Neosporóza u psů

Jedná se o celosvětově rozšířené onemocnění, která není široké veřejnosti moc známé. Původcem je kokcidie Neospora Caninum. Tento jednobuněčný parazit byl objeven v roce 1984, nejprve byl kvůli podobné struktuře zaměňován s Toxoplasmou gondii. Teprve v roce 1988 byl identifikován jako samostatný druh.

Parazitický prvok infikuje psy a ostatní psovité šelmy, jako jsou kojoti, lišky a divocí psi. Neosporóza však může postihovat i skot (je příčinou potratů), ovce, kozy, koně a vysokou zvěř. U psů bývá diagnostikována teprve několik let. Ve většině případů se objevuje u mladých psů od dvou týdnů do pěti měsíců věku. Největší riziko nákazy je u psů, kteří žijí na statcích nebo farmách s dobytkem (kvůli možnosti požírání mršin, plodů nebo placent hospodářských zvířat).

Nákaza

Štěňata se většinou nakazí subklinicky od nemocné feny ještě v období gravidity, nebo se po porodu v průběhu života nakazí pozřením vývojových stádií Neospory buď od dalšího psa, který je vylučuje (což nelze medikamentózně ovlivnit), nebo pozřením vody nebo masa, které je kontaminované zárodky (pocházející z masa, vnitřních orgánů, plodových vod, placenty atd.).

Formy onemocnění

U psů se rozlišují tři formy onemocnění, a to asymptomatickou (projevy až u gravidních fen), akutní (u štěňat, většinou končí úhynem) a chronickou (u štěňat ve věku dvou měsíců a starších).

Příznaky

Zpočátku jsou nevýrazné. Objevuje se malátnost, která se postupně mění v neschopnost udržet pánevní nebo hrudní končetiny u sebe, zakopávání, přepadávání, nakloněná hlava, později se objevuje až paréza končetin (většinou pánevních končetin). Mezi další příznaky se řadí třes, křeče, příznaky encefalitidy, pneumonie a oběhového selhání. Neospora napadá i další tkáně včetně srdce, plic, gastrointestinálního traktu a kůže. Často proto způsobuje zánět kůže, zápal plic a celkový kolaps z důvodu zánětu srdce. U fen dochází k poruchám reprodukce.

Diagnostika

Provádí se testem z krve, měří se přítomnost a množství protilátek v těle psa. Druhou možností je PCR přímá diagnostika v mozkomíšním moku nebo ve svalové tkáni.

Léčba

Terapie pomocí léků (clindamycin, sulfonamidy a jejich kombinace) je možná, úspěch však závisí na zdravotním stavu psa. Jestliže má zvíře pouze mírné příznaky (slabost pánevních končetin, mírná atrofie) je léčba vysoce úspěšná. Bohužel v případě paralýzy končetin bývá už léčba neúspěšná.

Prevence

Základním preventivním opatřením je krmení psů pouze tepelně upraveným nebo přemraženým masem. Vývojová stádia v hovězím mase, případně ještě ovčím, přetrvávají infekční pouze do 24 hodin při přemražení na -18°C, ale vzhledem k ostatním kokcidiím se doporučuje přemrazit maso 3 dny na -18°C. Jako další preventivní opatření se doporučuje zamezit volnému pohybu psů na pastvinách a v místech, kde se pohybuje dobytek. Psům je třeba zabránit, aby neznečišťovali svými exkrementy krmivo nebo napáječky pro skot.

Foto: pixabay.com