevence alergií je vhodné podávat pupalkový olej.

Senioři
Nevhodná výživa, zanedbávaná veterinární péče, obezita, nedostatek pohybu nebo chronická onemocnění mohou způsobit, že zvíře nám odejde dříve, než je jeho předpokládaná délka života. Je všeobecně známo, že psi žijí velmi intenzivní život a stárnou mnohem rychleji než člověk. Větší psi dosahují seniorského věku dříve než menší psi. Všeobecně psi malých a středních plemen (tzn. o hmotnosti do 25 kg v dospělosti) lze považovat za starší od věku sedmi let. U psů velkých a obřích plemen mluvíme o prvopočátku "seniorského věku" již od pěti let věku. Je velmi důležité rozpoznat první příznaky procesu stárnutí a začít k psovi přistupovat jako k staršímu a poskytnout mu odpovídající péči. Starý pes ale neznamená nemocný pes! Je důležité nezanedbávat pohyb, ale dělat kratší a častější procházky. Kontrola příjmu vody zamezí dehydrataci. Psovi podáváme krmivo určené pro seniory, přidáme preparáty na výživu kloubů atd. (Více o péči o staršího psa se dočtete zde.)

Závěrem
Od začátku do konce přemýšlejme racionálně a snažme se udělat pro svého mazlíčka tolik, co bychom udělali pro zdraví svoje. Prevence je hlavním klíčem, proto nesmíme zanedbat zdánlivé maličkosti a věnovat problému pozornost včas. Pakliže se přece jen nějaký zdravotní problém vyskytne, neházejte flintu do žita. I zvířeti s chronickým či vrozeným onemocněním můžeme dopřát kvalitní způsob života. Jen se člověk musí obrnit trpělivostí a dívat se na celou věc s nadhledem. Jedině to nám pomůže se s takovou skutečností smířit. Jak tedy můžeme ovlivnit délku života našeho psa? Správnou výživou, preventivní veterinární péčí, dostatkem pohybu a v neposlední řadě naší láskou a pozorností!

Text: redakce
Foto: Roman Páral

10 bodů, jak psovi zajistit dlouhý a spokojený život

• kvalitní výživa a případné nutriční doplňky
• adekvátní množství pohybu
• psychické podněty – hry, výcvik
• správná výchova a základní ovladatelnost
• veterinární ošetření
• naše láska a pozornost
• péče a hygiena
• pravidelná očkování, odčervení
• společné procházky
• pravidelné preventivní prohlídky