Seriál správné krmení: 5. Granule, konzervy, nebo domácí strava?

Záleží jen na vás, jakou formu krmení zvolíte. Ať už se rozhodnete pro granule, konzervy, nebo doma připravenou stravu, vždy byste měli dbát na vyváženost a kvalitu krmiva. Psi jsou na lidech závislí, a co se týče výživy, platí to dvojnásob.

Většina majitelů krmí své psy komerčně vyráběnými granulemi, někdo však nedá dopustit na domácí stravu. Co je lepší? Na to se nedá jednoznačně odpovědět. Vše má své výhody a nevýhody, navíc každý pes je jiný a každému vyhovuje něco jiného. Záleží na každém, kolik času, energie a peněz chce výživě svého domácího mazlíčka věnovat. Lidé, kteří jsou ochotni obětovat svou energii a čas přípravě krmiva, mohou zvolit klasickou stravu (vařené maso a přílohy) nebo syrovou (BARF), případně dokrmovat psími konzervami nebo předem připraveným baleným či sušeným masem. Pro chovatele s časovou vytížeností je většinou lepší zvolit granule.

Granule

Jedná se o kompletní krmnou směs určenou pro všechna plemena psů všech věkových a hmotnostních kategorií. Nespornou výhodou je jejich snadná skladovatelnost a jednoduché dávkování. Čas, který majitel ušetří přípravou krmiva, může věnovat procházkách nebo jiným aktivitám se psem. Další předností je především energetická hodnota s vysokou koncentrací živin při relativně malém objemu. Složení se liší u každé značky. Obecně se do suchého krmiva zpracovává maso a masová moučka, obiloviny či brambory, vitaminy a minerální látky, ovoce, zelenina, funkční doplňky (kloubní výživa, probiotika...) atd. Tyto složky jsou v krmivu v různém hmotnostním a druhovém zastoupení. Další výhodu granulí je jejich vyváženost, majitel má jistotu, že zvíře dostává vše, co potřebuje, ve správném poměru a množství. Samozřejmě se musí jednat o granule kvalitní, ne levné ekonomické řady. I když granule mohou vypadat na první pohled stejně, rozdíl mezi jednotlivými značkami je obrovský. Nekvalitní komerční krmiva mají podíl na řadě onemocnění a obtíží (alergie, obezita, nadýmání atd.). Kvalita je závislá hlavně na prvotní surovině (maso nebo masová moučka), ze které se granule vyrábějí, obsahu obilovin, způsobu konzervace a technologickém postupu výroby. Více o tom, jak se vyznat ve složení, se dočtete v prvním dílu našeho seriálu o výživě. O problematice masa a obilovin se dočtete v druhém a třetím díle. Nevýhodou granulí je nižší stravitelnost oproti masu a také fakt, že jsou málo aromatické a některým psům nechutnají. Tento problém lze vyřešit dochucením pomocí konzervy či vlažného masového vývaru bez soli, případně lze po určité době měnit jednotlivé receptury (u psů, kteří nemají citlivý zažívací trakt, alergie apod., lze doporučit střídání jednotlivých receptur po 3-6 měsících). Než koupíte dvacetikilový pytel, je lepší ověřit chutnost krmiva na malém vzorku. Většina značek dodává všechny typy krmiv i v malých baleních. Je také důležité granule správně skladovat, tj. mít je v suchu a v uzavíratelném obalu, aby se zabránilo oxidaci tuků. Neméně důležité je zkrmit granule nejlépe do 3 měsíců po otevření pytle (proto vždy volte balení přiměřeně velké a nekupujte granule v prodejně z otevřených pytlů).

Konzervy

Vlhké krmivo v podobě konzerv je pro psy více atraktivní, protože po otevření lákavě voní. Příprava je snadná, stačí otevřít, přendat do misky a servírovat. K masovým konzervám lze přimíchávat i přílohy (např. rýži). Výhodou je, že pro svou chutnost je konzervované krmivo zvířaty dobře přijímáno. Méně nadšený bývá majitel psa, protože k pokrytí stejné energetické potřeby je vlhkého krmiva potřeba mnohem více než krmiva suchého. A když se rozhodnete krmit opravdu kvalitními výrobky, tak se to prodraží (platí zejména pro velká plemena psů). Nevýhodou je i nutnost rychlé spotřeby po otevření. Konzervované krmivo je však dobrým doplňkem jídelníčku. Ale pozor, někteří psi, kteří jsou zvyklí pouze na granule, na něj mohou reagovat průjmem. Na trhu je k dostání mnoho značek, které se liší jak kvalitou, tak i cenou. Obecně rozlišujeme několik typů konzerv. První obsahuje kousky masa v omáčce (často k dostání v kapsičkách, které se hodí pro malá plemena), druhým typem jsou kousky masa v „paté“ směsi (rozemleté maso s dalšími složkami), posledním typem jsou konzervy v malých aluminiových krabičkách, které většinou obsahují jen jeden druh masa. Nevyplatí se kupovat podezřele levné výrobky, protože jsou většinou nekvalitní a nepředstavují plnohodnotnou výživu. Čím je obsah konzervy nepřehlednější, tedy čím je kašovitější, tím méně důvěry do něj lze vkládat. I v případě konzerv je vhodné sledovat etikety. Ideální je, když ve složení nenajdete žádné obiloviny, sóju, chemická dochucovadla, umělá barviva a konzervanty. 

Doma vařená strava

Kombinuje se vařené maso s příkrmy. Složení krmné dávky by mělo obsahovat přibližně dva díly masa a jeden díl příkrmu (rýže, ovesné vločky...). Krmivo se doplňuje o syrovou i vařenou zeleninu a vejce, které jsou výborným zdojem vitaminů A, D, kyseliny listové, B12 a také železa. Z mléčných výrobků je vhodný zejména tvaroh, sýr (ne tavený) a kysané výrobky. Syrová zelenina obsahuje více vitaminů, ale psy ji hůře tráví, proto je dobré ji rozmixovat. Obiloviny, luštěniny a brambory je nutné vždy podávat vařené! Nevýhodou doma připraveného krmiva je, že krmnou dávku je obtížnější sestavit, aby byla vyvážená. Je třeba doplňovat minerály, vitaminy, doplňky kloubní výživy atd. Výhodou je, že přesně víte, co psovi v misce předkládáte a sami si vyberete kvalitu ingrediencí, ze kterých budete vařit. S trochou fantazie může být strava velmi rozmanitá (různá masa, přílohy, zelenina a bylinky). Ryby by se měly do krmné dávky zařazovat maximálně dvakrát týdně kvůli zvýšenému riziku obsahu těžkých kovů. Tučné ryby jsou výborným zdrojem vitaminů A, D a omega 3 nenasycených mastných kyselin. Je dobré přidávat do krmné dávky také vnitřnosti, ale s játry buďte opatrní, mají vysoký obsah vitaminu A a může tedy dojít k předávkování! Slezina může u citlivých jedinců vyvolat průjem. Není nutné dávat jen libové maso, pes zužitkuje i chrupavky a šlachy. Pozor ale na vařené kosti (zejména kuřecí a králičí), které se snadno lámou a jsou natolik ostré, že může dojít k zapíchnutí do sliznice žaludku nebo střeva. Pokud nejsou podávány kosti, je nutné dodávat do krmné dávky vápník, protože maso (svalovina) ho obsahuje malé množství (na rozdíl od fosforu, kdy je poměr Ca:P ve svalovině cca 1:15-20). Sejně tak například vitaminy A, D a jód je třeba doplnit kvůli nízkému obsahu v mase. Pokud přidáváte kosti (nejlépe syrové), je nutný návyk (reps. pokud je psovi nedáváte od štěněte, neměli byste s tím v dospělosti začínat, protože po cca 2 letech se vytrácí tzv. jehlový reflex a hrozí poranění trávicího traktu). Podávání 10-15% kostí (u rostoucích až 20%) pokryje potřebu vápníku. Velkou předností domácího krmiva je to, že psům velmi chutná. Největší nevýhodou je, že nikdy přesně nevíte, kolik a kterých živin organismus z krmiva vstřebal a dokázal absorbovat k dalšímu využití. Při krmení klasicky i BARFem je třeba zdůraznit důležitost rozmanitosti použitých potravin. Čím je větší, tím širší je spektrum živin, vitaminů a minerálních prvků a tím je jistější, že pes dostane všechny pro něj důležité složky potravy. Problémy se objevují častěji u zvířat, která jsou krmena jednostranně, například jen jedním druhem masa s rýží a mrkví. Další nevýhodou je větší časová náročnost na přípravu a obtížnější skladování (zvlášť na cestách).

BARF

Akronym BARF jako první použila Američanka Debbie Trippová a označila jím lidi, kteří krmí své psy syrovou čerstvou potravou, následně tak bylo pojmenováno i krmivo samotné. V tomto případě znamenal akronym Born Again Raw Feeders (nově zrození „krmiči“ syrovou stravou) nebo Bones And Raw Food (kosti a syrová strava). Později byl přidán ještě význam „Biologically Appropriate Raw Foods“ (biologicky vhodná syrová strava). Jednoduše řečeno BARF znamená krmení syrovou stravou, kdy majitel psa sám z čerstvých surovin připravuje krmení, aby imitoval výživu divoce žijících psovitých šelem. Zastánci BARFu argumentují tím, že syrová strava je nejpřirozenější a přírodě nejbližší forma výživy psa. Díky vynecháním teplotního zpracování obsahuje všechny bioaktivní látky. Výhodou je, že psům většinou velmi chutná, majitel může výživu přesně přizpůsobit potřebám psa a vždy přesně ví, co mu dává do misky. Žaludek psa umí trávit různé druhy potravy, takže se minimalizují trávicí potíže v podobě zvracení a průjmů. Další předností je i to, že maso se podává ve velkých kusech nebo na kostech a pes si tak díky ohryzávání čistí zubní kámen. Dobrá je i využitelnost krmiva - množství trusu je mnohem menší než při krmení granulemi. Nevýhodou je časová náročnost, nutnost kupovat a shánět vhodné maso (pro malá plemena lze nakupovat v řeznictvích, pro velká je finančně výhodnější nakupovat u firem, které se specializují na prodej krmného masa). Dalším problémem bývá krmení na cestách a také skladování masa. Čím je pes větší, tím je vhodnější pořízení velkého mrazáku. Denní krmná dávka dospělého jedince by měla činit orientačně 2-3% ideální hmotnosti. Složení krmné dávky pro dospělého psa je zhruba takovéto: 60-70% masité kosti + 10-20% čistá svalovina, vnitřnosti, vejce a mléčné výrobky + 20-30% rostlinných složek - převážně zeleniny, obilovin jen málo. (Pokud se rozhodnete krmit bez obilovin, tak 70% přílohy by měla tvořit zelenina a 30% ovoce. Když budete krmit s obilovinami, tak se doporučuje, aby 60% přílohy tvořila zelenina, 30% ovoce a 10% obiloviny.). Ke krmivu se přidávají různé doplňky stravy. Nutriční vyváženosti se dosáhne v časovém horizontu několika týdnů (podobně jako ve volné přírodě). Chcete-li se o barfování dozvědět více, čtěte zde.

Na otázky odpovídá veterinářka MVDr. Markéta Valešová:

Jaký způsob krmení je podle vás pro psy nejvhodnější? Záleží na věku psa?

Vždy záleží na každém jedinci a jeho majiteli. Některý psům vyhovuje strava klasická vařená, například v kombinaci s granulemi, jiným vyhovuje BARF nebo naopak jen granule. Vždy je nutné vhodnost/nevhodnost krmiva hodnotit s dostatečným odstupem. Podle mého názoru je vliv kvalitní stravy vidět po 4-6 měsících, proto je důležité hodnotit celkový zdravotní stav a kvalitu kůže a srsti po delší době něž například po měsíci. Pokud chce někdo krmit vařenou nebo BARF stravou, musí ale vědět, jaké složky by měla strava obsahovat, aby byla vyvážená. Krmení granulemi nemusí vždy znamenat, že pes dostane všechny živiny, které potřebuje, zvláště je nutné dát si pozor na podezřele levné granule! Je důležité číst si složení granulí. Co se týká konzerv, nejsem jejich zastáncem, přijde mi vhodnější buď vařené/čerstvé maso nebo granule. Konzervy a kapsičky dát občas jen „na přilepšenou“. Dnes je vzrůstající trend krmit tzv. veganskými granulemi psy ale i kočky. Pes je fakultativní masožravec - tzn. že může jíst i ostatní složky potravy než jen maso, ale kočka je obligátní masožravec - tzn. vyžaduje pouze masitou stravu. Ani u psa bych ale tyto granule nedoporučila, pokud to není ze zdravotních důvodů nutné.

Zastánci klasického krmení tvrdí, že dříve, než se začalo ve velkém krmit granulemi, byli psi zdravější, nebylo tolik potravních alergií atd. Je to pravda? Nesou granule vinu na vyšší nemocnosti psů?

Ano, myslím si, že dříve opravdu nebylo tolik pejsků alergických na složky krmiva, jako je tomu dnes. Granule na tom mají možná svůj podíl, ale další věcí je pokrok v medicíně malých zvířat obecně. Dříve se psi nechovali jako domácí mazlíčci, jak je tomu dnes a tomu také odpovídala veterinární peče o ně, délka života atd. Je pravdou, že psi krmení výhradně granulemi mají častěji zažívací potíže při pozření jiné stravy, protože jejich trávicí trakt je granulemi stimulován mnohem méně než je tomu při krmení vařenou nebo syrovou stravou. Další věcí je, že v granulích obsažené chemické konzervanty jsou schopny vyvolat alergii a jsou také potenciálními karcinogeny, proto je vhodné vybírat granule konzervované přírodně. Procento výskytu rakovinu u psů má zvyšující se tendenci, ale je to mimo jiné dáno tím, že máme moderní přístroje, díky kterým jsme schopni tumor (ať benigní nebo maligní) diagnostikovat, navíc některé nádory (např. nádor mléčné žlázy u fen) jsou podmíněny hormonálně. Pokud majitel dává svému psovi nekvalitní granule, potom lze konstatovat, že se toto krmení podepíše na vyšší nemocnosti daného jedince. Obecně to však o krmení granulemi podle mého názoru říci nelze, protože vždy záleží na konkrétním případu (tedy na psovi a konkrétních granulích).

Je z hlediska trávení a obsahu živin lepší podávat maso vařené, nebo syrové?

Syrové maso si uchovává více živin než maso vařené, ale ze syrového masa jsou tyto složky většinou hůře stravitelné.

Jakým potravinám se při přípravě domácí stravy vyhnout? Jsou nějaké potraviny pro psa vyloženě nebezpečné?

Mezi potraviny nebezpečné pro psy řadíme kakao a čokoládu, které obsahují theobromin, jehož LD 50 (letální dávka, která způsobí úhyn 50% zvířat) je 250-500 mg/kg živé hmotnosti, příznaky otravy jsou patrné již při dávce 40-50 mg/kg. Nejvíce theobrominu obsahuje čokoláda na vaření (cca 1400 mg/100g). Theobromin způsobuje poškození ledvin a srdeční selhání. Další potraviny, kterých bychom se měli vyvarovat, jsou cibule, česnek, hroznové víno, rozinky, avokádo. Toxická je pro psy i sůl a to již při dávce 4g soli/kg živé hmotnosti. Dále bychom se měli vyvarovat kořeněným potravinám, plesnivému nebo zkaženému krmivu.

Jaký je váš názor na BARF? Na co by měl majitel psa dávat pozor?

Když to pejskovi i majiteli plně vyhovuje, tedy pokud pejsek dobře prospívá a nemá žádné zdravotní problémy, nevidím důvod, proč takto nekrmit. Problém ovšem může nastat, jestliže přechází pejsek na BARF např. v 5 letech, kdy byl krmen výhradně granulemi nebo vařenou stravou bez kostí. V tom případě totiž jehlový reflex vymizel, proto se musí kosti zařazovat opatrně a to až po cca 14 dnech krmení syrovým masem, tzn. trávicí trakt si musí na krmení přirozenou stravou pomalu přivyknout. Při krmení BARF je nutné dávat si pozor také na riziko bakterií a parazitů v syrovém mase. Většina parazitů se zničí při mrazení masa. Například Toxoplazma a Neospora se ničí zmražením na -20°C po dobu několika hodin. Trichinella, která se vyskytuje hlavně v mase divočáků, se zničí zmrazením na -20°C po dobu 2-3 týdnů. Z bakterií jsou to např. Salmonella, Campylobacter, Listeria a E. coli, které zejména u oslabených jedinců můžou způsobit vážné zdravotní problémy.

Odborná spolupráce: MVDr. Markéta Valešová

Zde najdete čtvrtý díl: Funkční složky krmiv

Přečtěte si také šestý díl seriálu: Výživa v různých fázích života

Zdroje:

Kateřina Novosádová, BARF, Krmení psa přirozenou stravou, Plot, 2011

Swanie Simon, Zdravá výživa pro starého a nemocného psa - syrová strava BARF, Grada, 2010

MVDr. Jana Kočová. Výmarský ohař, historie- chov – výcvik, Mladá fronta, 2016

Vladimír Škrdlík a Michal Císařovský, Jak nakrmit pejska a kočičku, Canis, 1994