Seriál správné krmení: 6. Výživa v různých fázích života psa


Jak pes stárne, mění se jeho nutriční potřeby. Štěňátko má jiné nároky na výživu než dospělý pes nebo psí senior. Jaká specifika mají jednotlivá životní období?

 

Štěně

Při převzetí štěněte se nezapomeňte informovat, jakým způsobem bylo krmeno u chovatele a v prvních dvou týdnech dodržujte stejný postup, na který byl pes zvyklý. Jestliže se rozhodnete pro jinou formu stravování (např. z granulí na BARF nebo vařenou stravu), měňte ji až po 14 dnech, kdy bude štěně v novém domově aklimatizované. Jestliže bylo krmeno granulemi a vy chcete jen změnit značku, můžete začít hned, ale změnu provádějte postupně. Moc rychlý přechod může vést až k průjmu. V průběhu 7-14 dnů se spolu obě krmiva míchají a podíl původních granulí se postupně snižuje (to platí nejen pro štěňata, ale i pro dospělé psy). Myslete na to, že každý pes je originál a každému vyhovuje něco jiného, takže zpočátku můžete vystřídat několik značek, než najdete ty pravé. Zda pejskovi strava vyhovuje nepoznáte za týden, vždy krmte alespoň měsíc. Pozitivní či negativní vliv stravy je při přechodu na jiný způsob krmení či jinou značku granulí někdy znát až s odstupem šesti měsíců. Vždy se zajímejte o složení granulí (více se dočtete v prvním díle našeho seriálu). Než se štěně změní v dospělého psa, zmnohonásobí svoji porodní hmotnost, prodělá růst mléčných zubů a následnou výměnu chrupu za trvalý. Pokud je v tomto období strava neplnohodnotná, může to mít na další vývoj psa negativní vliv, který již v dospělosti ve většině případů není možné napravit. Psa je sice možné v dospělosti vykrmit a „nasvalit“, žádné krmení mu však nepomůže například ke zpevnění prošlápnutých zánártí, k narovnání zakřivených pánevních končetin atd. Nevyvážená krmná dávka má za následek nerovnoměrný vývoj. Při nedostatku minerálních látek a vitaminů dochází např. k rachitis. Vážné obtíže mohou nastat i v případě, že majitel podává psovi dostatečné množství krmiva, ale nevhodného složení. Při krmení granulemi, volte řadu určenou speciálně pro štěňata a zohledněte velikost psa (malá, střední či velká a obří plemena). Kvalitní kompletní krmivo obsahuje vše potřebné, nemusíte psovi přidávat žádné vitaminy a minerály navíc. Jakýkoli přídavek například vitaminu D nebo vápníku může být zdrojem zdravotních problémů. Od čtvrtého měsíce do přibližně roku stáří se u velkých plemen doporučuje podávat kloubní výživu, u obřích plemen psů lze doporučit podávání až do věku 18-ti měsíců. Když se rozhodnete připravovat krmivo doma, je vhodné najít si dostatek informací nebo si pořídit knihu, kde se dozvíte vše potřebné. V případě BARFu doporučujeme například knihu BARF – krmení psa přirozenou stravou od Kateřiny Novosádové. Při krmení syrovou stravou i klasicky (vařené maso a přílohy) není vhodné dávat psovi pouze svalovinou v domnění, že je to kvalitní maso a pro psa děláte to nejlepší. Svalovina totiž obsahuje hodně fosforu. Zkrmují se různé druhy masa s obsahem chrupavek, šlach a v případě BARFu i syrových kostí, aby byla krmná dávka co nejpestřejší. V případě podávání syrových kostí se podávají tzv. masité kosti, tj. kosti obalené masem. Při krmení pouze „holými“ kostmi se netvoří dostatečné množství kyselin a kost není dostatečně strávena. Vhodný je i přídavek vnitřností. Musíme však mít na paměti, že např. játra obsahují hodně vitamínu D a může dojít k předávkování. Maso se podává nakrájené na kousky podle velikosti plemene. Co se týče syrových kostí, štěňatům se zpočátku podávají jen měkké kuřecí kosti (křídla, skelety nebo krky), které je výhodnější rozdrtit, namlet nebo alespoň rozbít kladivem, později se přidávají další druhy (ne králičí a zvěřina - ty jsou pro psy nevhodné). Při krmení syrovými kostmi mějte na paměti, že je vhodnější zkrmovat kosti z mladých zvířat, kde ještě nejsou kosti tolik mineralizované, jsou tedy pružnější, lépe stravitelné a je u nich menší riziko případného poranění trávicího traktu. Z ovoce a zeleniny se podávají takové druhy, které budou psovi chutnat, jen se zpočátku vynechávají nadýmavé druhy zeleniny (květák, kedlubna atd.) a ovoce, které má projímavé účinky (meruňky, švestky). Z obilných příloh je ideální rýže, spařené ovesné vločky či jáhly. Z mléčných výrobků není vhodné kravské mléko, naopak vhodné jsou neochucené kysané mléčné výrobky, tvaroh či kozí mléko.

 

Dospělý pes

Kdy přichází dospělost? Obecně platí, že čím menší je celková hmotnost či velikost psa v dospělosti, tím rychleji dospívá a naopak. Malá plemena, jako čivava či pekinéz, dosahují své konečné hmotnosti už mezi šestým až devátým měsícem věku, naproti tomu tělesný vývoj obřích plemen, jako je německá doga či novofundlandský pes, je ukončen až v roce a půl (v utváření lebky dokonce ještě později, ve dvou letech). V dospělosti se potřeby psa ustálí a při krmení se zohledňuje nejen hmotnost psa, ale i jeho denní režim, fyzická zátěž a s ní spojený energetický výdej. Ve výživě je to období relativně nejvyrovnanější. Ustálí se typ krmiva i velikost krmné dávky. Krmivo se může zpestřovat nejrůznějšími pamlsky. Udržovací diety mívají ve složení kolem 20-23 % bílkovin, zhruba 10 % tuků a 3% vlákniny. Pokud má pes nadváhu, je vhodné nasadit dietu. V první řadě se omezí pamlsky, dále můžete buď snížit množství normálního krmiva, nebo v případě že je pes hladový, nasadit speciální redukční diety. Ty obsahují přibližně 18-22% bílkovin, nízký obsah tuků (7-9%) a více vlákniny (nad 5%). Vyšší podíl vlákniny zpomaluje trávení, naplňuje žaludek a vyvolává tím pocit sytosti, takže pes nebude mít pocit hladu tak jako je tomu při krmení běžnými granule, kdy je k redukci váhy pouze snížena dávka. Příliš mnoho vlákniny ale může zhoršit vstřebávání jiných důležitých živin. Naopak při intenzivní fyzické zátěži je vhodné zvyšovat podíl tuků. Přidávají se vitaminy, minerální látky a chondroprotektiva. Podíl bílkovin by měl u psů v zátěži tvořit alespoň 28%, tuky cca 20%. Při krmení granulemi je možné podávat receptury pro psy v zátěži. Při mírné zátěži stačí jen zvětšit velikost krmné dávky.

 

Jak se fyzická aktivita rozděluje?

 

Udržovací a mírně zvýšená – je běžná u psů s minimálním zatížením, typický je městský způsob života s minimem pohybu, který se omezuje na tři denní vycházky a případné víkendy v přírodě

 

Zvýšená – typická pro aktivní psy, kteří provozují různé kynologické sporty či lovecké psy pohybující se po volném terénu

 

Vysoká – je reprezentovaná pracovními psy, zejména služebními, dostihovými a tažnými

 

Starý pes

Dospělý pes se stává seniorem ve věku cca 8 let, u obřích plemen již v cca 6 letech. Vyšší věk psa s sebou přináší změny ve složení a velikosti krmné dávky. Většinou se snižuje aktivita zvířete a tím i jeho energetická potřeba, která klesá cca o 20%. Podávají se lehce stravitelná a dobře využitelná krmiva. Naopak obsah bílkovin by se u starého psa neměl omezovat, protože s vyšším věkem u psa klesá jejich stravitelnost. Se zhoršováním tělesných funkcí, kdy orgány nefungují jako zamlada, je spojena i zvýšená potřeba minerálních látek a vitaminů. Vhodné je i podávání chondroprotektiv (zvlášť u větších plemen psů). Zvyšuje se obsah vlákniny v krmivu pro lepší peristaltiku a vyměšování. Při trávicích problémech je dobré doplnit probiotika (např. Probican pasta). Pokud majitel krmí granulemi, může přejít na receptury určené psím seniorům, která mají menší energetickou hodnotou. To je vhodné především u zvířat s nadváhou, jinak by u psa mohlo docházet k nezdravému nabírání hmotnosti, čímž trpí zejména opotřebované klouby. Krmná dávka psího seniora by měla obsahovat asi 20-26% bílkovin, 4-6% tuků a 2-4% vlákniny.

 

Březí a kojící fena

Období gravidity a odchovu štěňat klade velké nároky na organismus, proto je nutné dbát na dostatečné a kvalitní krmení. Výrobci suchých krmiv většinou nabízejí receptury pro štěňata, které jsou vhodné i pro březí a kojící feny. Svým složením pokrývají vyšší energetické a nutriční nároky organismu (cca 28% bílkovin, 8-17% tuků). Krmnou dávku v první polovině březosti není nutné upravovat, protože do 35. dne březosti se tvoří pouze 5% celkové porodní hmotnosti štěňat, od 5. týdne pak navyšujeme přibližně o 5-10% týdně, kdy na konci březosti je obsah energie a živin o 25-50% vyšší.

 

Hlavní složky stravy:

Bílkoviny – jsou nezbytné k tvorbě nových tkání, k růstu a udržování tkání stávajících. Jsou základní stavební složkou všech orgánů. V krmné dávce by měly mít zastoupení přibližně od 20 do 30%.

Tuky – mají funkci zásobních a energetických látek a jsou nosiči vitamínů (A, D, E, K). Jejich množství v krmné dávce určuje věk i využití psa. Je to přibližně od 9 do 20 %.

Sacharidy - jsou hlavním zdrojem energie u březích a kojících fen, krmná dávka by měla obsahovat asi 20 % stravitelných sacharidů.

Vláknina - podporuje správnou činnost střev. V krmné dávce by měla být od 3 do 5 %, u krmiv pro obézní psy nad 5%

 

Doporučené koncentrace bílkovin a tuku v sušeném krmivu (údaje jsou z roku 2010):

 

kategorie

Bílkoviny (NL)

Tuk

Energie (ME)

 

%

%

MJ/kg

štěňata

22 - 32

10 - 25

14,6-18,8

štěňata velkých plemen

22 - 32

8,5 - 17

13,4 - 17,2

dospělí mladí

15 - 30

10 - 20

14,6 - 18,8

dospělí starší

15 - 23

10 - 15

12,5 - 16,7

pracující

22 - 32

15 - 30

16,7 - 20,9

březí + kojící

25 - 35

min. 20

min. 16,7

nadváha

15 - 30

7 - 10

12,5 - 14,6

podle Hand et al. 2010

 

 

Na otázky odpovídá veterinářka MVDr. Markéta Valešová:

 

Jaká specifika má krmení štěňat? Na co by si měl majitel psa dát pozor?

Štěně má na rozdíl od dospělého psa vyšší nároky na obsah bílkovin (minimálně 22%), energie a vápníku. Pozor však na překrmování, kdy při přebytku energie dochází k rychlému růstu, nadměrnému zatížení kostry a prošlápnutí končetin. Také vysoké dávky vápníku jsou pro psy škodlivé. Optimální poměr vápníku a fosforu by měl být u štěňat cca 1,4-1,6:1, proto výrazně nedoporučuji používání jakýchkoliv přípravků s obsahem vápníku u štěňat, protože může dojít ke vzniku vývojových onemocnění kostry (narušení osifikace kostry), dysplazii kyčelního kloubu, osteochondóze aj. Naopak přídavek chondoprotektiv u štěňat velkých plemen je vhodný.

 

Čím se odlišuje krmení malých a velkých plemen?

Malá plemena mají vyšší potřebu energie než velká, ale např. německá doga a teriéři mají vyšší potřebu energie, na rozdíl od novofundlanských psů, kteří mají potřebu nižší. U velkých plemen si musíme dávat pozor zejména na vznik dilatace a torze žaludku, která vzniká často po příjmu velkého množství krmiva najednou, popř. příjmu velkého množství vody po jídle, proto je lepší rozdělit krmnou dávku na dvakrát. Je také důležité, aby pes po nakrmení byl v klidu.

 

Co dělat, když má pes nadváhu?

Pokud má pes nadváhu nebo je již obézní, stačí udělat několik dietetických opatření a zvýšit výdej energie. Co se týká obezity, která v dnešní době postihuje 30-50% psů, je důležité si nejprve přiznat, že můj pes je obézní. Většinu lidí na výživový stav jejich pejska upozorní veterinární lékař, ke kterému majitelé přicházejí kvůli zdravotním problémům, na nichž má velký podíl právě obezita, ale ne vždy jsou schopni připustit, že jejich pes je obézní. Vznik obezity u psů je téměř vždy vinou chovatele! Výjimkou jsou endokrinní onemocnění jako cukrovka a hypothyreóza. V první řadě je nutné upravit jídelníček - tj. nedávat pamlsky, snížit dávku krmiva nebo krmit granulemi, které jsou přímo určené k redukci. Tyto granule mají nižší energetickou hodnotu, vyšší obsah bílkovin a vyšší obsah vlákniny, který navozuje u psa pocit nasycení. Vysoké dávky vlákniny mohou ale vyvolat nadýmání, průjem a snižují stravitelnost ostatních živin. Dále je třeba zvýšit energetický výdej, kdy u obézních psů připadají v úvahu zejména časté procházky, protože cvičení a další intenzivní výcvik je pro ně hodně náročný a mohl by jim spíše ublížit. Důležité je, aby pes hubl pozvolna a měl dostatek důležitých živin, protože často lidé pouze stále snižují dávky krmení a neuvědomují si, že tím psa ochuzují i o živiny, které jsou pro něj velmi důležité. Při snižování váhy nám mohou pomoci i různé doplňky, např. L-carnitin. Pokud se daří snižování váhy, musíme vždy sledovat celkový zdravotní stav, stav srsti a kůže, vzhled a množství výkalů. Tyto ukazatele nám napoví, zda je krmná dávka v pořádku, nebo zda je nutné ji upravit.

 

Jak správně krmit starého psa? Kdy přejít na granule pro seniory?

Psa seniora bychom měli krmit vždy s ohledem na jeho zdravotní stav. Čím je pejsek starší, tím spíš se můžou vyskytovat různé zdravotní problémy, jako onemocnění srdce, trávicího aparátu (průjmy, zácpy), pohybového aparátu atp. Neplatí vždy, že pokud je psovi malého nebo středního plemena více jak 8 let (u velkých a obřích plemen 6 let), musíme přejít na krmivo vhodné pro seniory, protože někteří psi jsou třeba ještě v 11 letech vitální jako za mlada. Obecně lze říci, že když dojde k výraznému poklesu aktivity psa a ten začne rychle přibírat na váze, je vhodná doba přejít na stravu s nižším množstvím energie. Pro staré psy je výhodné také vyšší množství bílkovin, minerálních látek a vitamínů. Nevíte-li si rady s výživou, je vhodné se obrátit na svého veterinárního lékaře, který posoudí celkový výživný a zdravotní stav vašeho psa a poradí vám, co je pro něj nevhodnější.

 

Jak by měl vypadat jídelníček březích a kojících fen? Proč se jim nemá přidávat ke krmivu vápník?

Březost trvá v průměru 63 dní. V první polovině březosti (tj. prvních 5 týdnů) můžeme krmit granulemi (vařenou stravou, BARFem), na které je fenka zvyklá, v druhé polovině březosti je výhodné přejít na granule určené přímo pro březí a kojící fenky (popř. pro štěňata), které mají vyšší energetickou hodnotu a vyšší obsah živin. Březí fenky se krmí dvakrát denně, poslední týden březosti i častěji. Poslední týden březosti je vhodné snížit spotřebu živin a energie a snížit také dávky vápníku a fosforu. Především překrmování vápníkem v období březosti může způsobit u fenky vážné zdravotní problémy, jako např. poporodní eklampsie (odvápnění), která může skončit až úhynem fenky. Maximální přírůstek hmotnosti by neměl být vyšší než 15-22%.

Laktující fena má vyšší potřebu živin a energie než v březosti. Krmivo musí být předkládáno chutné, vysoce stravitelné a koncentrované. Denní dávka je rozdělena do 3-5 dílčích porcí, kdy první týden po porodu dostává 1,5 násobek záchovné dávky nebřezích fen, druhý týden 2 násobek, třetí-čtvrtý týden až 3 násobek. Právě ve 3-4 týdnu, kdy dochází k vrcholu laktace, je vysoké riziko vzniku poporodní eklampsie, proto by v krmné dávce měl být dostatek vápníku - tj. Ca:P 1,7:1. Od čtvrtého týdne se postupně krmná dávka feně snižuje a je lepší krmit ji odděleně od štěňat. Štěňatům se od 3-4 týdne začíná podávat příkrm. V období od 4-8 týdne je vhodné snižovat krmnou dávku fenky plynule a den před odstavem nekrmit vůbec, dát jen vodu. Po odstavu se fenka vrátí na původní záchovnou dávku. Neméně důležité je, aby fena měla neustálý přístup k vodě a to i v noci, zvlášť v období laktace!

 

Odborná spolupráce: MVDr. Markéta Valešová

 

Zdroje:

Kateřina Novosádová, BARF, Krmení psa přirozenou stravou, Plot, 2011

MVDr. Jana Kočová. Výmarský ohař, historie- chov – výcvik, Mladá fronta, 2016

Vladimír Škrdlík a Michal Císařovský, Jak nakrmit pejska a kočičku, Canis, 1994


Vanda Ročková
Aktualizováno: 22.8.2016 16:21:59
Napsáno: 22.8.2016 16:05:55

Forum.

Ještě nikdo nediskutoval.
Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz